Mezi Českou republikou a Německem panuje enormní nepoměr v počtu kladně vyřízených azylových žádostí. Napsal to na svém portále německý magazín Focus, který si všímá, že zatímco Německo v loňském roce kladně vyřídila 41 368 azylových žádostí, Česko jich schválilo jen 47.
„Česko patří s ostatními visagrádskými státy Polskem, Maďarskem a Slovenskem k rozhodným odpůrcům přerozdělování žadatelů o azyl v Evropské unii,“ uvedl Focus. Magazín zároveň poznamenal, že kvůli svému postoji a nízkému počtu udělených azylů kritizují Českou republiku organizace pomáhající běžencům. V Evropské unii ale v současné době neexistuje žádný společný postoj k přerozdělování azylantů.
Mělo by azylové řízení zohledňovat zemi původu migrantů?
Ve svém textu Focus porovnává pouze statistiky mezi Českem a Německem. Jako příklad nepoměru zmiňuje to, že v Německu podle spolkového ministra vnitra požádalo v roce 2018 o azyl 185 853 lidí, z čehož necelých 162 tisíc byly takzvané prvožádosti, v Česku pak bylo 1701 zájemců o azyl, což je podle magazínu nejvíce od roku 2007.
V přepočtu na vydané azylové žádosti bez dalších kladně vyřízených souhlasů s doplňkovou ochranou vyplývá ze statistiky Spolkového úřadu pro migraci a uprchlíky (BAMF), že Německo loni udělilo azyl v 19,1 procentech rozhodovaných případů.
Rozdíl je také ve složení žadatelů o azyl. V Česku o ochranu usilují především Ukrajinci, Gruzínci, Kubánci, Arméni, Vietnamci a Uzbekové, v Německu nejvíce žádostí podávají Syřané, Afghánci a Iráčané.
Přečtěte si esej: Vylidněná, ne přelidněná planeta
Dále čtěte:
Dopad multikulti: britská policie nerozumí slangu ulice, najímá si překladatele
Trump brojí proti migrantům, americké firmy jsou na nich ale závislé
Příkladná integrace? Většina z 800 tisíc imigrantů v Česku pracuje a cítí se bezpečně
Temný okamžik pro Evropu? Konec lodi zachraňující uprchlíky kritizuje britská organizace
O migrační politice nemohou rozhodovat Francie a Německo, vzkazuje Salvini