Některé západoevropské banky se ze střední Evropy stáhnou, tvrdí nejvyšší šéf HVB Group
Dieter Rampl (57) je od 1. ledna 2003 šéfem HVB Group, druhé největší německé banky s bilanční sumou 479,5 miliardy eur. Rampl začínal v mnichovské Bayerische Vereinsbank, předchůdci HVB Group, v roce 1968 jako bankovní úředník. Působil v oblasti firemních klientů a korporátního financování v Mnichově, Frankfurtu, Ženevě a New Yorku. Mimo Bayerische Vereinsbank krátce pracoval i pro švýcarskou Société de Banque Suisse. Kromě představenstva HVB Group je členem i řady různých správních rad včetně bavorské burzy (Bayerische Börse), mediální společnosti Bavaria Film nebo fotbalového klubu FC Bayern Mnichov. Dieter Rampl je ženatý a má jedno dítě.
EURO: HVB Group loni skončila již druhým rokem ve ztrátě. Ta v roce 2002 dosáhla 850 milionů eur a loni dokonce přes 2,4 miliardy eur, což byl nejhorší výsledek v celé historii HVB. Co s tím budete dělat? RAMPL: Na hospodářské výsledky HVB není možné pohlížet pouze optikou konečného součtu na posledním řádku výkazu zisků a ztrát. Musíte rozlišovat mezi běžným, operativním hospodařením a rozsáhlým očištěním držených majetkových podílů. Právě to vedlo v roce 2003 k velké jednorázové ztrátě. Naopak provozně se nám podařilo obrátit trend ve vývoji finančních výsledků. Dosáhli jsme všech cílů pro rok 2003 a některé i částečně překročili. Například běžné výnosy z úroků a poplatků a provizí přesáhly 9,6 miliardy eur a jsou zhruba uprostřed vytyčeného cílového koridoru. Započítáme-li do výnosů i příjmy z prodeje našich majetkových účastí, zvýšily se dokonce o 5,7 procenta na 10,1 miliardy eur. Podařilo se nám výrazně snížit rozsah našich rizikových aktiv z 3,29 na 2,31 miliardy eur, a proto jsme dosáhli provozního výsledku 1,43 miliardy eur.
EURO: Když jsou výsledky HVB Group za rok 2003 pozitivní, jak se tedy banka dostala do rekordní ztráty? RAMPL: Ztráta vznikla naším rozhodnutím zbavit se řady pozic z oblasti finančních aktiv dříve, než jsme plánovali. Především jsme ke konci roku odepsali podíly u Allianz a Munich Re v jejich aktuální tržní hodnotě. Tímto krokem jsme se zbavili rizik z vývoje hodnoty těchto podílů včetně nerealizovaných ztrát v našem portfoliu, které zatěžovaly kapitálovou bázi HVB. Po rozsáhlých očistných opatřeních se nyní můžeme dívat kupředu. Dva roky jsme snižovali náklady, ale tím válku nevyhrajeme. Nyní musí přijít zvyšování výnosů a zisku.
EURO: To se HVB však zcela nedaří. Výsledky za první čtvrtletí, které jste zveřejnili, vypovídají, že váš čistý zisk dosáhl jen 53 milionů eur. Analytici očekávali 190 milionů eur. RAMPL: Máte pravdu, běžné výnosy byly o dvě procenta nižší než prognózované cílové pásmo. Ale v podstatě se obchody rozvíjely v rámci našich očekávání a jsem stále přesvědčen, že výnosy se během roku ještě výrazně zvýší a my budeme schopni dosáhnout ohlášených cílů pro letošní rok (zisk 1,4 až 1,7 miliardy eur – pozn. red.).
EURO: Prodávali jste podíly v Allianz a Munich Re. Nevěříte v budoucnost německých pojišťoven? RAMPL: Ale ano, věříme, stejně jako dříve. Ale rozhodli jsme se v zájmu určitého odloučení všech tří mnichovských finančních domů (Munich Re, Allianz a HVB Group – pozn. red.), podstatně snížit naše podíly v těchto společnostech a soustředit se na klíčové oblasti našeho podnikání.
EURO: V posledních třech letech HVB snížila počet zaměstnanců o jedenáct tisíc lidí. Budete i v letos pokračovat v tomto trendu? RAMPL: V posledních letech jsme důsledně přizpůsobili rozměry a kapacity naší banky podmínkám panujícím na trhu, zejména na tom německém. Vývoj hospodářské situace nás donutil ušetřit pracovní místa. S dalším významnějším snižování počtu pracovních míst již nepočítáme.
EURO: Když se podíváme na návratnost vlastního kapitálu a poměr mezi náklady a výnosy, nevedou si HVB ani ostatní německé banky ve srovnání se západoevropskou konkurencí zvlášť dobře. Proč? RAMPL: Je nepopíratelné, že německé banky mají v evropském srovnání co dohánět. Německý bankovní trh vykazuje stále zřetelné strukturální slabiny a přetrvávají umělé překážky pro další koncentraci a spojovaní finančních institucí. Obzvláště striktní oddělení veřejných finančních bankovních domů přináší zřetelné znevýhodnění soukromých bankovních ústavů v hospodářské soutěži. Tyto překážky je nutné odstranit. Německé bankovnictví potřebuje silnou konsolidaci ve všech svých třech pilířích – tedy v oblasti soukromých komerčních bank, družstevních bank i spořitelen a zemských bank.
