Sčítání lidu
Německý model sčítání lidu byl často dáván za vzor českým statistikům. Na rozdíl od celoplošného dotazování občanů totiž u našich západních sousedů dostane tento týden osobní formulář jen asi každý desátý občan, zbytek se doplní na základě digitálních databází úřadů práce a registru obyvatel.
Německé sčítání, vůbec první od sjednocení země v roce 1990, ale v přepočtu na jednoho obyvatele nakonec vyjde jen asi o pětinu levněji než česká megaakce, při níž došlo na každého občana. Zatímco zanesení jednoho Čecha do soupisu přišlo v průměru asi na 250 korun, jeden statistický Němec stojí v přepočtu 220 korun.
Systém, kdy se stávající databáze vylepšují dotazníky, tedy příliš úspor nepřinese. „Zda jsou náklady oprávněné, ukážou až výsledky. Namístě je ale otázka, jestli by opravdu nestačilo vytěžit jen registry,“ zdůraznil Peter Schaar, spolkový pověřenec pro ochranu dat.
Navýšení rozpočtu z původních 550 milionů eur na 710 milionů je ale dáno především zvýšením odměn pro sčítací komisaře. Na rozdíl od Česka, které zadalo organizování obří akce České poště, totiž Němci sázejí na dobrovolníky. A těch se zoufale nedostává, i když za jeden vyplněný dotazník obdrží odměnu ve výši až deseti eur. V Mnichově ještě minulý týden chybělo asi 400 sčítacích komisařů, velký zájem o pomocníky hlásilo také Braniborsko.
Kromě toho, že prodražení akce pocítí nejen státní rozpočet, ale také obecní kasy, panují nejasnosti v tom, proč chce Spolkový statistický úřad odpovědět na celkem 57 otázek – mnohem víc, než kolik určuje statistické minimum EU. Sčítání si už proto v Německu vysloužilo letošní cenu Big Brother Award za špiclování občanů. Předseda sčítací komise Gert Wagner se ale brání tím, že ze sčítání vyjdou jen nezajímavá data. „Pro marketingové účely jsou údaje ze sčítání nepoužitelné. Google dokáže zjistit mnohem víc,“ argumentuje.
