Několik odstínů šedi

Ředitel Útvaru pro odhalování korupce a finanční kriminality Tomáš Martinec se stal hlavní postavou hry, která ho může stát místo

Pražská vrchní žalobkyně Lenka Bradáčová si počátkem dubna policejnímu prezidentovi Martinu Červíčkovi postěžovala na postup protikorupční policie v rozkrývání zamlžených vlastnických struktur v solárním byznysu. Ve své stížnosti údajně kritizuje rezervovaný, až laxní přístup při vyšetřování. Ministr vnitra Jan Kubice se do konce šetření nechce vyjadřovat. Spor však vyostřil svým vyjádřením ministr spravedlnosti Pavel Blažek, který se minulý týden Bradáčové v dopise Červíčkovi razantně zastal. Hraje se o post ředitele Útvaru pro odhalování korupce a finanční kriminality Tomáše Martince.

Důvody pro odstranění Martince zatím nejsou zjevné. Možností je nicméně řada. Stát za ním může vyšetřování IT zakázek na ministerstvu práce a sociálních věcí, protikorupční policie rovněž začala rozplétat čachry s fotovoltaickými elektrárnami. V kuloárech už údajně koluje výčet politiků, kteří za solární byznys inkasují.

Ani Martincovo působení u protikorupční policie však není bez poskvrny. Vyšetřování závažných případů korupce se podivně protahovalo a třeba fluktuace v Útvaru pro odhalování korupce a finanční kriminality je pověstná. Na místo ho navíc jmenoval Petr Lessy, když na vnitru ještě působil Radek John, takže se o Martincově odvolání spekulovalo už loni na podzim. Spor Bradáčové s Martincem každopádně vypadá jako záminka pro vyhazov a situace zdaleka není černobílá.

Silní spojenci „Jsem si jistý, že k takovým tvrzením doktorka Bradáčová nemá a ani nemůže mít jakýkoli důkaz. Věřím, že kontrolní orgány policejního prezidenta zjistí, od koho došlo k údajnému úniku informací, o kterém se zmínila. Zcela zodpovědně prohlašuji, že k žádnému vykonstruování kauzy ani k prodeji informací z mé strany nedošlo,“ tvrdí Tomáš Martinec. Vrchní státní zástupkyně se k věci do prošetření vyjadřovat nehodlá.

Martinec podotýká, že drtivou většinu případů, které se týkají solárních elektráren, nedozoruje Bradáčová a její lidé, ale Vrchní státní zastupitelství v Olomouci. A to proto, že klíčová pobočka Energetického regulačního úřadu, kde se mělo odehrávat údajné korupční jednání, sídlí v Jihlavě. „V těchto věcech je vedeno trestní stíhání proti několika osobám, bylo podáno několik návrhů na obžalobu, další věci jsou ve fázi prověřování,“ prohlašuje Martinec.

Bradáčová má v boji s Martincem dva silné spojence. Ministra spravedlnosti Pavla Blažka a šéfa Útvaru pro odhalování organizovaného zločinu (ÚOOZ) Roberta Šlachtu, jehož lidé začali v poslední době vyšetřovat kauzy, které by dříve spadaly do kompetence Martincova protikorupčního útvaru. Patří mezi ně i pražská Opencard. Nicméně kroky učiněné ÚOOZ po převzetí případu by za pokrok označil málokdo. Obvinění deseti radních současného pražského magistrátu zhruba z pětiny útvar údajně opsal z práce studenta práv. Navíc snaha kriminalizovat lidi kolem primátora Bohuslava Svobody vyvolává pochybnosti, když původní smlouvy uzavíral tým kolem bývalého primátora Pavla Béma.

Stopa vede k solárům Solární elektrárny se zdají jedním z hlavních důvodů, proč by Tomáš Martinec mohl přijít o místo. Tento politický problém totiž přerůstá do hrozivých rozměrů. Otázky, kdo všechno může inkasovat vysoké částky ze solárních elektráren, na svém posledním mimořádném jednání probírala i Bezpečnostní rada státu.

Výsledky se bohužel nedozvíme, jsou tajné.