EURO: Kdyby se vlády spolkových zemí a obce rozhodly prodat podíly v zemských bankách a spořitelnách, měla by HVB zájem o menší ústavy? RAMPL: Samozřejmě, že bychom měli zájem. A nejen o malé banky, ale také o větší finanční instituce. Nemůžeme se dožadovat konsolidace bankovního sektoru v Německu a zároveň se na tomto procesu odmítat podílet. Ale samozřejmě že případné převzetí nějaké spořitelny musí být rentabilní. Proč se veřejný sektor tak vehementně brání spojování se soukromými bankami, je pro mě naprosto nepochopitelné. Navíc v Německu máme již jeden případ úspěšné integrace soukromé banky do zemské banky Landesbank Baden-Württemberg. Takováto spojení je nutné umožnit i opačným směrem. Bohužel, Německo je v této oblasti ještě stále hodně vzdáleno od běžného stavu panujícího v ostatních evropských zemích.
EURO: Jak vidíte budoucnost HVB? Může přežít sama, nebo je nutná fúze s jinou bankou? RAMPL: HVB má jako banka v srdci Evropy dobré postavení. Navíc jako jediná z velkých německých bank prokázala vůli ke konsolidaci. V Německu spojením Hypobank a Vereinsbank v roce 1998, v Evropě fúzí s rakouskou Bank Austria Creditanstalt o dva roky později. Pokud dojde k další konsolidaci bankovního sektoru, což v evropském kontextu předpokládám, chceme rozhodně hrát aktivní roli.
EURO: Co to konkrétně znamená? RAMPL: Na to lze nyní obtížně zodpovědět. Vnitroněmecké řešení problému s konsolidací by pravděpodobně účastníkům přineslo výhody v oblasti nákladů, skrývá však zřetelné nebezpečí v oblasti výnosů a úvěrových rizik. Proto je otázkou, zda by spojení s německým partnerem znamenalo posun v dalším strategickém směřování a růstu ziskovosti.
EURO: Takže by byla jako partner pro fúzi s HVB vhodnější zahraniční banka? RAMPL: Převzetí německé banky velkým zahraničním finančním ústavem je samozřejmě reálné. Ovšem tato varianta budí v Německu velké nářky, v neposlední řadě u našich politiků. Poněkud se zapomíná na skutečnost, že stav, kdy německé banky mohou být cílem zahraničních ústavů, je pouze logickým následkem deformovaných soutěžních podmínek. Přitom role německých bank jako slabšího partnera při spojení se zahraničním finančním domem byla předprogramována stavem německého bankovního systému. Aby se situace změnila, musíme v Německu všichni – politici i banky – velmi důsledně udělat domácí úkoly, které máme před sebou. Můžeme stěží zakazovat zahraničním bankám, aby do Německa chodily na námluvy. Koneckonců německé banky, včetně HVB, to také v zahraničí dělaly.
EURO: Spekuluje se o fúzi mezi HVB a německou trojkou – Commerzbank. Co je na tom pravdy? RAMPL: Tyto zprávy se objevují s docela obdivuhodnou pravidelností. Moje odpověď na tuto otázku je stejná již několik měsíců: každý jedná s každým, ale nejsou žádné konkrétní výsledky, o kterých by se dalo hovořit.
EURO: Proč většina dosavadních pokusů o fúze německých bank zkrachovala? RAMPL: Od stolu, u kterého sedí investiční bankéři, lze velmi jednoduše naplánovat dosažené synergické efekty, úspory a nárůst obchodů. Ale při praktické realizaci je to již mnohem složitější. Fúze často přinese slabší výsledky než naplánované. Většina pracovníků spojovaných firem se totiž musí především zabývat provedením fúze a přitom ustupuje práce se zákazníky lehce do pozadí.
EURO: Co očekává HVB od rozšíření Evropské unie? Očekáváte další expanzi finančních domů z Německa nebo Rakouska do nových členských zemí? RAMPL: Nové členské státy unie představují neobyčejně atraktivní trh s velkými možnostmi růstu. Existuje v nich ještě hodně prostoru pro další expanzi, zejména pro banky, které se v těchto zemích již etablovaly. Ovšem nepočítám s další expanzní vlnou, právě naopak. V následujících letech čeká nové členské země druhé kolo konsolidace. Západní banky s malým tržním podílem ve střední a východní Evropě, se z těchto trhů stáhnou. To vytvoří dodatečný růstový potenciál pro ty banky, které mají již nyní v reformních ekonomikách dobré postavení.
