ZPRACOVÁNÍ DŘEVA - Zklidnění situace v oblasti lesnických prací a zpracování dřeva v Česku podle všeho zatím nenastane. Tentokrát jsou na vině problémy se zabezpečením lesních dělníků.
Americká a částečně evropská krize hypoték se podobně jako ve světě i v Česku promítla omezením stavebních aktivit. Jak přitom připomíná předseda představenstva významné tuzemské společnosti LESS Jan Mičánek, ve druhé polovině loňského roku kvůli tomu klesly ceny dřeva zhruba o pětinu, tedy přibližně o 500 korun za kubík. Vedle hypoteční krize se na vývoji cen dřeva podle jeho slov projevila i loňská kůrovcová kalamita v Kanadě, která podle dosavadních odhadů postihla až miliardu kubíků dřeva. V Evropě navíc stále doznívají vlivy kalamitních těžeb po loňském orkánu Kyrill.
Cena dřeva a podmínky, v nichž některé firmy nabídly v tendrech Lesů České republiky (LČR) nízké ceny za poskytované služby a naopak vysoké výkupní ceny dřeva, vedou podle prezidenta České asociace podnikatelů v lesním hospodářství (ČAPLH) Pavla Indry k současnému nedostatku peněz na pracovníky v lesnictví a dřevozpracujícím průmyslu. „Někteří subdodavatelé už hodlají za vyšší ceny nebo mzdy stávkovat,“ podotýká Indra.
Hrozí personální krize?
Podle asociace má navíc nedostatek pracovní síly v oboru hlubší příčiny. „Například se neobnovuje stávající generace lesníků. Ze středních škol sice vycházejí příslušní odborníci, ale tato kvalifikovaná síla v lese nekončí. Nabídka pracovních míst v průmyslových provozech je v současné době lukrativnější,“ konstatuje Indra.
Potřebnou pomoc nemohou podle něj v současné době nabídnout ani podnikatelé. „V době stabilizovaného podnikatelského prostředí by se ČAPLH mohla určitě zaměřit na finanční podporu studentů nebo zaměstnanosti v některých regionech. Pokud se ale stále soutěží o státní zakázky, nelze o stabilitě mluvit a firmy jsou také tímto procesem finančně vyčerpány,“ konstatuje prezident lesnických podnikatelů. Asociace se proto domnívá, že při vyhlašování dalších tendrů na práce pro LČR by mělo být také zohledněno sociální hledisko.
Tendry ještě neskončily
Přestože podle představitelů LČR je od minulého týdne vyřešeno prakticky sto procent smluv s komerčními firmami na lesnické práce, nemusí jít o setrvalý stav. Zejména v případech, kdy vítězné firmy podcenily ve svých nabídkách současný vývoj cen dřeva. Generální ředitel LČR Jiří Novák ostatně podle svých slov nevylučuje případné odstupování od uzavřených smluv. „Je skutečně otázka, zda budou všichni smluvní partneři schopni obchodovat dřevo tak, jak to na dané smluvní jednotce nabídli. Pokud ne, bude samozřejmě vypsáno nové výběrové řízení. Přičemž pravidlem bude, že pokud se původní tendr týkal lokality P (na pni), bude se nová soutěž opět týkat lokality P,“ konstatuje Novák.
Vedle toho budou muset LČR vyhlásit nové tendry na několika lokalitách, kde k podpisu dohod nedošlo a ani se to nepředpokládá. Nové soutěže by přitom měly být, jak již Novák slíbil počátkem letošního roku, vícekriteriální. „Zadávací dokumentace se v současné době připravuje, určitě ale budeme požadovat například nějaké garance, třeba prostřednictvím bankovní jistiny. Sociální aspekty je ale velmi obtížné do zadávacích podmínek začlenit,“ domnívá se generální ředitel LČR.
Zpracování dřeva jako rozvoj venkova
Vytváření nových pracovních míst v oboru nicméně podporuje samotné ministerstvo zemědělství. „Jedním z cílů Programu rozvoje venkova je stabilizace stávajících a podpora tvorby nových pracovních míst na venkově. Proto jsou v programech týkajících se dřevozpracujícího průmyslu výrazně upřednostňovány projekty, které pracovní místa vytvářejí. A to formou přidělení vysokého počtu bodů v rámci takzvaných preferenčních kritérií. Úspěšnými příjemci dotace se stávají přednostně žadatelé, kteří dosáhli vyššího bodového ohodnocení,“ konstatuje mluvčí ministerstva zemědělství Petr Vorlíček.
