Armáda se dodnes vzpamatovává z nákupu německých obrněnců.
Až si budou jednou čeští generálové dělat účet za afghánskou misi, pořádně silným černým fixem podtrhnou nákup vozidel Dingo. A možná přidají poznámku: Nikdy více. Na nepromyšlené pořízení lehkých obrněnců německé výroby za celkových 650 milionů bez soutěže doplácejí dodnes. Právě nyní jejich přízrak opět ožívá.
Tatra na střídačce
Zdálo se, že potíž velitelé vyřešili před dvěma a půl roku, když hranatá čtyřkolová vozidla potichu přesunuli k protivzdušné jednotce do Strakonic. Tamější vojáci ovšem hned od začátku krčili nad obrněnými dárky rameny.
Dinga získaly jednotky obsluhující raketové komplety RBS-70. Prý pro bezpečný pohyb na bojišti. Jenže zatímco lidé se do auta vešli, rakety a další komponenty za nimi musely převážet tatrovky. Do dingů se prostě všechno nevměstnalo, čímž se zkomplikovala logistika.
Neustálé hledání využití pro obrněnce Dingo 2 i devět let po zahájení jejich nákupu dokazuje, že obchod to byl minimálně nepromyšlený.
A že to bylo krátkozraké řešení, teď mimoděk potvrdila sama armáda. Na nedávném veletrhu IDEB v Bratislavě prezentovala prototyp opancéřovaného náklaďáku Tatra 810, který se v nejbližších letech chystá zavést právě do Strakonic. Místo dingů. Tak prý splní požadavky Severoatlantické aliance na balistickou ochranu jednotek v poli.
„Prototyp vozidla útvar převzal začátkem května 2016. Pro potřeby dvou baterií RBS-70 plánujeme provedení přestavby celkem 16 vozidel, a to v horizontu let 2018 až 2020,“ vypočítává mluvčí generálního štábu Jan Šulc.
Vývoj první tatrovky měl na starost vyškovský Vojenský technický ústav. Jak upřesňuje Jiří Caletka z ministerstva obrany, státní podnik do tohoto projektu vložil 9,2 milionu korun. Do roku 2020 by proto měla obrana do dalších nových vozidel investovat celkem 150 milionů korun. Konkrétní sumu ovšem zatím nechce specifikovat.
„Opancéřování vozidel vyplývá ze standardů NATO. Prvky strakonického 25. protiletadlového raketového pluku s přenosnými protiletadlovými komplety RBS-70 jsou vyčleňovány do hotovostních sil NATO, stejně jako jsou zařazovány do jednotlivých úkolových uskupení,“ vysvětluje Šulc důvody přestavby.
A jaká budoucnost čeká dinga? V těch by podle čerstvého vyjádření generálního štábu měly obsluhy raketových kompletů RBS-70 jezdit nejméně do doby, než budou k dispozici všechny opancéřované tatry. Pak prý budou sloužit jako transportéry pro vojáky, kteří zajišťují ochranu palebných postavení RBS-70.
Nebyl čas
Neustálé hledání využití pro obrněnce Dingo 2 i devět let po zahájení jejich nákupu dokazuje, že obchod to byl minimálně nepromyšlený. S ohledem na údajnou časovou tíseň a urgentní potřebu se tehdy nesoutěžilo, obrana nakoupila 21 vozidel. Kontrakt politici zdůvodňovali tím, že je třeba co nejdříve zajistit ochranu českých vojáků v afghánské misi během patrol v okolí základen. Avšak zádrhely se objevily hned po převozu vozidel do operace. Dinga trápil příliš nízký výkon motorů, porodní bolesti způsobovaly i nevhodné palivové filtry.
Přečtěte si, proč má NATO výhrady k české armádě NATO před summitem varuje: Česko šetří na armádě |
Ze začátku se Čechům snažili pomáhat němečtí kolegové, jejichž dinga v Afghánistánu fungovala bez větších potíží. V té souvislosti je třeba ještě zmínit srovnání mezinárodní ročenky The Military Balance, vydávané londýnským Mezinárodním institutem pro strategická studia. Zatímco bundeswehr pořizoval dinga v přepočtu po osmnácti milionech korun, Praha za každé zaplatila 33 milionů.