V této souvislosti se v politických kuloárech objevila informace, že jeden z vlivných českých podnikatelů, jehož se má vyšetřování osobně týkat, vypracoval seznam českých politiků, kteří si v neprůhledném solárním byznyse přišli ke slušným penězům. Dokument se měl prý dostat k pravé ruce premiéra Petra Nečase Janě Nagyové. Není ovšem zřejmé, zda se tak skutečně stalo a jestli podobnými informacemi disponovala i Bezpečnostní rada státu.

Nagyová přitom udržuje vřelé vztahy s šéfkou Energetického regulačního úřadu Alenou Vitáskovou, kterou protikorupční policie kvůli solárním elektrárnám před pár týdny také obvinila. Vitásková se do hledáčku policistů dostala kvůli šéfce svého licenčního odboru – letité známé a spolupracovnici Michaele Schneiderové. Na tu protikorupční detektivové narazili v případu solárních elektráren, které získaly díky licencím z konce roku 2010 možnost odprodeje energie za vysoké výkupní ceny. Schneiderová totiž zastavila prověřování udělení licencí elektrárnám dvou synů železárenského magnáta Zdeňka Zemka. Schneiderová se podle textu obvinění se Zemkem zná, dokonce se s ním setkala v hotelu Zlatá Husa na pražském Václavském náměstí. Policisté v obvinění zmiňují několik schůzek s tím, že iniciátorem toho ve Zlaté Huse měla být Alena Vitásková. „Obvinění v plném rozsahu odmítám a považuji je za absurdní účelový materiál, který má vést k destabilizaci úřadu a dehonestaci mé osoby,“ reagovala Vitásková. Jenže detektivové vysílají signály, že obvinění mají řádně „okované“.

zašmodrchané dráty Martinec však může být na odstřel i z jiného důvodu. Třeba kvůli vyšetřování pochybných IT zakázek na ministerstvu práce a sociálních věcí (MPSV). Případ rozpoutal jednatel firmy OKsystem Martin Procházka, jehož podnik dlouhodobě dodával ministerstvu systémy za stamiliony korun, když vloni 16. srpna podal trestní oznámení na protikorupční policii. Procházka v něm popsal průběh obměny dodavatelů na MPSV, přičemž tehdejší náměstek ministerstva Vladimír Šiška prý po Procházkovi požadoval stažení stížnosti, jinak si v resortu „neškrtne“.

Když policie zahájila trestní řízení, Šišku a šéfa IT Milana Hojera podezírala, že se pokusili podplatit Procházku přidělením zakázky ve výši „nejméně 109 milionů korun“, aby stáhl svoji stížnost. Detektivové Procházku následně vybavili nahrávacím zařízením a ten zaznamenal několik schůzek s Hojerem a jednu i s náměstkem Šiškou. Nakonec policisté 1. října Šišku s Hojerem z podplácení obvinili a spustili lavinu dalších obvinění.

Ve vyšetřování IT zakázek na MPSV jde o spoustu peněz. Není proto divu, že se do něj vložil i miliardář a předseda představenstva společnosti Vítkovice Holding Jan Světlík (Vítkovice před časem koupily firmu iDTAX od Vladimíra Šišky), a dokonce se obrátil na premiéra. V dopise Petru Nečasovi předestírá jiné informace, než se kterými operuje policie. Týdeník Euro kopii Světlíkova osobního listu získal z vládních kruhů. „Na základě nepravdivých a zavádějících informací je útok veden především proti společnosti Vítkovice IT Solutions, Vítkovice a. s., i celé skupině Vítkovice Machinery Group. V neposlední řadě došlo i ke kriminalizaci současného ředitele Vítkovice IT Solutions, přestože se příprav projektu prokazatelně nemohl zúčastnit,“ tvrdí Světlík. Nečas si prý nechává Světlíkovy informace analyzovat a chystá se na jeho apel reagovat.

Martincovi lidé při shromažďování důkazů o IT zakázkách údajně zapátrali příliš hluboko v minulosti rámcové smlouvy se společností Fujitsu Siemens a a hledají možné nezákonné jednání už při jejím podpisu. Právě na základě této smlouvy se MPSV rozešlo s firmou OKsystem a uzavřelo nové zakázky na IT. Martinec nicméně navenek zachovává tvář hráče pokeru. „Odvolání se neobávám, neboť k tomu podle mého názoru nejsou žádné důvody,“ prohlašuje.

O autorovi| Jan Hrbáček • hrbacek@mf.cz