Menu Zavřít

Němčina pro uprchlíky stála deset miliard. Devět z deseti firem je stejně nechce

19. 4. 2017
Autor: CC0 via Pixabay

Vláda Angely Merkelové si pochvaluje přístup firem v zemi. Prý každá desátá má zájem zaměstnat uprchlíka. Lze se na to podívat i opačně - 90 procent německých firem uprchlíky nechce, protože nemají dostatečnou kvalifikaci. Kromě toho neumějí místní jazyk. Jen v letech 2015 a 2016 daňové poplatníky stály kurzy němčiny 400 milionů eur, což je přes deset miliard korun.

Berlínská vláda uvedla, že v Německu je na úřadech práce registrováno 465 tisíc uprchlíků, kteří hledají práci. Tito uchazeči jsou „vysoce motivovaní a chtějí pracovat“, uvedla vláda Angely Merkelové. A dodala, že téměř každá desátá firma v roce 2016 nabídla uprchlíkům místo na praxi nebo rekvalifikaci. „To zní pozitivně, ale realita vypadá jinak,“ napsal německý Die Zeit.

Skutečnost je taková, že drtivá většina firem uprchlíky zaměstnávat nechce, respektive nečiní žádné kroky, aby je do svého týmu přilákala. To pak integraci cizincům znesnadňuje. V anketě mezi šesti stovkami firem, kterou provedla komora průmyslu a obchodu (IHK), přitom až 60 procent firem souhlasí, že imigranti mohou ekonomice pomoci s nedostatkem kvalifikovaných pracovníků.

Loni si práci našlo „jen“ 130 tisíc žadatelů o azyl, uvedl Spolkový úřad práce (BA). Odcházející šéf Frank-Jürgen Weise potvrdil, že největší překážkou pro zaměstnávání uprchlíků je jejich nedostatečná kvalifikace. Navíc si některé firmy stěžují, že mnozí z nich nechtějí u firmy zůstat dlouhodobě a po kratším čase odcházejí.


Jak se daří zaměstnávat uprchlíky? Čtěte:

Integrace uprchlíků v Německu jde „podle plánu“. Do pěti let bude mít půlka z nich práci nezaměstnaný uprchlík vyplňuje v Německu pracovní formulář


Plány německé spolkové vlády na rychlou integraci selhávají. Berlínský kabinet se sice chlubí spuštěním množství „akčních“ programů, na trh práce ale mají jen malý dopad.

Přehnaný „akcionismus“ kritizuje Matthias Knuth, který se specializuje na pracovní trh na univerzitě Duisburg-Essen. „Vše je dobře míněno, ale nikoliv provedeno,“ řekl k úsilí mnoha aktérů, jak uprchlíky do německého trhu práce integrovat.

Ukazuje to i případ jazykových kurzů. Znalost němčiny je totiž pro sehnání práce v Německu klíčová. Jazykové kurzy němčiny pro začátečníky, které pořádá úřad práce, stály na podzim a na přelomu roku 2015 a 2016 německé daňové poplatníky 400 milionů eur, ale reálný dopad na znalosti uprchlíků byl minimální, uvedl spolkový účetní dvůr, který kontroloval výdaje úřadů práce. „Většina prostředků byla fakticky vydána zbytečně,“ citoval zprávu účetního dvora Norddeutsche Rundfunk.

Agentura nedostatečně kontrolovala úspěšnost těchto kurzů u uprchlíků a také kvalitu vyučujících.

Formální znalosti

Nadace Friedricha Eberta ve své studii prokázala, že mnoho podpůrných programů pro uprchlíky je příliš krátkých, aby jejich kvalifikaci zlepšila, případně se zaměřuje spíše na formální znalosti než na praktické dovednosti.

„Většina uprchlíků pochází ze zemí, v nichž odborné vzdělávání podle německého vzoru neexistuje. Buď je člověk akademik, nebo je nekvalifikovaná pracovní síla,“ dodal Knuth, který se na studii podílel.

Problém je rovněž v tom, že většina lidí, kteří do Německa v rámci uprchlické vlny přišli, nemá potřebné dokumenty, aby své předchozí vzdělání a praxi mohli prokázat. To pak ztěžuje jejich případné zaměstnání.

Statistiky potvrzují, že u každého pátého příchozího nelze prokázat, jaké jsou jeho znalosti. Téměř dvě třetiny uchazečů o práci mohou vykonávat jen pomocné práce, napsal Die Zeit.

Německé firmy přitom nabízejí nekvalifikovaným pracovníkům jen minimum pozic, naopak potřebují kvalifikované dělníky. Institut pro pracovní trh (IAB) odhadl, že německá ekonomika disponuje sto padesáti tisíci volných míst pro lidi, kteří mají ukončené odborné vzdělání a umí němčinu. Tu ovládají při příchodu do země jen dvě procenta lidí.

MM25_AI

Dále čtěte o uprchlících:

Podmínky integrace? Stačí základka a západní hodnoty

Ekonom Adair Turner: Miliony uprchlíků Evropa zvládne

Dvě třetiny Čechů uprchlíky stále odmítají

Uprchlíci pochodují k srbské hranici s Maďarskem poblíž Bělehradu


  • Našli jste v článku chybu?