Rakouská firma zřejmě nedostane mýto jen na tři roky, ale na dalších třináct
Takováhle hra na náhodu začíná být už trochu podezřelá. Ve chvíli, kdy ministerstvo dopravy na hraně zákona prodlužuje smlouvu na výběr mýta se společností Kapsch, posílá zároveň na jednání vlády dokument, v němž naznačuje, že od roku 2019 do roku 2029 bude mýto vybírat – hádejte kdo. Odpověď má hodnotu zhruba deset miliard za rok. Ano, budoucnost má přát opět rakouské firmě.
Nemůžeme jinak
Materiálů, které v posledních měsících ministerstvo dopravy připravilo k tématu mýtného systému, jsou stohy. Jeden, obzvlášť klíčový, by ale neměl uniknout pozornosti. Minulou středu ho dostal na stůl premiér Sobotka a jeho ministři. Za kostrbatě úřednickým názvem Příprava systému elektronického mýta po roce 2019 se skrývá informace, která popisuje budoucnost výběru mýta. Tedy zakázky pohybující se v těžko představitelných rozměrech přibližně osmi miliard ročně pro stát a dvou pro vítěze tendru.
Strana číslo pět onoho materiálu hovoří o změnách, jež mají nastat po roce 2019. Tedy v době, kdy vyprší prodloužení smlouvy pro Kapsch, což je samo o sobě dost problematické téma. „Čas získaný prodloužením smlouvy se stávajícím dodavatelem služeb… na následující 3 roky (nejdéle), neumožňuje jakékoliv koncepční změny doprovázené změnou zákona o pozemních komunikacích…, neboť legislativní proces související s novelou tohoto zákona vyžaduje časovou dotaci ve výši 12 až 18 měsíců. Pro ilustraci uvádíme, že poslední novela tohoto zákona byla v legislativním procesu celých 32 měsíců,“ stojí v dokumentu.
Do češtiny přeloženo: Dopředu vám říkáme, že až skončí tříleté prodloužení smlouvy pro Kapsch, budeme moci vypsat maximálně takovou zakázku, která opět nahraje Kapschi. Podepsán s úctou Váš Dan Ťok a kolektiv.
Když týdeník Euro oslovil přímo ministerstvo dopravy, odpověď přišla de facto stejná – času je prý málo. „V okolních zemích trvá příprava tendru, realizace, výběr dodavatele a zprovoznění systému v rozmezí tři až pět let. Ministerstvo v současnosti potřebuje od stávajícího dodavatele smluvně zajistit součinnost a předatelnost systému novému provozovateli.
S tím smlouva z roku 2006 a dodatky z roku 2007 nepočítaly a smlouva nikdy nepočítala se svým koncem,“ řekl mluvčí Zdeněk Neusar.
Neotřesitelné mikrovlny
Jediné změny, které se podle ministerstva dopravy dají stihnout, jsou ty, které nevyžadují cestu parlamentem. Jde tedy zejména o počet silnic, kde by se mělo platit mýtné. Naopak měnit se nebude systém mýta, v provozu tedy i nadále podle informací ministerstva zůstane ten stávající, mikrovlnný. Automaticky to neznamená, že by ho musel provozovat Kapsch, ale před ostatními účastníky tendru bude mít neoddiskutovatelnou výhodu znalostí ze třináctiletého provozu systému. Jeho konkurenti by si navíc museli vybudovat technické zázemí, jako je třeba call centrum, a náklady by museli promítnout do ceny zakázky. Kapsch už přitom díky státní zakázce všechno má.
Současný systém koneckonců před časem obhajoval sám ministr Dan Ťok.
Investovaly se do něj prý peníze, je funkční a bylo by zbytečné budovat nový.
Odborníci z akademické obce to ale tak jasně nevidí. „Že někdo nainvestoval peníze do,železa‘, byla nutná podmínka té původní použité technologie. Pokud bychom použili jinou, mýtné brány by se nevyhodily. Používaly by se například ke kontrole,“ říká rektor ČVUT Petr Konvalinka.
Láska ministerstva k mikrovlnnému systému, která jak se zdá, potrvá od roku 2007 do roku 2029, je ale nejen v rozporu s tím, co doporučovali odborníci už v roce 2006, ale i s tím, co vláda sama říká. Už několikrát deklarovala, dokonce i ústy premiéra, že chce vypsat „technologicky neutrální“ výběrové řízení. Tedy že už předem nebude preferovat žádnou technologii.
Naposledy o tom Bohuslav Sobotka mluvil 11. července při zasedání vlády spolu se Svazem měst a obcí ČR.
Je důležité také vědět, že do příprav nového výběrového řízení na mýto vstoupí příští rok na podzim volby, což nepochybně celou věc prodlouží.
Co se dalších úvah o fungování mýta po roce 2019 týká, ministerstvo dopravy nyní vybírá z pěti nabídek projektového manažera.
