Německá vláda schválila pravidla, jejichž cílem je chránit firmy před akvizicemi ze strany zahraničních podniků mimo Evropskou unii. Opatření jí má usnadnit zablokování prodeje strategicky významných společností v těch případech, kdy hrozí riziko "ztráty významného know-how v zahraničí". Uvedla to agentura Reuters. Souhlas parlamentu tato pravidla nevyžadují.
„Zůstáváme jednou z nejotevřenějších ekonomik na světě, ale současně musíme vzít v úvahu nezbytnost spravedlivé konkurence,“ uvedla ministryně hospodářství Brigitte Zypriesová a zdůraznila, že německé firmy často čelí státům, jejichž ekonomiky tak otevřené nejsou.
Tento krok je podle listu reakcí na převzetí firmy Kuka čínským výrobcem domácích spotřebičů Midea. Kuka je producentem průmyslových robotů a řešení automatizace výroby. Akvizice vyvolala obavy, že Čína získá kontrolu nad důležitými technologiemi, zatímco své vlastní firmy před zahraničním chrání.
Německé ministerstvo hospodářství letos už odvolalo souhlas s převzetím technologické firmy Aixtron čínským fondem Fujian Grand Chip Investment Fund (FGC). Svůj krok odůvodnilo obavami o bezpečnost.
Nová pravidla vůbec poprvé definují kritéria pro zablokování obchodu, který představuje ohrožení klíčové infrastruktury, jako jsou nemocnice a rozvodné sítě.
Přečtěte si komentář Miroslava Zámečníka:
Čínský růst (n)a dluh
Podle nových pravidel mají být německé společnosti podílející se na provozu infrastruktury v případě potřeby lépe chráněny před subjekty ze zemí mimo Evropskou unii. Vláda navíc bude mít právo prověřovat obchod dvakrát déle, než je obvyklé, a to čtyři měsíce. Pravidla vejdou v platnost okamžikem zapsání do Spolkové sbírky zákonů, která obsahuje všechny zákony a výnosy.
Už před zasedáním vlády o tom informoval list Süddeutsche Zeitung, který kopii opatření navrhovaných ministerstvem hospodářství získal.
Představitelé EU se v červnu shodli na tom, že je třeba prověřovat investice čínských státních podniků. Možnost blokovat čínské investice podpořily Německo, Francie a Itálie, někteří z ostatní členů EU, jako například Švédsko, to však označili za krok k protekcionismu. Na nutnosti bojovat proti protekcionismu se před několika dny shodla skupina G20 na summitu v Hamburku. Její dohoda nicméně uznala úlohu legálních nástrojů na ochranu obchodu.
Podobný přístup jako německá vláda plánuje i britská premiérka Theresa Mayová. Ta řekla, že vláda by měla mít pravomoc v zájmu ochrany bezpečnosti země zasáhnout do akvizice stěžejní infrastruktury zahraničním subjektem.
Čtěte také:
