Menu Zavřít

Nekonečných 140 vteřin opakujících se každou první středu v měsíci aneb Co jste možná nevěděli o zkoušce sirén

6. 3. 2020
Autor: Milan Zachodil/Facebook/Posluchači pravidelné zkoušky sirén

Česko patří k té části evropských zemích, v nichž zní sirény mnohem častěji než jinde. Současný formát, v rámci něhož se tento cvičný poplach spustí každou první středu v měsíci, začal platit v říjnu roku 2002. Až do té doby si hasiči, kteří jsou za jejich provoz zodpovědní, vystačili s testováním vždy jen dvakrát do roka.

Smysl zkoušky sirén je vcelku jasný. Cílem je ověřit jejich funkčnost pro případy, kdy jich bude skutečně potřeba. Hodit se mohou ve chvílích, kdy je nutné varovat obyvatelstvo například před nebezpečím v podobě požáru, přírodní či průmyslové katastrofy.

V minulosti ale pochopitelně sloužily i k dalším účelům, a sice k vyhlašování poplachů v souvislosti s blížícími se leteckými útoky, kterých bylo Česko hned několikrát svědkem třeba během druhé světové války.

Zkouška, nebo opravdové nebezpečí?

Jak ale od sebe rozlišit, kdy se sirény rozezní doopravdy a kdy se jedná jen o pouhou zkoušku? Ve skutečnosti celkem snadno. Poznat se to dá z jejich tónu. Když totiž „hulákají“ naostro, je tón kolísavý, když jde pouze o cvičný poplach, je stálý. Při požáru pak tón kopíruje trubku hlásící zvolání „HÓ-ŘÍ“. Tento tón nicméně slouží především ke svolání hasičů.

Již 11 let pak platí, že každá zkouška elektronických sirén je předem ohlášena. Účelem tohoto opatření je zamezit šíření případné paniky. Na turisticky exponovaných místech se objevuje rovněž hlášení, které je v angličtině. Podobně bývají občané informování ale i tehdy, je-li poplach skutečný. Jakmile siréna dozní, následuje hlášení, které upřesní, o jaké konkrétní nebezpečí se jedná.

Při určení toho, zda jde o pravý, či planý poplach ale může napovědět taktéž čas a datum. Jak již bylo zmíněno, zkušebně se rozezní vždy v poledne první středu v měsíci, a to po dobu, pro mnohé nekonečných, 140 vteřin. Výjimku v tomto ohledu tvoří jen Olomoucký kraj, kde se hlásiče rozezní zhruba o 10 minut později, a to proto, aby tak nerušily odbíjení poledne na orloji tamní zhruba stotisícové metropole.

Veškeré další podrobnosti týkající se této zkoušky jsou uvedeny ve vyhlášce Ministerstva vnitra České republiky č. 380/2002Sb.

I sirény mají své obdivovatele

Zvuk sirén lidé vnímají různě. Zatímco někteří musejí mít po celých 140 vteřin zacpané uši, pro jiné se s trochou nadsázky jedná o jistý druh kratochvíle. Ač je to možná k neuvěření, najdou i tací, kteří jsou kvůli nim ochotni cestovat i desítky kilometru daleko jen proto, aby si je poslechli, vyfotografovali a nahráli jejich zvuk a následně se o něj podělili s ostatními nadšenci. Kde na takové lidi narazit? Například ve facebookové skupině Posluchačů pravidelné zkoušky sirén.

Všude to mají jinak

A jak jsou na tom se zkouškou sirén jinde v Evropě? Vlastně celkem různě. Například v Norsku si vystačí se dvěma cvičnými poplachy ročně. Ve Švýcarsku to stlačili dokonce až na pouhý jeden test za rok, který se koná vždy první středu v měsíci únoru. Poměrně často se naopak sirény rozeznívají v sousedním Rakousku. Testují je zde každou sobotu v poledne vždy po dobu 15 vteřin. V případě Německa dokonce ani žádná jednotná pravidla nemají. Po konci studené války od nich upustili, a tak nyní mohou zkoušky probíhat v každém městě jinak. Jednou za čtrnáct dní se pak dvouminutová zkouška sirén koná na Slovensku, a to vždy každé druhé páteční poledne.

MM25_AI

  • Našli jste v článku chybu?