Na trhu zůstaly hlavně prověřené firmy, tvrdí šéf komerčního bankovnictví Citibank
Co se týče firemního bankovnictví, slyšeli jsme v posledních letech lamentace ze dvou stran. Firmy si stěžovaly, že jim banky nechtějí poskytovat úvěry. Banky zase protestovaly, protože podle nich bylo žádostí o úvěry méně, a zejména mnohem méně těch kvalitních. „Když se podíváme dnes na trh, musíme si uvědomit, že podniky dokázaly neuvěřitelné věci,“ říká Daniel Krumpolc, šéf komerčního bankovnictví Citibank. Podle něj prošly spolu s firmami obrodou také samotné banky.
* Vaše funkce je šéf bankovnictví malých a středních podniků. S tím mám po pravdě problém. Podobný post má každá banka, ale všude zahrnuje něco trochu jiného…
Já bych raději úplně zapomněl na funkce a řekl bych, že reprezentuji to, čemu říkáme komerční bankovnictví. To u nás zahrnuje firmy, které zdaleka nespadají jen do segmentu malých a středních podniků. Jsou to firmy, které začínají obratově od 40 milionů korun a jdou až do miliard. To je naše pole působnosti. Jsme banka, která těmto klientům poskytuje veškerou škálu produktů v bankovnictví. Služby platebního styku, měnové konverze, provozní, investiční a exportní financování, financování akvizic, a dokonce – což některé může překvapovat – zajišťujeme i syndikované úvěry.
* Jak jsou na tom teď české firmy? Banky si dlouho stěžovaly, že žádosti o úvěr nejsou kvalitní…
Já jsem si prošel s touto bankou rok 2009 a na vlastní oči jsem viděl, jak se firmy za tu dobu proměnily. Když se podíváme dnes na trh, musíme si uvědomit, že podniky dokázaly neuvěřitelné věci. Prošly si něčím, co nemohly očekávat a na co se většinou nemohly připravit. Prověřily se tím jejich produkty, jestli má cenu je vyrábět. Prověřili se tím lidi, management i majitelé. Jsou flexibilnější, pokud jim to jejich byznys umožňuje. Dokázaly si najít nové trhy. Začaly více investovat do dlouhodobé udržitelnosti. A společně s tím, čím si prošly, si to s nimi zažili i jejich banky a bankéři, a pokud budu mluvit za Citibank, naši lidé dokázali nabrat zkušenosti. Dneska to není tak, že přijde žádost a někdo v bance řekne ano, či ne. Stojíme už u tvorby samotné žádosti. Nejdřív je nápad, záměr, a pokud náš bankéř hraje svoji roli dobře, od začátku s klientem sedí a diskutuje o tom, jak má projekt vypadat, kde mohou být rizika, jak žádost strukturovat. Z toho vypadne mnohem kvalitnější poptávka než dřív.
* Pro vás firma, která se krizí osvědčila, nemá se žádostí o úvěr problém?
Asi bych to takhle nepaušalizoval, ale v zásadě je to velmi dobrý předpoklad pro to, že dotyčná firma má udržitelný byznys. Nemusí to být ale postačující podmínka. Od roku 2009 mohla projít něčím jiným a nemusí být ve stavu, který jí umožňuje dál fungovat. Záleží taky na konkrétním projektu. Co je ale důležité: může se stát, že nějakou žádost zamítneme. My klientovi ale neřekneme jednoduše „ne“. Vysvětlíme, proč projekt neuspěl, a dál se s ním bavíme o tom, jak projekt nastavit, aby na úvěr případně dosáhl.
* Dobrá, ale když se podívám na statistiky úvěrování, příliš rychle se to zpátky nevrací. Čím to tedy je?
Myslíte celého trhu? To nevím. Já když se dívám na naše vlastní statistiky, vidím rostoucí byznys. Je pravda, že i z naší strany je potřeba více si vybírat. Poptávka po úvěrech je ale jasně daná. Máme tady nějaký hospodářský pokles, stagnaci v některých oborech. My jako exportní země jsme tím silně ovlivněni. Navíc je tu nejistý výhled. Firmy zpozorněly a zvažují každou investici. Na druhou stranu my jsme banka, která umí dát exportérům pomocnou ruku. To je něco, co dneska česká firma potřebuje. Musí si hledat nové trhy, nové příležitosti. A my díky tomu, že máme přítomnost ve více než 100 zemích světa, dovolím si říct, že jí umíme dát mnohem vyšší hodnotu než kdo jiný. Pokud jste firma, která chce založit byznys například v Brazílii, my u nás u jednoho stolu můžeme otevřít účet, zřídit elektronické bankovnictví, ze kterého budete v Brazílii řídit bankovní styk, odtud vám zařídíme úvěrování. Pokud tam budete chtít jen exportovat a nebudete tam chtít zakládat firmu, můžeme vám o tom trhu zprostředkovat informace. Umíme vám dát zpětnou vazbu, pokud jako exportér budete chtít získat reference na některé banky, o které budete opírat kredibilitu svého vývozu.
* Já vás budu ještě vracet ke zdejšímu trhu jako takovému. Říkáte, že české firmy by měly hledat nové příležitosti, nové destinace. Do jaké míry už to dělají?
Už se to děje a poměrně intenzivně. To je něco, co se mi na firmách hodně líbí. Jsou to lidé, kteří to nikdy nevzdají, kteří chtějí dál dělat svůj byznys, chtějí ho rozvíjet stejně jako my. Oni vědí, že pokud mají dobrý výrobek, že s ním uspějí někde jinde, jen si pro tu příležitost musejí jít. Rusko, Turecko, Brazílie, vůbec Jižní Amerika jako taková, Asie, Afrika, to jsou destinace, o kterých české firmy dlouhodobě vědí, že budou zajímavé. Dnes se o ně ale zajímají víc než kdy dřív. Nebojí se toho. Máme velkou poptávku po informacích o tom, jak mohou firmy na těchto trzích působit a jak jim můžeme my pomoci. Vidíme to jak na poptávce, tak na diskusích s podnikateli.
* Jak moc chcete na českém trhu ještě posilovat pozici? Kde vidíte firmu za deset let?
My nebudeme nikdy spokojení. Citibank má v tuto chvíli na minimálně pět let hodně velký prostor pro růst. Dnes se již firmy hodně orientují na expanzi do zahraničí a to je pro nás ideální pole působnosti, v tomto segmentu chceme proto výrazně růst. Přiznám se, že nevím, co bude za deset let. Já bych si přál, aby se zlepšila ekonomická situace na trhu a mohli bychom si tu spolu i za deset let povídat o růstu.
O autorovi| Tomáš Plhoň, plhon@mf.cz
