Rostoucí nájemné a dramaticky stoupající ceny realit vzdalující se možnostem střední třídy netrápí jen Prahu. Kanadský Vancouver se před rokem rozhodl řešit rostoucí náklady na bydlení zavedením daně z prázdné nemovitosti ve výši jednoho procenta tržní ceny. Dlouhodobě neobývaných nemovitostí sice příliš neubylo, městská pokladna se ale naplnila. Radnice chce utržené prostředky investovat do cenově dostupného bydlení. Podle stejného vzoru by brzy mohla postupovat další města.
Trh se potýká s přebytkem luxusního bydlení určeného primárně movitým klientům a investorům a naopak nedostatkem cenově dostupných možností, jak bydlet. To je fenomén nejen Prahy posledních let, ale dlouhodobě i velkých metropolí na Západě. Podle amerického serveru Citylab, zaměřujícího se na problematiku rozvoje měst, je krize bydlení globálním jevem. Jedná se o stav, kdy je bydlení chronický nedostatek a to nejenom pro ty nejvíce znevýhodněné skupiny, ale rovněž pro pracující a střední třídu.
Mezi městy, ve kterých je bydlení nejméně dostupné, uvádí Citylab například Hong Kong, Sydney, Vancouver nebo Londýn. Jako jednu z příčin neutěšeného stavu zmiňuje stavbu a nákup realit za účelem investic, kdy je řada nemovitostí pořizována jako takzvaný „bezpečný přístav“, kam mohou investoři schovat aktiva na neklidné časy. Ty poté leží buď ladem úplně, nebo jsou využívány na „kšeft“ v rámci krátkodobého ubytování. Z trhu nájemního bydlení ale prakticky mizí.
Jen jedno v Evropě: desetimilionová města porostou v Asii a Africe
Jedním z receptů může být daň z prázdné nemovitosti, kterou v loňském roce zavedl kanadský Vancouver. Jako řešení nedostupného bydlení tamní radnice uvalila roční daň ve výši jednoho procenta z tržní ceny na každou nevyužívanou (rozuměj neobývanou) nemovitost ve městě.
A pokladna se naplnila
Výrazné výsledky ve smyslu vyšší obsazenosti bytů nájemníky rok od zavedení nová daň nepřinesla, uvádí s odkazem na výroční zprávu radnice, server CBC. Zato ovšem výrazně přilepšila městskému rozpočtu. Vybraných 38 milionů kanadských dolarů (652 milionů korun) hodlá město věnovat na rozvoj cenově dostupného bydlení.
Podobné opatření by mohlo přinést plody ve Velké Británii. Alespoň to tvrdí výzkumníci z University College of London (UCL), autoři nové studie týkající se dostupnosti bydlení ve Spojeném království. Podle jejich závěrů je v Británii neadekvátně využívaných nemovitostí v celkové hodnotě 123 miliard liber.
Běžní kupující jsou z britského trhu s nemovitostmi postupně vytlačováni růstem cen, informuje britský list Telegraph. Ceny nemovitostí v poměru k průměrnému platu v Británii totiž postupně rostou. Za průměrný dům či byt v Británii zaplatí průměrný zaměstnanec pracující na plný úvazek 7,8násobek svého ročního platu. Před dvaceti lety to přitom bylo jen 3,6násobek. (V Česku je situace ještě horší). Podle britského statistického úřadu (Office for National Statistics ONS) se během uplynulých pěti let dostupnost bydlení zhoršila v celkem šedesáti devíti oblastech Anglie a Walesu.
Jenom stavět nestačí
Často se mluví o tom, že by řešením krize mohla být stavba nových objektů. V kontextu Prahy se mluví například o zjednodušení stavebního řízení a pomyslném „uvolnění rukou“ developerů. Nabídka by se teoreticky zvýšila, ceny by šly dolů.
Závěry autorů nové studie ovšem hovoří opačně. Podle nich totiž jen nová výstavba na vyřešení současné krize nestačí. Důvodem je podle nich hlad po nemovitostech v žádaných lokalitách právě ze strany movitých investorů. Nové objekty by totiž s největší pravděpodobností opět skončily jako investice.
Čtěte komentář k tématu:
A co když ty pražské nemovitosti nezlevní, ani když se začne stavět?
„Příčinou situace je intenzivní konkurence na trhu ve snaze nemovitost získat a nikoliv nedostatek realit jako takových,“ sdělil pro Telegraph jeden z autorů studie, akademik z UCL Jonathan Bourne. „V takovém případě jednoduchá výstavba nových nemovitostí problémy nevyřeší. Na trhu, kde je poptávka po bydlení částečně poháněna poptávkou po investičních nemovitostech, nová výstavba jako způsob snížení ceny nepředstavuje nezbytně praktické opatření,“ uvedl k věci Bourne.
Podle Bourna by efektivnějším řešením bylo právě zdanění nevyužívaných a „prázdných“ realit. To má potenciál vygenerovat značný finanční příjem pro místní samosprávy. Podle studie UCL by zavedení jednoprocentní daně z prázdné nemovitosti do veřejné pokladny přineslo navíc 1,2 miliardy liber.
Měla by Praha zavést daň z neobývané nemovitosti?
Většina nevyužívaných realit v Británii je podle závěrů vědců soustředěna v Londýně, v jihozápadní oblasti Anglie a v Kensingtonu. V těchto oblastech výzkumníci odhalili nevyužívané nemovitosti v hodnotě 21 miliard liber. Podle vědců získaná data ukazují na to, že ty nejžádanější z anglických realit jsou kupovány za jiným účelem, než je bydlení.
Ambice zlepšit situaci na trhu s bydlením v posledních letech projevuje i Londýn. Plány radnice počítají s výstavbou 65 tisíc bytů ročně. Celá polovina má spadat do kategorie takzvaného dostupného či sociálního bydlení.
