Dioxinový skandál
Mnoho Němců v těchto dnech určitě rádo oželí nějakou tu vaječnou pochoutku nebo vepřovou kotletku. Pověstná národní pečlivost vzala zřejmě zasvé, když se provalilo, že do polotovarů na výrobu krmiva pro zvířata ve firmě Harles und Jentzsch se několik měsíců ládoval také jedovatý dioxin.
Reakce spotřebitelů byla rychlá. Potíže s odbytem vajec, chlazeného kuřecího, ale i uzenin z vepřového masa rázem hlásily všechny velké obchodní řetězce. Doslova katastrofální dopad má skandál na tisíce německých zemědělců, kteří museli zavřít svoje provozy. Nejenže přijdou o tržby z prodeje a jsou nuceni hradit drahé testy a kontroly, další náklady si vyžaduje likvidace krmné směsi, vajec nebo dokonce živých zvířat.
Vyšetřovatelé nedošli k jednoznačnému verdiktu, zda šlo o nedbalost nebo úmyslné přimíchávání nepovolených technických odpadů do krmiv. Předseda dolnosaského Zemského úřadu pro ochranu spotřebitelů Eberhard Haunhorst již prohlásil, že výrobce se s největší pravděpodobností dopustil „zločineckého spiknutí“, když se odpady z výroby bionafty přimíchávaly do sóji, pšenice a rostlinných směsí, z nichž se dělají krmivové peletky.
Samotná kvalita koncového krmiva je kontrolována, celý výrobní řetězec ale úřady neuhlídají. „Považuji za problematické, když mezi dodavatele Harles und Jentzsch patří i výrobci bionafty,“ uzavřel Haunhorst s tím, že to přímo nahrává „pančování“ krmných směsí.
Jak se dalo čekat, průšvih se zamořeným krmivem vyburcoval české zemědělce k apelům na ochranu domácího trhu. Za výzvami Agrární komory na zastavení dovozu lze ovšem také vyčíst snahu o využití příležitosti k omezení zahraniční konkurence. Zatímco česká Státní veterinární správa i Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský vysílaly ještě koncem minulého týdne uklidňující zprávy o tom, že nic jedovatého by přes jejich testy neprošlo, slovenské úřady byly obezřetnější. Tamní ministerstvo zemědělství dočasně zastavilo prodej vajec a drůbežího masa z Německa a poslalo veterinární kontrolory do obchodů a skladů.
