Menu Zavřít

Nelze jen svalovat vinu na auditory

21. 5. 2002
Autor: Euro.cz

Prezident Mezinárodní federace účetních podezírá investiční bankéře

EURO: Myslíte, i po tom všem, co se odehrává kolem krachu Enronu, že účetnictví může dávat pravdivý a věrný obraz hospodaření podniku, nebo se k němu bude vždy pouze více či méně blížit?
FUJINUMA: Audit je založen na vnitřním systému firmy, která jím prochází, na jejím systému vnitřní kontroly a úrovni správy společnosti, takzvané corporate governance. Vycházíme proto z předpokladu, že tyto mechanismy fungují a jejich testováním se občas ujišťujeme, že prováděný audit má plynulou návaznost na situaci ve firmě.
Doufám, že Enron je výjimečný příklad a podobné případy se nebudou stávat, i když to samozřejmě nikdy nepůjde zcela vyloučit. Potom si ale řekněme, že v první řadě je za udržování pravdivých údajů o skutečném stavu ve společnosti odpovědné její vedení. Za druhé: jednotlivé složky corporate governance, jako je představenstvo nebo výbor pro audit, zodpovídaji za ochranu společnosti před nestabilními a nestandardními transakcemi. Část odpovědnosti samozřejmě nesou i auditoři, jejichž úkolem je odhalit nestandardní záležitosti v záznamech, které se nepodaří odhalit systémem vnitřní kontroly společnosti. Přejímáme tedy část odpovědnosti za případná selhání, ale nejsme v tom sami. I další strany nesou určitou zodpovědnost.

EURO: Jakou roli hrají auditorské a účetní standardy?
FUJINUMA: Účetní standardy jsou samozřejmě velmi podstatné. Jak jsou schopné zachytit případné nestandardní transakce a spolehlivě je vykázat. Jistou část odpovědnosti nese i regulátor trhu a další zájmové skupiny. Například investiční bankéři, kteří rádi prodávají firmám komplikované finanční transakce. Odpověď na otázku, kdo za to může, proto není v žádném případě jednoznačná. Odpovědnost je rozprostřena na řadu subjektů. Jediné řešení, které vidím, je navázat mezi těmito subjekty ještě těsnější spolupráci. Spolupracovat by měli vlastníci, autoři auditorských postupů, regulátoři i ostatní zúčastnění.

EURO: Co je důležité, aby se případ Enronu už neopakoval?
FUJINUMA: V prvé řadě je povinností managementu vést pravdivé informace ve svých účtech tak, aby věrně vypovídaly o situaci společnosti.
Vedení společnosti musí být otevřené v komunikaci, aby si auditor mohl být jistý, že pracuje s pravdivými a úplnými informacemi. Má-li někdo jakékoli pochyby, že informace prezentované auditorům nejsou úplné, nebo nevypovídají správně o stavu společnosti, může se obrátit na výbor pro audit. Pokud nějaký výše postavený pracovník, nebo dokonce finanční ředitel má pochyby, měl by to probrat s tímto výborem.

EURO: V Enronu však šlo patrně o úmysl zastřít skutečnou situaci firmy vyváděním ztrátových operací do zvlášť zřízeních entit. V takovém případě management nebude příliš spolupracovat.
FUJINUMA: Pokud jde o Enron, a zejména účelově zakládané společnosti, do nichž mizela některá problémová aktiva, vidím jasnou zodpovědnost investičních bankéřů, kteří otevírají dveře k těmto možnostem a prodávají je firmám jako hotový produkt.
Pokud dále rozvineme otázku, proč to auditor neidentifikoval jako problém, musíme se ptát, zda jsou aplikované účetní standardy dostatečně jasné pro lidi, kteří připravují podklady pro audit, a to včetně externích účetních poskytujících účetní poradenství.

EURO: V čem je problém?
FUJINUMA: Ve Spojených státech existují velice podrobné účetní standardy, které ponechávají málo prostoru k profesionálnímu výkladu. Na druhé straně Mezinárodní účetní standard (IAS) je založen spíše na principech. Tam se identifikuje, co je obecně správně a co špatně. Zdůrazňují se situace, s nimiž by se účetní mohl setkat, ale systém je založen na zdůraznění principů auditu a účetnictví. Argument, který mluví ve prospěch tohoto přístupu - na rozdíl od přesně vymezených pravidel, která jsou v USA - je skutečnost, že auditor má profesionální intuici. Vidí, že něco nevypadá dobře, nebo cítí nějakou nesrovnalost. Tato intuice podepřená dobře vypracovanými pravidly výrazně zvyšuje pravděpodobnost správného výkladu účetních výkazů.
V souvislosti s Enronem existuje otázka, zda americké standardy pro audit jsou tak jasné a průkazné, jak se všeobecně věřilo. Je možné, že v některých případech mohou auditora zavádět, a tím pádem vyvolat hodnocení, které neodpovídá skutečné situaci auditovaného podniku.
Rada pro standardy auditu ve spolupráci s výborem naší federace IFAC spolupracují na co nejlepším nastavení a vyladění pravidel, aby ještě lépe pomáhala účetním a auditorům podchycovat a odkrývat případné podvodné transakce managementu.

