Německý klimatický balíček se má ve velkém promítnout do fungování německých drah. Šéf Deutsche Bahn Richard Lutz slibuje výrazné zlevnění jízdného od ledna 2020. Změny včetně investic mají být největší ve 180leté historii německé železnice. Například od roku 2023 má být uvedeno do provozu 30 nových vysokorychlostních vlaků. Odbory zvýšení investic nepovažují za dostatečné. Zdvojnásobení počtu pasažérů na 260 milionů do roku 2030 je podle nich utopií.
Německý státní podnik Deutsche Bahn (DB) má být jedním z největších příjemců financí v rámci nových opatření klimatické politiky německé vlády. Kromě miliard eur navíc se má jednat také o snížení DPH. V případě dálkové dopravy to znamená snížení sazby daně z 19 procent na 7 procent. Snížená sazba už platí pro využívání taxislužby nebo pro městskou hromadnou dopravu.
Generální ředitel DB Richard Lutz tvrdí, že díky vládním opatřením by ceny jízdenek od nového roku mohly klesnout o deset procent. V rámci vysokorychlostních spojů ICE by nejlevnější jízdenka stála od 13,40 eura, což by znamenalo, že se nejnižší nástupní cena (s kartou BahnCard) sníží na úroveň před rokem 1994 zdůraznil Lutz. Bez karty pak jízdenka bude stát od 17,90 eura místo dnešních 19,90 eura. Firma ustupuje od původního plánu zdražovat jízdné od nového roku.
Vládní iniciativa by měla drahám do roku 2030 přinést 20 miliard eur (517,2 miliardy korun). Dopravce je chce využít k uskutečnění největších změn ve 180leté historii železnice na území Německa. Mimo jiné na nákup 30 nových souprav rychlovlaků do roku 2023 a celkovou expanzi firmy.
Začali byste jezdit častěji vlakem, pokud by zlevnilo jízdné?
Snížení cen jízdného má vést ke zvýšení počtu pasažérů, kteří tak budou méně používat automobily. DB odhaduje, že by to mohlo být od příštího roku o 5 milionů pasažérů ročně víc.
Odborové svazy i dopravní experti ovšem pochybují, že se podaří splnit cíl vlády zdvojnásobit počet přepravených do roku 2030. To by znamenalo zvýšení na 260 milionů cestujících ročně. „To, co vláda představila, nebude stačit,“ řekl šéf největšího odborového svazu na železnici EVG Alexander Kirchner. Železniční infrastruktura podle odborů vyžaduje vládní injekci nejméně 70 až 80 miliard eur (až 2,1 bilionu korun), aby bylo možné dosáhnout tohoto cíle.
V dlouhodobém plánu je výstavba nových vysokorychlostních tratí a obnova a modernizace stávající sítě, včetně digitalizace lokomotiv a tratí, aby bylo možné zvýšit kvalitu služeb na dráze a omezit častá zpoždění vlaků. Další financování zůstává podle odborníků nejasné.
K tomu se přidává i kritika soukromých železničních firem, kterým se nelíbí, že finanční podporu dostane jen státní firma. „Železniční systém netvoří jen Deutsche Bahn,“ ozval se spolek Mofair, jenž bojuje za férové a konkurenční prostředí na drahách. Podle jeho zástupců miliardy eur navíc pro DB mohou znamenat výrazné narušení hospodářské soutěže.
Dále čtěte:
Konec zpožděním: Němci investují přes dva biliony korun do železniční sítě
Náklady nehrají roli: Němci řeší, jak zabezpečit 5700 nádraží a stanic
Vlaky místo letadel. Němečtí Zelení prosazují zrušení vnitrostátních letů
Německé dráhy míří do vesmíru. Stačilo by, aby vlaky nehořely a jezdily včas, stěžují si kritici
Vlaky pro Berlín. Plzeňská Škoda bojuje s čínským gigantem o miliardovou zakázku
Podepsáno: začínají první práce na vysokorychlostní dráze
Tunel za půl bilionu: Itálie zastavila práce na nejdražším železničním projektu v Evropě