EURO: Německo je v dlouhodobé recesi. Není strategickou chybou, že se HVB koncentruje na Německo místo na růstové regiony? RAMPL: Ale na ty se již koncentrujeme. V posledních letech jsme se v rámci transformačního programu odprodali aktiva v Asii a Americe a koncentrovali se na tři regiony: Německo, Rakousko a střední a východní Evropu. Tyto oblasti považujeme za naše domácí trhy. Skrze regionální diverzifikaci, kterou ještě rozvineme rozšířením našich aktivit ve východní Evropě, budeme schopni vyrovnávat konjunkturální výkyvy v jednotlivých regionech uvnitř koncernu HVB.
EURO: Dceřiné společnosti koncernu v Rakousku a ve střední a východní Evropě dosáhly lepších výsledků než mateřská společnost. Jaké máte další plány v tomto regionu? RAMPL: V uplynulých letech jsme v něm vytvářeli naši síť. Od loňska jsme zastoupeni v celém regionu, od Polska až po Makedonii. Nyní začíná druhá fáze expanze, ve které půjde o získání tržních podílů. To znamená přilákat nové zákazníky nabídkou nových služeb, dále rozšiřovat síť poboček v jednotlivých zemích a růst zejména organickým způsobem. To se právě nyní děje v Česku, Slovinsku a Rumunsku. Kromě toho samozřejmě uskutečňujeme dodatečné nákupy. Bank Austria-Creditanstalt, která je uvnitř koncernu za pobočky v regionu střední a východní Evropy zodpovědná, provedla v uplynulých dvaceti měsících šest takových akvizic. Šlo o tři banky (bulharskou Bank Biochim, Central Profit Banka v Bosně a Hercegovině a chorvatskou Splitska Bank), dvě leasingové společnosti a síť filiálek v Chorvatsku.
EURO: Umíte si představit, že by se někdo z regionu střední a východní Evropy jednou mohl stát členem představenstva Bank Austria Creditanstalt, nebo dokonce členem představenstva HVB Group? RAMPL: To si dokážu představit snadno. Již dříve jsme reagovali na rostoucí význam tohoto regionu a ustavili uvnitř HVB Group pro něj správní radu. A když se podívám na management v jednotlivých zemích tohoto regionu, vidím řadu činorodých a angažovaných manažerů, kteří své úkoly zvládají velmi inovativním způsobem.
EURO: Ačkoliv je HVB aktivní téměř ve všech zemích regionu střední a východní Evropy, nemáte v žádném státě - kromě Rakouska - podíl přesahující devět procent místního trhu. Tak se jen velmi obtížně dosahuje úspor z rozsahu. Neuvažujete o dalších akvizicích? RAMPL: Vaše údaje nejsou zcela přesné. V Polsku vlastníme třetí nejsilnější banku v zemi s desetiprocentním tržním podílem, který chceme nadále zvyšovat. Podobný vývoj je i v Chorvatsku a Bulharsku, kde se rovněž blížíme desetiprocentnímu podílu na trhu. Pokud jde o případné akvizice, v celém regionu střední a východní Evropy nyní není žádná banka na prodej. Změní-li se to, případnou nabídku samozřejmě pečlivě prozkoumáme. Dokud se však neobjeví nějaká příležitost, budeme sázet na organický růst našich dceřiných bank.
EURO: Mluvíte sice o nedostatku příležitostí k akvizicím, ale loni byla na prodej maďarská Postabank. Proč jste se nákupu neúčastnili? RAMPL: Zájem jsme měli v každém případě. Postabank by pro nás byla dobrým doplňkem naší sítě, ale ne za požadovanou cenu. V tom máme naprosto jasno: jakákoliv akvizice se nakonec musí vyplatit. Cena 400 milionů eur, kterou za banku maďarská strana požadovala, náš předpoklad o rentabilitě této transakce nenaplnila. Nový majitel (rakouská Erste Bank – pozn.red.) nakonec zaplatil 2,7násobek účetní hodnoty. Tím se Postabank stala dosud nedražší akvizicí ve střední a východní Evropě.
EURO: Spekulovalo se o vytvoření holdingu regionu střední a východní Evropy mezi HVB a nějakou další bankovní skupinou. Existují konkrétní plány na toto spojení? RAMPL: Na těchto spekulacích jsme se nikdy nepodíleli. Také mi není známo, že by nyní někdo o vytvoření bankovního holdingu v regionu jednal.
EURO: Českým členem HVB Group je HVB Bank Czech Republic (HVB Bank CZ). Jak jste spokojeni s jejími výsledky? Připravujete nyní po vstupu Česka do Evropské unie nějaké nové aktivity? RAMPL: S výsledky, kterých naše česká dcera v loňském roce dosáhla, jsme naprosto spokojeni. Zisk po zdanění HVB Bank CZ se meziročně zvýšil o dvacet procent, velmi silně rostla také oblast retailového bankovnictví. To platí především pro hypoteční úvěry s navýšením o 110 procent. Žádné zvláštní aktivity jsme na období po 1. květnu neplánovali, HVB Group rozvinula své aktivity v zemi již dávno před tímto datem. V Česku působíme od roku 1991 a svoji pozici čtvrté největší banky chceme nadále rozvíjet.
