Sociálnědemokratický šéf Lesů ČR se snaží stanoviska ODS nebrat na vědomí
František Koníček (52) Nový generální ředitel státního podniku Lesy České republiky. Absolvent Vysoké školy ekonomické v Praze, obor ekonomika a řízení zahraničního obchodu (1972 až 1977). V letech 1975 až 1977 absolvoval kurz na právnické fakultě, obor mezinárodní právo. V roce 1992 vykonal auditorské zkoušky. V letech 1977 až 1983 pracoval v podniku Intersigma Praha, nejdříve jako referent, později byl ředitelem obchodní skupiny. Dále působil ve Švédsku v pozici ředitele afilace Scansigma AB (1983 až 1987) a od roku 1987 do roku 1990 v SRN (ředitel afilace Sigma). Po změně režimu byl pět let generálním ředitelem a předsedou představenstva Intersigmy Praha, poté jeden rok šéfem představenstva Sigmy Lutín a sedm let jednatelem a ředitelem firmy I.B.C. Praha. Od roku 2003 byl náměstkem ministra práce a sociálních věcí. Loni v červnu se stal poslancem, když nahradil zemřelou poslankyni Jarmilu Boháčkovou. Mandát složil letos v lednu a nastoupil na post náměstka generálního ředitele Lesů ČR. Je členem ČSSD (za minulého režimu byl v KSČ). Ovládá šest světových jazyků – francouzštinu, angličtinu, němčinu, ruštinu, portugalštinu a švédštinu.
EURO: Všimli jsme si, že jste před chvílí vedl nějaký rozhovor se zástupci Komerční banky. Můžete prozradit, co bylo předmětem jednání. KONÍČEK: Ve většině finančních ústavů, kde máme alokovány volné zdroje, teď trochu stoupá nervozita, zajímají se, co bude dál. Nechal jsem totiž udělat v této oblasti určitou inventuru a nyní se bude připravovat zadávací dokumentace k veřejnému výběrovému řízení na asset management. Doposud měly Lesy ČR řadu depozitářů, asi dvanáct, kteří poskytovali různé služby. Výkonnost portfolia nebyla špatná, asi šest procent per annum, ale celá ta politika se nedělala systémově, neexistovala žádná strategie To bych chtěl změnit.
EURO: Co ještě chcete v tomto státním podniku měnit? KONÍČEK: Kromě řešení akutních problémů, do nichž se Lesy ČR dostaly v důsledku právně napadených výběrových řízení na dodávku lesnických činností, bych se rád zasadil o vypracování střednědobé a dlouhodobé strategie podniku, na období minimálně deset až 20 let, která bude platit bez ohledu na to, kdo v managementu momentálně sedí. Považuji za velkou chybu, že takovou strategii Lesy ČR doposud nemají.
EURO: Kde vidíte příčiny vyhrocených vztahů mezi podniky působícími v lesním hospodářství? Jsou na vině jen tendry na pěstební a těžební činnosti, které byly označeny za nezákonné, jelikož neproběhly podle zákona o zadávání veřejných zakázek? KONÍČEK: Připomenu, že v roce 1992 proběhla transformace a ze socialistického podniku vznikl na jedné straně státní subjekt, který má určité povinnosti spočívající ve správě lesů a péči o těžbu a na druhé straně se privatizoval lidský a technický personál, zajišťující v lese služby. Nezbývá než hledat rovnováhu, která bude výhodná jak pro stát a Lesy ČR, tak ekonomicky zajímavá pro podnikatelský sektor, aby to dohromady nějak fungovalo. Před třemi lety došlo v této kohabitaci k vážným poruchám a důsledky pociťujeme dodnes.
