Německá vláda chce do roku 2023 dát kolem 40 miliard eur (bilion korun) na boj proti klimatickým změnám. Podle listu Die Welt s tím počítají předběžné plány koalice CDU/CSU a SPD kancléřky Angely Merkelové, jejichž definitivní podobu chce vláda schválit v pátek. Investice do elektromobilů, alternativních pohonů nebo rozvoje železniční dopravy mají vést k tomu, že spolková republika splní své klimatické závazky pro rok 2030. Opozice plány kritizuje.
Balíček opatření počítá mimo jiné s vyšší podporou (až 4000 eur) při nákupu nových elektrických aut, modernizací a rozšířením železniční infrastruktury či podporou pro majitele nemovitostí, kteří se je rozhodnou zateplit nebo v nich vymění staré topení. Ti, kteří se k tomu mít nebudou, musí počítat s tím, že to časem vláda stejně stanoví jako povinnost. V tu chvíli už ale nebudou mít nárok na finanční podporu.
K většímu rozšíření aut na elektrický pohon, která při provozu neprodukují žádné emise oxidu uhličitého (CO2), má přispět i požadavek sociálních demokratů na výstavbu milionu dobíjecích stanic na silnicích a veřejných parkovištích. S jejich rychlou výstavbou počítají i plány ministra dopravy Andrease Scheuera (CSU), který by jich do roku 2030 rád měl dokonce deset milionů.
Mělo by se v plánu Německa na ochranu klimatu inspirovat i Česko?
Úplnou shodu ještě vládní koalice nemá v tom, jak zpoplatnit produkci CO2. SPD chtěla na CO2 uvalit daň, což ale konzervativní unie CDU/CSU odmítala. Výsledkem by mohl být kompromisní model emisních povolenek pro oblasti dopravy a bydlení, u nichž by ale dopředu byla stanovena minimální cena, která má zajistit, že opatření bude účinné.
CDU, která svůj koncept představila dnes, počítá také s určením cenového maxima, tak aby cena za CO2 nepřerostla únosnou mez. Strana kancléřky Merkelové chce také, aby si certifikáty povolující produkci určitého množství tohoto skleníkového plynu nemuseli pořizovat vlastníci domů nebo aut, ale musely tak činit například firmy, které dodávají ropné produkty.
Křesťanští demokraté počítají také se změnou daně z motorových vozidel, která by měla zohlednit rozdílné emise CO2 u jednotlivých modelů. Letecké dopravy se pak má dotknout zvýšení daně za cestujícího na kratších trasách ze 7,38 eura na dvojnásobek.
Německé snižování emisí: současným tempem nabere zpoždění 16 let
Koaliční plány kritizuje opozice. Podle Zelených nejdou dost daleko a jsou jen souhrnem nevelkých reforem, kterým chybí celkový koncept. Svobodní demokraté (FDP) považují návrhy za neefektivní a jsou přesvědčeni, že světovému klimatu toho moc nepřinesou, ale bydlení a dopravu v Německu výrazně zdraží. Alternativa pro Německo (AfD) pak hovoří rovnou o iracionální klimatické hysterii.
Spolková republika původně plánovala, že do roku 2020 sníží emise oxidu uhličitého (CO2) ve srovnání s rokem 1990 o 40 procent. Už je ale jasné, že se jí to nepodaří. Emise půjdou dolů zhruba o 32 procent. Vláda velké koalice se proto chce soustředit na splnění dalšího cíle, kterým je pokles emisí CO2 do roku 2030 o 55 procent ve srovnání s rokem 1990.
Emise CO2 se Německu daří snižovat ve všech sektorech s výjimkou dopravy, kde zůstávají prakticky na úrovni roku 1990. V zemědělství mezi lety 1990 a 2017 klesly o 16 procent, v energetice, která však zůstává dlouhodobě kvůli uhelným elektrárnám největším znečišťovatelem, o 29,6 procenta, v průmyslu o 33,4 procenta a v sektoru likvidace odpadů dokonce o 73,5 procenta.
Dále čtěte:
Bitva o jádro: v Bruselu se bojuje o definici zelených investic
Chytej CO2, budeš odměněn. Němečtí liberálové chtějí lidem platit kryptoměnou za odsávání emisí
Dokumentarista Moore opět provokuje: Soláry a větrníky nás nezachrání, živí fosilní barony
Obnovitelné zdroje pokryly skoro polovinu německé spotřeby. Ohrožují ale stabilitu sítě
