Milujete vůni skořice, ale pokud v thajském pokrmu objevíte snítku koriandru, musíte ji opatrně vylovit a hlavně do ní nekousnout, protože vám jinak dokáže definitivně zkazit chuť? Nebo to máte s kořením přesně opačně?
Foto: Profimedia
Používá se odedávna, prvotním důvodem jeho přidávání do jídla byla možnost výrazně ovlivnit chuť pokrmu. Koření však může také chuť k jídlu vyvolávat a zlepšovat jeho stravitelnost tím, že zvyšuje vylučování slin a trávicích šťáv. Některé druhy koření navíc obsahují prospěšné látky, které ovlivňují procesy probíhající v našem těle a příznivě tak působí na náš zdravotní stav. Pojďme si představit pár druhů, o jejichž pozitivních účincích se vyplatí vědět.
Něco pro ostré hochy
O tom, zda jsou pálivá jídla zdravá či nezdravá, se vedou v mnoha rodinách vášnivé spory. Na jedné straně často stojí ostří hoši, zastávající se chilli, jalapeňos, habaneros či českých feferonek, a na druhé jemné ženy, kterým naopak palčivost připadá prvoplánová a pro všechny ostatní chutě vražedná. Jisté je, že citlivost k pálivosti má každý člověk jinou a odolnost se dá „tréninkem“ zvyšovat. Lidé žijící v oblastech s horkým podnebím, kde se palčivé koření přidává do jídel jako dezinfekce ničící bakterie, jsou vůči pálivé chuti významně odolnější než my. Také stupnice palčivosti udávaná počtem papriček v jídelním lístku v tamní restauraci, kde se stravují místní a nikoli turisté, má poněkud jiné grády, než ta, na kterou jsme zvyklí z cizokrajných restaurací v Evropě.
Obecně jsou chilli a další spřízněné pálivé papričky zdravé. Obsahují betakaroten a kapsaicin, látku, která zodpovídá za palčivost, zároveň však dokáže tlumit bolest a zlepšovat náladu. Chilli také dokáže snížit hladinu cholesterolu ve vaší krvi, ulevit od bolestí hlavy, uvolnit ucpaný nos při nachlazení a celkově posílit vaši imunitu. Špetku tohoto koření můžete přidat téměř do každého jídla, pokud ho bude málo, nemusíte ho v chuti vůbec postřehnout. Množství uzpůsobte tomu, co vám vyhovuje. Kapsaicin je ve vyšších dávkách toxický, ale množství, kterým bychom se mohli otrávit, nedokážeme kvůli palčivosti nikdy sníst.
Nejdražší na světě
Gram tohoto koření se prodává za 125 až 200 korun podle kvality, půl kila v té nejvyšší kvalitě by tedy stálo 100 tisíc. Řeč je o šafránu, nejdražším koření na světě. Šafrán obsahuje látky, které posilují srdce, pomáhají okysličovat krev, zlepšují náladu i paměť. Tomuto koření se také připisují afrodiziakální účinky, uleví vám od kašle, astmatu a pomůže při nespavosti.
K nejstarším druhům koření, které se původně používaly pro své léčivé vlastnosti, patří skořice. Toto hřejivé koření má antibakteriální, antiseptické a antimykotické účinky. Půl lžičky mleté skořice denně dokáže upravit krevní tlak, snížit množství cholesterolu v krvi, podpořit mozkovou činnost a také paměť.
Příznivé účinky mají i ostatní druhy koření, které společně se skořicí patří do perníku. Je to zázvor, hřebíček a kardamom. Zázvor působí v našem těle podobně jako aspirin, jen je přírodního původu. Pomůže vám při nachlazení i ve chvílích, kdy se vám zvedá žaludek. Hřebíček obsahuje antioxidanty, vlákninu, vitamin C a omega 3-mastné kyseliny. Má lehké protizánětlivé a znecitlivující účinky, a tak vám uleví od bolesti krku či zubů.
Posledním kořením z perníkové party je kardamom. Můžete s ním ovonět sladká těsta, pudink nebo třeba kávu. Látky v něm obsažené podporují trávení, pomáhají při pálení žáhy, zácpě, bolení v krku a také při zánětu močového měchýře. Léčení potíží prostřednictvím kardamomové kávy bude určitě příjemnější než polykání prášků nebo cucání pastilek proti bolesti v krku.