EURO: Ale jak chcete ten rozkol řešit? Vytvořily se dva podnikatelské bloky stojící proti sobě. Na jedné straně Česká asociace podnikatelů v lesním hospodářství (ČAPLH), která od samého počátku trvá na neplatnosti tendrů. Na straně druhé se zformovala skupina firem, jež v těchto soutěžích uspěly, ve Sdružení podnikatelů v lesním hospodářství při Agrární komoře ČR. KONÍČEK: Rozkol nikomu nic nepřinese. Neustále se snažím zdůrazňovat, že Lesy ČR uvítají, když proti nim za stolem bude sedět jeden kolektivní partner, který po jakési vnitřní diskusi v podnikatelské sféře bude schopen předkládat určitý průnik akceptovatelných přístupů a řešení. Pro nás není možné nalézat shodu se 100, 200, 300 soukromými subjekty, jejichž zájmy jsou různorodé. Od malé firmy, která má dva až tři těžební traktory a deset až 20 brigádníků, až po ty velké, vybavené harvestory a další špičkovou technikou. A proto tlačíme na ČAPLH i na Sdružení podnikatelů, aby si vyjasnily své představy natolik, že budou schopny ten názorový průnik prezentovat.
EURO: Jak se díváte na rozhodnutí Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS), který sice tendry označil za nezákonné, ale smlouvy platí dál. KONÍČEK: Úřad své rozhodnutí opřel o názor, že Lesy ČR jsou veřejným zadavatelem a zakázky mají charakter veřejné zakázky. Usoudil tak na základě několika málo precedenčních kauz v rámci Evropské unie, ovšem nesrovnatelných s tím, oč se jedná v České republice, a také na základě toho, že Lesy ČR ze zákona vykonávají rovněž činnost odborného lesního hospodáře, což je ale asi jen jedna miliontina jejich aktivit. Na to rozhodnutí se dívám s rozpaky, jelikož v minulosti vydal ÚOHS dvě správní rozhodnutí opačného charakteru, ale respektuji je. My jsme sice 5. června podali žalobu k Nejvyššímu správnímu soudu, ale činíme tak jen proto, aby ta situace byla po právní stránce jasná. Z hlediska dalšího fungování budou Lesy ČR vycházet z toho, že se na ně zákon o zadávání veřejných zakázek vztahuje. Je ale třeba říct, že kdyby se vztahoval na všechno, na jakoukoliv aktivitu Lesů, potom to bude znamenat obrovský tlak na management, protože jde řádově o stovky výběrových řízení ročně. Při těch lhůtách, které zákon má, a vzhledem k tomu, že se musíme o lesy starat kontinuálně, máme jen omezenou možnost krizového chování v případech, kdy smluvní partner zbankrotuje, jednostranně poruší smlouvy či bude nějaká kalamita, výskyt kůrovce apod. My se podle toho zákona chceme a budeme chovat, ale zároveň upozorňujeme, že naši partneři v okolních státech se chovají jako normální podnikatelské entity.
EURO: Připravujete nové tendry. Kdy budou vypsány? KONÍČEK: Dokončujeme práce na právní dikci předmětu veřejné zakázky. Proběhly první konzultace s ÚOHS, abychom předešli dalším problémům. Předpokládám, že vše může být vyjasněno do poloviny července, a když bude zadávací dokumentace odsouhlasena dozorčí radou, případně zakladatelem, začátkem srpna by mohly být tendry vyhlášeny.
EURO: Zvažujete, že ovládnete Hradeckou lesní a dřevařskou společnost, obchodující se dřevem, v níž už Lesy ČR mají poloviční podíl. Co si od toho slibujete? KONÍČEK: Otázka stojí tak, zda budou Lesy ČR pokračovat v autonomní obchodní činnosti, nebo ne. Já bych považoval za efektivnější jít cestou zjednodušení a větší profesionalizace obchodu, outsourcingu. Pokud ale obchod mají Lesy dělat samy, myslím si, že to musí být skrze stoprocentní dceřinou společnost. Výkup padesátiprocentního podílu v Hradecké je jednou z možností, druhou vytvoření nového subjektu. Dávám přednost výkupu akcií Hradecké, protože je to velký hráč na trhu ČR, je relativně finančně stabilní, má dobré kontakty v celém lesnickém byznysu, obchod umí, má řadu profesionálů. Je to prostě plnokrevný obchodník, nemusí se nic učit.
EURO: Připravujete i založení společnosti Lesy ČR Servis. Objevují se názory, že tímto chcete jen obcházet zmíněný zákon o zadávání veřejných zakázek . KONÍČEK: Půjde jen o pojistku pro krizové situace. Jde přesně o to, o čem jsem předtím hovořil. V momentě, kdy vás nějaká firma opustí, nemáme instrument, jak zákonným způsobem okamžitě sehnat náhradníka. Toto je jediná cesta, která nám umožňuje do doby ukončení nového tendru prostřednictvím stoprocentní dcery operovat mimo ten poměrně striktní zákon. Bez této firmy bychom byli podnikatelskou sférou tlačeni ke zdi, protože ona si je vědoma, že nemáme dostatečné kapacity.