EURO: Také v České republice se dost diskutovalo v souvislosti s Enronem o účetních standardech a vyskytl se názor, že by v případě používání IAS v USA žádná kauza Enron nebyla. Myslíte, že americké orgány budou nyní ochotnější akceptovat IAS?
FUJINUMA: Zdržel bych se komentáře na téma, že americké standardy nejsou funkční nebo jsou nějak špatné. My spolupracujeme s americkou AICPA a snažíme se společně zlepšovat standardy. Nemohu také tvrdit, že naše standardy jsou lepší, nicméně po událostech souvisejících se skandálem Enron věřím, že se standardy zlepší jak na straně AICPA, tak na straně naší. Chtěl bych, aby se nezaměňovaly dvě záležitosti. Na jedné straně máme metodiku IAS. Ta se používá na celém světě ve větší či menší míře. Používají ji často i lidé, kteří nejsou účetními. Takže účetní podklady na základě IAS připravují i neúčetní. Někdy se používá americká metoda, ale nakonec také u vás máte české účetní standardy. Potom máme standardy pro audit, které existují zatím spíše na národní úrovni, a jimi se řídí práce auditorů.

EURO: Diskutuje se i o příliš přátelských vztazích mezi audotiry a managementem. Myslíte si, že i zde by se mělo něco změnit?
FUJINUMA: Auditoři jsou samozřejmě nezávislí na vedení kontrolovaných společností. Máme si udržovat co největší nezávislost. Na druhé straně pokud auditor zjistí něco, co by se dalo na systému vnitřní kontroly podniku zlepšit, tak naší snahou je - a asi i bude - pomoci vedení společnosti takové zlepšení uskutečnit. Ve Spojených státech existuje praxe, že jak auditor, tak i auditorský partner - to je ten, kdo s auditorem spolupracuje na straně kontrolované firmy - by se měl měnit jednou za sedm let. Auditor vlastně funguje jako hlídací pes veřejnosti, takže pokud je příliš navázán na společnost třeba osobními vztahy, může se stát, že nás veřejnost vnímá jako méně nezávislé. To je negativní jev a nemělo by k tomu docházet.

EURO: Jak je možné hovořit o nezávislosti auditora na vedení společnosti, když ho firma platí? FUJINUMA: To je otázka, o které se často diskutuje. Auditora ale stanovují vlastníci firmy, akcionáři, tedy ne přímo management. Pokud není něco v pořádku, dá se vždy vyjednávat s výborem pro audit. Obecně se dá říci, že peníze, které inkasují účetní a auditoři, jsou od majitelů a ne od vedení firem. Tím pádem se trochu stírá vztah závislosti.

EURO: Vzejdou z vaší federace nyní po Enronu nějaká zásadní doporučení ke změnám v práci auditorů? FUJINUMA: Nezačali jsme šturmovat až po Enronu. Některá doporučení jsme připravovali již dříve. Zahájili jsme řadu iniciativ na zlepšení kvality finančního výkaznictví a praxe auditu. Příkladem je ustavení nového výboru pro zlepšování auditorských standardů – IAASB. Vypracovali jsme také etický kodex, v němž jsou podrobně upravena i pravidla důležitá pro udržení nezávislosti auditorů. Snažíme se rovněž sami sebe regulovat, a tím zlepšovat kvalitu prováděných auditů. Jedním počinkem, který jsme v této souvislosti zorganizovali, je fórum sdružující pětadvacet světových účetních a auditorských firem. Účastní se ho celá velká pětka plus další společnosti. Všichni se zavázali respektovat mezinárodní standardy pro audit, plnit všechny požadavky etického kodexu, včetně pravidel pro udržení nezávislosti. Navíc se zavázali projít nezávislým auditem kvality. Toto fórum je v konečné fázi před dokončením. Doufáme, že brzy začne fungovat tak, jak má.
Kromě toho formujeme skupinu, která by se měla skládat z deseti lidí z účetní profese, zástupců ředitelů a vysoce postavených manažerů firem, členů výborů pro audit, regulátorů. Tato pracovní skupina má prodiskutovat a poté formulovat doporučení pro IFAC, jak zlepšit takzvanou nejlepší praxi v oblasti účetního výkaznictví, corporate governance a výkon auditorů. Měli by nejprve vypracovat předběžnou zprávu, která by měla být zveřejněna v listopadu letošního roku na našem světovém kongresu účetních a auditorů, jenž bude v Hongkongu. Závěrečnou zprávu očekáváme v březnu příštího roku.

