Plány německé kancléřky Angely Merkelové na kompletní přechod k zelené energetice dostávají reálné obrysy, poslední uhlí by se v německých elektrárnách mělo spálit už v roce 2038. Přechod na méně znečišťující energetickou produkci je pro Němce o to složitější, jelikož se s uhlím vzdávají i jaderné energetiky. Ta by měla ve spolkových zemích skončit už za dva roky.
Součástí plánu ohledně přechodu od fosilních paliv k obnovitelné a více udržitelné energetice je i finanční balíček ve výši 50 miliard eur, které půjdou na kompenzace regionům, zaměstnavatelům, vlastníkům elektráren a dolů a konečně i samotným pracovníkům z uhelných provozů. Vysoký objem peněžních kompenzací má za cíl zmírnit dopady změn. V současnosti je v uhelné energetice zaměstnáno kolem 33 tisíc zaměstnanců.
Zatím ale Německo uhlí stále využívá, leč těžbu už od prosince 2018 neprovozuje – uhlí tak musí dovážet z okolních zemí a enviromentální dopady těžby tak „detašuje“ do jiných světových regionů. Celkový podíl uhlí na energetickém mixu Německa byl za rok 2019 28,2 procenta, oproti roku 2018 jde o pokles 10 procent, mohou za to hlavně obnovitelné zdroje (46 procent produkce) a stále levnější zemní plyn (15 procent).
Kvůli utlumení těžby jsou Němci nuceni veškeré uhlí do elektráren dovážet. Hlavním dodavatelem je překvapivě Rusko, které dováží 45 procent německé spotřeby. Následují Spojené státy s 19 procenty, ze zemí Evropské unie dováží jen 11 procent. V uplynulých měsících se debatovalo o nadcházejícím dokončení plynovodu Nord Stream 2, který by podle některých expertů mohl zvýšit závislost Německa na ruských dodávkách a na Rusko jako takovém. Přitom zemního plynu odebírá Německo z Ruska zatím stále menší podíl (40 procent) i celkový objem, než je tomu u uhlí.
Přechod k šetrnějším způsobům výroby energií by tak
mohl být pro Německo příležitost, jak se závislosti na ruských dodávkách zbavit.
Avšak pokud vše bude probíhat dle plánu Berlína, tak Němci v podstatě vymění
závislost na ruském uhlí za větší závislost na ruském plynu, ovšem s tím,
že plyn se na výrobě německé elektřiny podílí výrazně menším podílem, než je tomu
u uhlí. Obchodování s energiemi mezi Rusy a Němci je tak mnohem
komplexnější, než jak se může z běžných diskuzí v posledních měsících
zdát.
„Zezelenění“ evropské energetiky má jako jeden z cílů i současná Evropská komise pod vedením Ursuly von der Leyenové. Některé členské státy i europoslanci by chtěli, aby byly evropské plány na opuštění fosilních paliv více ambiciózní, to však u zbytku Unie naráží na odpor. V následujících letech chce Komise pomoci finančních impulsů podpořit členské unijní státy v přechodu na obnovitelné zdroje, finanční pomoc by se měla podobat té, kterou německá vláda plánuje pro své regiony.