EURO: Je pravda, že uvažujte i o založení další firmy, která by spravovala „nelesnický“ majetek? KONÍČEK: V tuto chvíli to není aktuální. Budu-li řídit Lesy ČR dál, tak v rámci strategie, kterou chci předložit, hodlám skutečně navrhnout, aby se nelesnické činnosti zkoncentrovaly do subjektu, splňujícího vyšší nároky na flexibilitu.
EURO: Vaše budoucnost je ale velmi nejistá. Do funkce jste byl jmenován dva dny po volbách vaším stranickým kolegou, ministrem zemědělství Janem Mládkem, přičemž ODS, vítěz parlamentních voleb, to tvrdě kritizovala a naznačila, že když se jí podaří sestavit vládu, tak post šéfa Lesů ČR bude přeobsazen v rámci nového výběrového řízení. KONÍČEK: Pokud je člověk manažerem ve státem ovládané firmě, musí počítat s tím, že je kdykoliv odvolatelný. Nicméně v sázce je osud celého podniku. V posledních dvou letech nebyla na úrovni vedení Lesů ČR prosazována nějaká vize, která by vedla lidi k tomu, co mají dělat. Vidím tu absenci soustavné řídící práce, což může mít neblahé následky na motivaci zaměstnanců. Já se budu snažit podnik řídit, jak nejlépe to bude možné, a přistupuji k tomu tak, jako bych tady měl být nekonečně dlouho. Politické tlaky vnímám, ale zatím mi tolik nevadí, aby mě nějakým způsobem omezovaly ve výkonu práce.
EURO: Ještě k tomu jmenování: V sobotu 3. června dopoledne, v den voleb, jsme od jednoho dobře informovaného zdroje slyšeli, že si to ministr Mládek s vaším jmenováním rozmyslel. Přesto jste hned následující pondělí jmenován byl. Zmíněný zdroj to vysvětlil tak, že v tom hrály určitou roli osobní zájmy volebního manažera ČSSD Jaroslava Tvrdíka, který prý měl na post šéfe Lesů ČR zálusk. Víte o tom něco bližšího? KONÍČEK: Všechno je jinak. Pokud v tom pan Tvrdík hrál nějakou roli… Já myslím, že je spousta lidí, kteří se cítili být povoláni k tomu, aby se vyjadřovali k tomuto podniku nebo měli nějaké osobní ambice. Upřímně řečeno se tím nijak zvlášť nezabývám.
EURO: Máte nějakou svou vlastní lesnickou vizi? KONÍČEK: Teď probíhají diskuse k národnímu lesnickému plánu. Lesy ČR se budou každopádně snažit o to, aby lesnická politika byla trvale udržitelná a vedla ke zlepšování stavu lesů. Z hlediska samotné tvrdé lesnické politiky je zejména vedena debata o tom, co to je objem těžby a co to znamená objem těžby z hlediska těžitelných zdrojů. Část zdrojů není těžitelných, část je. My jsme se v průběhu posledních dvou let dostali s objemem přes sedm vytěžených milionů kubíků na letošních 8,4. Plán na příští rok by se mohl pohybovat kolem 8,6 milionů. Nicméně pořád platí závazné ukazatele, které překročeny nebudou. Situace je taková, že současnou těžbou nejsme schopni pokrýt rostoucí poptávku po dřevě. To, že to vytváří určitou tenzi na trhu, je nepochybné. My z toho můžeme mít na jednu stranu radost - ceny dřeva jdou nahoru -, na druhou to ale postihuje podniky ve zpracovatelské sféře. Nebude-li nalezeno řešení, obávám se, že to nepovede k žádným pěkným koncům.