EURO: Jestliže není vina jen na auditorech, co by měli učinit ostatní účastníci?
FUJINUMA: Velmi podstatná je úroveň správy společností. Corporate governance lze například regulovat tím, že burza či regulátor stanoví vlastní pravidla, která zaváží obchodované firmy zveřejnit svůj systém corporate governance. Například kolik externích členů je představenstvu nebo v dozorčí radě a kdo koho v těchto orgánech zastupuje. Jakým způsobem se schvalují odměny pro členy představenstva a dozorčí rady. Kdo vybírá a pověřuje externího auditora a podobně. To je zatím jen návrh. V některých zemních však podobná praxe existuje. Přítomnost externích lidí v orgánech firmy je velmi důležitá.
I v mé vlastní zemi se firmy velice zdráhají jmenovat externího člena představenstva. V minulosti bylo úplně normální nemít žádného. Nyní mají firmě vždy jednoho až dva externí členy představenstva.

EURO: Po otřesech Arthura Andersena bude z velké pětky velká čtyřka. Myslíte, že to ovlivní trh?
FUJINUMA: Nemyslím, že by se dále snížil počet velkých auditorských firem. Veřejnost nemá ráda příliš silnou konsolidaci. Domnívám se, že pokud se velká pětka zúží na velkou čtyřku, tak už tou čtyřkou zůstane.

EURO: V České republice existuje profese auditora prakticky teprve dvanáct let a tudíž se auditoři setkávají s jinými problémy než ve světě. Účetní prošli velký kus cesty, ale české společnosti velmi zaostávají v corporate governence a jen velmi zřídka fungují výbory pro audit. Co byste českým účetním a auditorům doporučil v takto rizikovém prostředí.
FUJINUMA: Při svém pobytu v Praze jsme se setkal se zástupci obou dvou profesních svazů, jak se zástupci Komory auditorů, tak Unie účetních. Hovořil jsme i s náměstkem ministra financí panem Zelinkou. Z těchto setkání jsme udělal závěr, že jak vláda, tak účetní chtějí zlepšovat úroveň účetnictví a auditů v České republice. Chtějí přejímat mezinárodní účetní a auditorské standardy, což je vzhledem k brzkému vstupu do Evropské unie stejně nutnost. Komora auditorů zároveň nechává překládat a vydává účetní a auditorské standardy jak je zpracoval IFAC s cílem harmonizovat národní standardy s mezinárodními pravidly.

EURO: Může pomoci i IFAC?
FUJINUMA: Vytvořili jsme výbor pro dodržování pravidel auditu. Našimi členy jsou účetní a auditoři ze 114 zemí. Jednou z aktivit tohoto výboru je monitorování dodržování standardů, které IFAC vyvíjí a publikuje. Výbor také sleduje, jak jsou pravidla implementována. V České republice mají účetní profese skutečně krátkou historii. Na druhé straně myslím, že již ve velmi široké míře využíváte IAS a že po určité, nepříliš dlouhé době strávené implementací se vám podaří dohnat náskok, které mají jiné, vyspělejší země. V tomto směru bych vyzdvihl důležitost vzdělávání auditorských a účetních profesí.
Také doporučujeme, aby se v našich členských zemích ustanovily komise nebo řídící výbory, který by sdružovaly zástupce státu, institucí, které vypracovávají standardy, zástupce burzy, velkých podniků, samozřejmě účetní a auditory, možná i zástupce vysokých škol a akademických pracovišť. Tato komise by měla diskutovat o tom, jak zlepšit účetní rámec v zemi. Může dojít k závěru, že je třeba vypracovat novou legislativu, nebo že legislativa existuje, ale je potřeba upravit harmonogram její implementace a podobně.

WT100

EURO: Čeští auditoři si slibují, že pro zvýšení prestiže jejich profese by mohl mít značný význam kongres vaší federace, o jehož uspořádání se Praha uchází. Jaké jsou šance na uspořádání kongresu v hlavním městě Česka po vaší návštěvě?
FUJINUMA: Praha má hodně šancí, nicméně o uspořádání kongresu soutěží šest měst, takže konkurence bude velká. Mě příjemně překvapilo jak samotné město, tak konferenční prostory v Kongresovém paláci. Ocenil jsem také velmi vstřícný postoj vlády k organizování kongresu, i pokrok, kterého české účetnictví dosáhlo. Z vašeho hlavního města si odnáším velmi dobrý dojem, z jeho historie, přátelských lidí, ale i hudby. Praha je město hudby. Takže Praha určitě šanci má. Diskuse na toto téma proběhnou už v červenci a v té době se dá očekávat i rozhodnutí.

Tsuguoki (Aki) Fujinuma (58), absolvoval v roce 1968 Chuo University v oboru účetnictví a obchod. Pracoval jako auditor ve firmě Century Ota Showa & Co., člena Ernst & Young International, kde se zabýval nadnárodními společnostmi. Tři roky pracoval v bruselské kanceláři firmy. Je členem výboru pro mezinárodní účetní standardy IASC. Od roku 1984 je členem International Federation of Accountants (IFAC). V roce 2000 se stal jejím prezidentem. Je ženatý a má dvě dcery.

  • Našli jste v článku chybu?