Obdivovaný německý průmysl hledá stále víc odbytiště na rozvíjejících se trzích. V Evropě, USA či Japonsku se opět ochlazuje poptávka, Němci proto směrují prodej svých aut, lokomotiv a dalších výrobků na dynamické trhy Asie či Latinské Ameriky. Loni šlo do rozvojových zemí už 40 procent německého exportu.
Foto: Profimedia.cz
Pro základní charakteristiku německé ekonomiky je možné použít řadu klišé přirovnávajících Německo například k motoru či lokomotivě Evropy. Tato přirovnání odkazují nejen na specializaci Německa na výrobu strojů a dopravních prostředků, ale i na skutečnost, že německé hospodářství je pomyslným „tahounem“ a „hybatelem“ celé evropské ekonomiky.
Vzhledem ke své orientaci na export byla německá ekonomika silně postižena propadem mezinárodního obchodu v důsledku globální finanční krize. Za celý rok 2008 HDP Německa sice ještě zaznamenal meziroční růst o 1,1 procenta, ale v roce 2009 již propadl o 5,1 procenta. Opětovné oživení zahraniční poptávky vrátilo německé hospodářství poměrně rychle na růstovou dráhu a za rok 2010 již jeho HDP rostl o 3,7 procenta. Růst kolem tří procent se očekává i za celý letošní rok, kdy ovšem po velmi slibném začátku sezóny dochází od letních měsíců k postupnému ochlazování německé ekonomiky.
Silnou stránkou německého hospodářství je jeho exportní výkonost. V prvním čtvrtletí 2011 dosáhl německý vývoz rekordního růstu, když meziročně přidal 20 procent. To svědčí o schopnosti německých výrobců prosadit se na mezinárodních trzích, kterou je možné vysvětlit specializací na exportně úspěšné obory, jako je výroba dopravních prostředků, strojů, chemikálií, elektrických, elektronických a optických zařízení. Tyto obory v roce 2010 reprezentovaly dohromady 66 procent německého exportu. Dalším vysvětlením úspěchu je rostoucí teritoriální orientace na rozvíjející se země, kam v roce 2008 směřovalo téměř 37 procent německého vývozu a loni už téměř 40 procent.
Východ je stále znatelně chudší
V porovnání s ostatními zeměmi západní Evropy si Německo zachovalo významný podíl průmyslové výroby, která tvoří zhruba čtvrtinu jeho HDP. V ní hrají významnou roli malé a střední podniky (Mittelstand) orientované na export. Průmysl je koncentrován v řadě významných regionů. Nicméně i po dvaceti letech od sjednocení přetrvávají ekonomické rozdíly mezi východní a západní částí země. Přes masivní transfery prostředků do bývalé NDR je ve východních zemích HDP na obyvatele stále o 30 procent nižší než v bývalém Západním Německu. Na vyšších úrovních se ve východní části drží i míra nezaměstnanosti. V roce 2010 zde dosahovala 12 procent, zatímco v západních zemích se pohybovala v průměru kolem necelých sedmi procent.
Za poslední desetiletí Německo významně posílilo svou konkurenceschopnost. Díky úspěšné reformě pracovního trhu, provedené na základě takzvané Hartzovy koncepce, rostla produktivita práce průměrným tempem dvě procenta ročně. Zároveň se díky systému dočasných a částečných pracovních úvazků dařilo úspěšně snižovat nezaměstnanost.
Souběžně s tím proběhla významná restrukturalizace německého průmyslu. Německé podniky v daleko větší míře internacionalizovaly své výrobní procesy. Zatímco v roce 1995 činil podíl dovezených meziproduktů na německém exportu pouze 31 procent, v roce 2007 to již bylo 45 procent. Německo přitom vsadilo na krátké výrobní řetězce a většinu komponentů pro své exportní výrobky dováží ze zemí střední a východní Evropy.
Po slibném prvním pololetí letošního roku, kdy například využití výrobních kapacit činilo 86 procent a blížilo se tak předkrizovému stavu, začíná německá ekonomika postupně ochlazovat. Důvodem je zejména zpomalování zahraniční poptávky v eurozóně, ve Spojených státech a v Japonsku, kam dohromady směřuje 55 procent německého exportu. Na samotnou eurozónu přitom připadá 40 procent německého vývozu a 45 procent dovozu. Tento vývoj není příznivý ani pro náš export, protože do Německa míří třetina našich vývozů a jejich velkou část tvoří meziprodukty a komponenty, které jsou pak součástí finálních výrobků exportovaných z Německa.
Šestkrát větší obchod
O dynamice našeho vzájemného obchodu svědčí vývoj jeho obratu, který vzrostl od roku 1993 téměř šestkrát. Vývoz se přitom znásobil 6,7krát a dovoz 4,9krát. Obchodní bilance se z negativního salda 1,7 miliardy korun v roce 1993 vyšvihla na plusových 205,5 miliardy korun v loňském roce. Z těchto čísel je patrné, jak silně nás vývoj německé ekonomiky ovlivňuje. Její nejbližší budoucnost se přitom bude odvíjet zejména od vývoje v eurozóně, kam směřuje podstatná část německého exportu, a tudíž i podstatná část komponentů, které jsme do Německa vyvezli my.
Závěrem lze tedy konstatovat, že rychlé vyřešení současné dluhové krize eurozóny je bytostným zájmem všech evropských ekonomik, ať už jsou součástí eurozóny či nikoliv. A Německo má při aktuální dluhové rošádě na evropské ekonomické šachovnici klíčové figury. Věřme, že všichni hráči dělají vše pro to, aby partie neskončila matem v neprospěch evropské ekonomiky.
Autor pracuje jako ředitel odboru ekonomických analýz ministerstvo průmyslu a obchodu.