EURO: Počítáte s tím, že těžba dál poroste? U nás se sice neustále vykazuje přírůst dřevní hmoty, ale přírůst je v jiných ročnících nežli těch tržních. Statisticky všechno roste, ale jednou by se mohlo stát, že nebude co těžit. KONÍČEK: Objem těžby nijak razantně neporoste, je to v řádu sta možná dvě stě tisíc kubíků proti roku 2006. Pokud jde o přírůst a těžbu, těžba činí asi 5,8 kubíků na hektar a přírůst bude někde kolem 7,8 kubíků, takže onen pozitivní diferenciál určitě existuje. Já si myslím, že by těžba mohla ještě růst, ale v jiné struktuře než doposud, to s vámi souhlasím.
EURO: Četl jste na internetu onu tolik diskutovanou tajnou správu, kterou vypracoval šéf policejního Útvaru pro odhalování organizovaného zločinu Jan Kubice? KONÍČEK: Asi vás překvapím, nečetl. Vím o ní jen z tisku.
EURO: Kdybyste ji četl, zjistil byste, že hlavní postava korupční aféry biolíh František Vybíral měl úzkou vazbu na vašeho předchůdce Vladimíra Blahutu. KONÍČEK: Já přesně nevím, o co jde. To, že byli v nějakém kontaktu, jsem pochopil. To ale nic nedokazuje. Já jsem sporné věci, u kterých jsem usoudil, že bych je řešil jinak, pozastavil. Některé záležitosti řeší policie, která si vyžádala podklady. K tomu se ale vůbec nemohu vyjadřovat, protože to bylo za bývalého vedení.
EURO: Korupčník Vybíral byl v úzkém „obchodním“ kontaktu i s bývalým šéfem kabinetu vicepremiéra Škromacha Janem Hanáčkem. Toho asi ze své dřívější funkce musíte dobře znát. KONÍČEK: Pochopitelně jsem ho znal. Účastnil se porad vedení ministerstva. Dodneška mám určité pochybnosti, protože jsem v něm viděl všechno ostatní, jen ne podnikatele a lobbistu. Člověku ovšem nikdo do hlavy, do srdce ani do dušičky nevidí.
EURO: Když už mluvíme o biolihu, je možné najít další pojítka směrem k lesnické branži. Sdružení podnikatelů v lesním hospodářství reprezentuje Miloš Balák z firmy České lesy, která má blízko k Vojtěchu Slówikovi, otci zakladateli biolihového programu. Na pozemcích Českých lesů v Býšově u Temelína měl vyrůst jeden z lihovarů. Někdejší personální ředitel Lesů ČR generál Vladimír Sova je zase členem dozorčí rady firmy Korfil, která staví lihovar v Hustopečích u Brna. Je to náhoda? ¨ KONÍČEK: Záležitosti kolem biolihu jsem nikdy podrobně nesledoval, takže jsem v tom laik. Pro mne je určující, že nevím, kdo měl koho za co vlastně korumpovat, žádné licence vydávány nebyly. Je to podle mě taková pseudolobbistická kampaň, kdy někdo někomu něco nasliboval a chyběl nějaký benefit.
EURO: Z Kubicovy zprávy vyplývá, že v Lesích ČR měl obchodní zájmy i podnikatel Miloš Červenka známý především kvůli loňskému skandálu v Pozemkovém fondu. Šéfem vaší kanceláře je bývalý předseda výkonného výboru Pozemkového fondu Josef Miškovský, který za čachry s pozemky nese spoluodpovědnost. Vybral jste si ho sám, nebo vám byl někým „přidělen“? KONÍČEK: Smlouvu jsem s ním podepisoval já, ale je to smlouva jen na dobu určitou, do konce letošního roku. Miškovský byl angažován kvůli jedné jediné záležitosti, která souvisí s jeho znalostmi z Pozemkového fondu. Lesy ČR se chtějí zabývat pěstováním rychle rostoucích dřevin, to znamená problematikou biomasy. K tomu je mimo jiné třeba provést určité převody nezemědělských pozemků z Pozemkového fondu.
EURO: On je ale vedoucím kanceláře, ne odborným referentem. KONÍČEK: Ano, je vedoucím kanceláře, koordinuje mi program, ale současně má i tuto konkrétní agendu, kterou si hlídám, protože já tomuto projektu přikládám velký význam. Co se týče předešlé práce pana Miškovského, nejsem obhájce ani soudce. Mně vždycky vadí, když jsou lidé kriminalizováni za něco, co je z kategorie fám nebo osobních animozit. Já jsem byl vždy trochu velkorysejší.
