(EURO 24/2003)
Týdeník EURO v článku redaktora Pšeničky poskytl prostor představitelům YMCA v ČR k vyřizování osobních účtů s bývalými minoritními vlastníky obchodní společnosti Palác YMCA, s. r. o., kteří jsou obviňováni, že se prodejem svých majetkových podílů majoritnímu vlastníkovi zachovali neeticky.
Představitelé YMCA považují vyplacení majetkových podílů za neetické i přesto, že minoritní vlastníci po celou dobu svého působení ve společnosti nepřijali žádnou finanční odměnu ani nebyli jinak zvýhodněni. Zda je tedy neetická průměrná měsíční odměna ve výši 3750 Kč pro společníka, který se aktivně podílí na řízení společnosti, jejíž roční obrat přesahuje 40 000 000 Kč, to ponechám na posouzení čtenáře.
Za vrchol neetického jednání je představiteli YMCA považováno vyplacení majetkových podílů i těm společníkům, kteří byli současně i zaměstnanci společnosti. V této souvislosti není v článku bohužel uvedeno, že představitelé YMCA podmínili prodej všech majetkových podílů ukončením pracovních poměrů těchto zaměstnanců, a to dohodou k 31. 12. 2002. Přijetím této podmínky vznikl YMCA majetkový prospěch ve výši cca 500 000 Kč vyplývající ze skutečnosti, že s těmito zaměstnanci nemusel být ukončen pracovní poměr výpovědí a nemuselo být vyplaceno odstupné ve smyslu Zákoníku práce, na což by měli tito zaměstnanci bezesporu plné právo.
Na rozdíl od představitelů YMCA považuji za neetické, že poté, co bylo dosaženo vzájemné dohody o majetkovém vyrovnání, což všichni účastníci stvrdili svými podpisy, vystoupí představitel YMCA a prohlásí majetkové vypořádání za neetické. Paradoxem je, že tak činí majoritní vlastník, který odmítal jakoukoli spolupráci s minoritními vlastníky a svým trvalým tlakem je k odprodeji „donutil“, a to navíc za cenu pro něho výhodnou, neboť mohl celou záležitost řešit i výpovědí smlouvy společnosti Palác YMCA, s. r. o.
Co vedlo redakci k uveřejnění článku, nevím, ale domnívám se, že takovýto článek není hoden prestižního a uznávaného časopisu, jakým týdeník EURO bezesporu je.
Tomáš Roubal,
bývalý finanční ředitel společnosti Palác YMCA
Vážený pane inženýre,
děkuji za Váš dopis, který až na jednu výjimku (ukončení pracovních poměrů dohodou) opakuje argumenty, které už zazněly v předmětném článku. V této souvislosti bych se vyslovil proti výrazu, že týdeník EURO „poskytl prostor představitelům YMCA v ČR“, jelikož týdeník EURO - jak jste si mohl všimnout - poskytl adekvátní prostor i „protistraně“, pokud paní Vohralíkovou a pana Frankla mohu takto označit. Taktéž současní představitelé YMCA v ČR by mohli poukazovat na to, že nebylo napsáno úplně vše, co v tomto sporu považují za důležité. Přesto si dovolím tvrdit, že veškeré podstatné informace, které se týkají všech pěti spolumajitelů společnosti Palác YMCA, s. r. o., v článku zazněly. Ale neupírám Vám právo o tom polemizovat.
Důrazně bych se ale ohradil proti poslední větě. Jelikož jste v textu nenašel nic, co by byla nepravda či lež, myslím si, že nemáte právo o mém článku hovořit hanlivě. O tom, co je „hodno“ našeho časopisu, si rozhoduje redakce sama a máme v tom oporu v Listině základních práv a svobod.
Nechtěl bych zasahovat do vnitřních sporů členů YMCA v ČR, ale především si myslím, že prestižní a uznávaná celosvětová dobročinná organizace není hodna toho, aby se její členové a sympatizanti hádali o výši svých příjmů, majetku, dluzích a podobně. Nebyl jsem to já, kdo tyto přestřelky vyvolal. Snad ale určitá veřejná katarze, která nastartuje samočisticí procesy, je na místě. Přeji všem „dobrovolným a neziskovým ymkařům“, aby se mohli věnovat pouze bohulibé práci.
Jiří Pšenička, zástupce šéfredaktora
