Rostoucí ceny pohonných hmot řeší každý člověk jinak. Někteří se snaží jezdit takzvaně na spotřebu, jiní jízdu vlastním prostředkem částečně omezují, anebo zcela upřednostňují městskou hromadnou dopravu. Pak je tu ale skupina lidí, která se problém rozhodla vyřešit jednoduchým, ale zato nelegálním způsobem. Za natankovanou naftu a benzín zkrátka nezaplatí.
Podle deníku The Guardian se krádeže na britských čerpacích stanicích v letošním roce zvýšily téměř o dvě třetiny a dosáhly rekordní úrovně. Asociace prodejců benzínu uvedla, že případů, kdy řidič natankuje a odjede bez zaplacení, je aktuálně o 61 procent více než ve stejném období vloni.
Zvyšující se počet krádeží oznámil také ředitel Orgánu pro obezřetnostní regulaci (PRA) Gordon Balmer, podle kterého je denně hlášeno až 10 incidentů. V případě, že nedojde k jejich snížení, přijdou maloobchodníci v následujícím roce zhruba o 25 milionů liber (715,5 milionu korun).
Zvýšil se rovněž počet případů, kdy řidiči nejprve natankují a pak tvrdí, že nemohou zaplatit, protože si zapomněli peněženku. To představuje roční ztrátu ve výši dalších 16 milionů liber (457,9 milionu korun).
„Z hlediska nákladů odvětví na pohonné hmoty, které byly buď odcizeny v důsledku odjezdu, nebo lidé neměli prostředky na zaplacení, se jedná o téměř 41 milionů liber (1,2 miliardy korun),“ říká Balmer. Problém představuje rovněž fakt, že se zpravidla jedná o jednotlivé krádeže menší než 100 liber (2862 korun), tedy pod hranicí trestného činu, což komplikuje postihnutí těchto viníků.
Kvůli zvyšujícím se cenám pohonných hmot se také obsluhy čerpacích stanic dostávají výrazně častěji do konfliktu se zákazníky. Ti bývají vůči personálu agresivní. „Prakticky každý týden dostáváme zprávy o zákaznících, kteří jsou dosti urážliví kvůli tomu, co vidí na ceduli u sloupu,“ komentuje Darren Briggs, výkonný ředitel společnosti Ascona Group vlastnící 59 čerpacích stanic po celé Velké Británii. Průměrná cena nafty tam momentálně činí libru a jednadevadesát pencí (54,7 koruny) za litr. V Česku za stejný objem nafty momentálně zaplatíme v průměru 48,27 koruny, za benzín pak 47,93 koruny.
Dva týdny bez tankování
K netradičním krokům nevedou vysoké ceny benzinu a nafty jen obyvatele Velké Británie. Ekonomickou krizí zmítaná Srí Lanka ve středu oznámila dočasný zákaz prodeje pohonných hmot pro nepotřebná vozidla. V následujících dvou týdnech tak budou moci tankovat jen autobusy, vlaky a vozidla používaná pro zdravotnické služby a přepravu potravin. Na čerpacích stanicích po celé zemi se přitom dlouhé fronty tvoří již několik měsíců. Nyní mnoho obyvatel ostrova neví, jak se bez pohonných hmot obejde.
Srí Lanka je prvním státem na světě, který přistoupil k takto drastickému kroku. V minulosti byly pohonné hmoty ,pouze‘ omezeny. Stalo se tak naposledy během ropné krize v 70. letech 20. století, kdy byla v USA a Evropě kvůli vysoké poptávce zavedena také rychlostní omezení.
Současný zákaz podle vedoucího výzkumu ropy a plynu ve společnosti Investic Nathana Pipera není jen následkem prudkého nárůstu cen, ale rovněž omezených devizových rezerv na Srí Lance. Ta je podle mnoha odborníků důsledkem dlouhodobě zvýšeného importu, který vláda, respektive kritizovaný prezident Gotabaja Radžapaksa upřednostňovali nad exportem, a dluhu vůči Číně. Té je země zavázána kvůli kontroverzním infrastrukturním projektům. Vliv na krizi má rovněž pandemie a s ní spojený úpadek turistického ruchu. Právě ten pro Srí Lanku představuje jeden z největších devizových příjmů.
Akutní nedostatek pohonných hmot, potravin a léků přispěl k tomu, že životní náklady v zemi, kde je mnoho lidí závislých na motorových vozidlech, dosáhly rekordní výše. Ve snaze zajistit si dodávky levné ropy vyslala země úředníky k producentům energie v Rusku a Kataru. O víkendu pak ostrov uvedl, že má k dispozici devět tisíc tun nafty a šest tisíc tun benzínu. Právě tyto zásoby budou v nejbližších dnech sloužit jako palivo pro základní služby. Server BBC odhaduje, že při běžné poptávce by zásoby vystačily na méně než týden.