Projekty týkající se zpracování dřeva jsou podle jeho údajů součástí takzvané Osy III. Jejím smyslem je právě diverzifikace venkovského podnikání a vytváření nových míst. Konkrétně jde o podporu při zakládání podniků a podporu jejich rozvoje, která je určena nezemědělským mikropodnikům (podnik s méně než deseti zaměstnanci a ročním obratem nepřekračujícím dva miliony korun). Projekty je možné uskutečnit v obci do 2000 obyvatel. Týkají se i zpracování dřeva.
Druhou možností je podle Vorlíčka opatření 1. 1. – „diverzifikace činností nezemědělské povahy“. To obnáší podporu využitelnou pro malé zemědělské podniky, které hodlají rozšířit své podnikání na nezemědělskou činnost. Například na zpracování dřeva. „V obou opatřeních má podpora charakter investiční dotace. Je tedy určena na výstavbu, modernizaci provozovny, technologií a podobně, takže to není dotace přímo na tvorbu pracovních míst,“ upozorňuje Vorlíček. Nová místa jsou ale bonifikována prostřednictvím preferenčních kritérií.
Nedostatek nehrozí
Dobrou zprávou je, že na rozdíl od možného nedostatku pracovních sil nedostatek dřeva k dalšímu zpracování podle Jiřího Nováka i ministerstva zemědělství aktuálně nehrozí. „Není žádný důvod, aby měli naši odběratelé obavy o dostatečné množství suroviny. Snažíme se dřevo dodávat na trh ve spolupráci s Hradeckou lesní a dřevařskou společností průběžně. Tak, aby firmy podnikající v dřevozpracujícím průmyslu měly dostatek dřevní suroviny pro výrobu. Dokonce se dá říci, že v současné době je na trhu mírný přetlak dřevní suroviny,“ tvrdí Jiří Novák.
Ministerstvo navíc poukazuje na skutečnost, že zatímco v minulých letech vládla na počátku roku mezi odběrateli nejistota ohledně dodávek dřeva, letos je díky ukončení většiny tendrů situace o poznání příznivější. Drtivá část smluvních partnerů vzešlých z výběrových řízení již podle ministerstva v současné době v lese pracuje a na většině smluvních územních jednotek nyní již také probíhají těžební práce.
Na řadě jsou koncepční kroky
Přes optimismus vyplývající z dokončených tendrů a dostatku dřeva k dalšímu zpracování stojí před lesnictvím a dřevozpracujícím průmyslem v Česku celá řada koncepčních problémů. Apel asociace na výchovu oborového dorostu je přitom jen jedním z nich.
Další výzvou je například dokončení koncepce rozvoje tuzemského lesnictví prostřednictvím dokumentu „Národní lesnický program“. Ten by měl mimo jiné stanovit vývoj těžby dřeva v České republice a odstranit také některé zásadní mýty, které se tohoto oboru týkají. Na to upozorňuje mimo jiné i Nadace dřevo pro život. „Přestože se většina laické veřejnosti domnívá, že se plocha lesů v Česku zmenšuje nebo bude zmenšovat, pravda je opačná. Za posledních 150 let se rozloha lesů zvětšila téměř o čtvrtinu, tedy o 675 tisíc hektarů a rovněž se zvýšily zásoby dřeva. Ty rostou nevídaným tempem, za 15 let o 100 milionů kubických metrů,“ uvádí nadace.
V praxi to znamená velký potenciál k rozvoji oboru do budoucnosti, aktuálně je například optimální doba k využití dřeva ve stavebnictví, právě kvůli jeho současným nízkým cenám. Podle výkonného ředitele nadace Jana Řezáče došlo přitom v loňském roce v této oblasti v Česku k nebývalému oživení. Zatímco před rokem 2007 vzniklo v České republice necelých 200 dřevěných domů, v loňském roce to podle kvalifikovaných odhadů bylo už přibližně 1500 dřevěných domů. „To je obrovský oborový nárůst,“ zdůrazňuje Řezáč. Podstatná je přitom podle jeho slov také změna přístupu tuzemských bank k financování jejich výstavby. Ty podle něj vzaly tento segment stavebního trhu konečně vážně a jen loni do něj poskytly úvěry za přibližně 4,2 miliardy korun.