Tedy firmu, která pro něj výběrové řízení zajistí, připraví zadávací dokumentaci, a jak říká ministerstvo, připraví „technologicky neutrální výběrové řízení“.
Pokud někdo cítí rozpor mezi tím, co úřad říká (na jedné straně, že není čas nic vymýšlet, na druhé, že připraví technologicky neutrální soutěž), měl by přistoupit na fakt, že ona „neutrálnost“ se za poslední roky stala spíše zaklínadlem a fíkovým listem transparentnosti než slovem s reálnou podstatou.
Dálnice zadarmo?
Přemýšlení o mýtu v roce 2019 může ministerstvu dopravy ale poměrně brzy přerušit antimonopolní úřad nebo o něco později soud. Důvodem je aktuální prodloužení smlouvy s Kapschem, který dostane na tři roky výběr mýta bez výběrového řízení. Oficiálním důvodem je časová tíseň státu a technologická jedinečnost řešení Kapsche. Obě věci jsou přitom více než sporné a jak konkurenti Kapsche, tak oponenti vlády se už těší, až podají stížnosti. Hnutí Starostové a nezávislí se dokonce těší tolik, že stížnost na Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS) podalo ještě dříve, než stát stihl vypsat jednací řízení, a jeho snaha tak vyzní naprázdno.
Co se týká časové tísně, kvůli níž stát oslovuje firmu Kapsch, problémem je, že se do ní dostal vlastní nečinností. O konci smlouvy s posledním prosincem 2016 vědí ministři už deset let a žádnému z nich se nepodařilo nového výběrčího mýta najít. A s technologickou jedinečností to také nepůjde, protože řešení Kapsche zase tak ojedinělé není. Kabinet premiéra Sobotky si toho je vědom, a proto si nechal zpracovat posudky, které by mu prodloužení smlouvy lidově řečeno pofoukaly. Sešlo se jich sice hodně, ale výsledek byl nejednoznačný. Rozhodně ne takový, aby se o něj dalo opřít. Situaci zachránila až ministryně pro místní rozvoj Šlechtová, která ale také trochu nestandardně posuzování zakázky rozdělila do dvou samostatných věcí.
Je tedy zřejmé, že až konkurenti vlády a Kapsche tříleté prodloužení smlouvy napadnou, budou mít hodně velkou šanci na úspěch. Je chybou premiéra, že nechal situaci zajít tak daleko, a chybou ministrů dopravy za ANO, že situaci podcenili.
Důležitá je ještě jedna osobní poznámka. Šéf ÚOHS Petr Rafaj viděno zpětným pohledem na vydaná rozhodnutí ministerstvu dopravy vůbec nepřeje. Úřad Dana Ťoka má úspěšnost opravdu mizivou. Lidé z oboru to připisují i animozitě mezi oběma pány, Ťok byl mimochodem jedním z těch, kteří vloni při zasedání vlády nehlasovali pro Rafaje v čele ÚOHS.
V téhle chvíli by bylo potřeba mít plán B. Protože pokud ÚOHS vydá předběžné opatření a zakáže podpis smlouvy s Kapschem nebo ji v jejím průběhu shodí soud, stát přestane vybírat mýtné. Přijde o osm miliard ročně a Česko zavalí kamiony z celé Evropy, protože se po místních dálnicích bude jezdit zadarmo.
V dané situaci je poměrně zarážející, že ministerstvo dopravy plán B nemá.
„Provozování mýtného systému konsorciem firem pod vedením společnosti Kapsch na maximálně tři roky je v současnosti krizovou variantou. Je to z našeho pohledu jediná varianta, která zajistí pokračování výběru mýtného,“ říká mluvčí Zdeněk Neusar.
Přesto se dvě varianty nabízejí. Jednou je tisk dálničních kuponů pro kamiony.
Stát by tím několik miliard oproti mýtu prodělal, ale v těchto týdnech je to jediná právně čistá možnost. Tisk by mohla zajistit tiskárna cenin a distribuci pošta. Oba podniky pod státní kontrolou by určitě nedělaly potíže. Další, ale velmi ošidnou možností je speciální zákon, který by výběr mýta upravil. Nikdo s něčím podobným ale nemá v Česku zkušenost a rozhodně na tom nikdo z ministerstva dopravy nepracuje.
Lidé z okruhu ministerstva dopravy, kteří si připouštějí, že hrozí průšvih, teď prý sázejí už jen na to, že nevybírání mýta by byla tak výbušná věc, že ji ani soud, ani ÚOHS nedopustí. Pokud prý antimonopolní úřad najde chyby, udělí vysokou pokutu, ale smlouvu s Kapschem nechá běžet. Je to, jako kdybyste čekali mrtvici a počítali s tím, že vás nechá vést život bez omezení.
Láska ministerstva k mikrovlnnému systému, která jak se zdá, potrvá od roku 2007 do roku 2029, je v rozporu s tím, co říká vláda.
O autorovi| Petr Weikert, weikert@mf.cz
