Vládní komise v Německu se zabývá tím, jak transformovat německou ekonomiku při odklonu od uhlí. Kromě investic do infrastruktury postižených regionů by se mělo jednat o podporu výroby syntetických paliv z obnovitelných zdrojů. Místo uhelných elektráren by měly vznikat paroplynové.
Německá vládní komise složená z politiků a odborníků má vypracovat strategii, jak se největší ekonomika v EU transformuje v hospodářství, která přestane využívat hnědé a černé uhlí. To nyní tvoří více než třetinu energetického mixu Německa.
Výroba elektřiny v Německu v prvním pololetí 2018 | |||
---|---|---|---|
Zdroj | Vyrobená elektřina v TWh | Meziroční změna v % | Podíl v % na energetickém mixu |
Hnědé uhlí | 66,7 | -1,2 | 24,5 |
Větrná energie | 55,2 | +7,3 | 20,2 |
Černé uhlí | 36,0 | -9,7 | 13,2 |
Jádro | 34,7 | +2,9 | 12,7 |
Biomasa | 23,0 | -1,6 | 8,5 |
Fotovoltaika | 22,3 | +2,4 | 8,2 |
Zemní plyn | 20,4 | -5,9 | 7,5 |
Hydroelektrárny | 11,2 | +0,2 | 4,2 |
Zdroj: Fraunhofer Institut
Výsledky má zveřejnit během prosince včetně termínu odklonu od uhlí. Již nyní ale deník Handelsblatt zveřejnil některá opatření, která mají pomoci transformaci úspěšně provést. Má se jednat zejména o finanční podporu regionům, kde se těží hnědé uhlí.
Je to tradičně Porůří a také oblasti na východě Německa. Například v Lužici, kam investoval vlastník EPH Daniel Křetínský do firmy Leag. V těžbě hnědého uhlí je Německo celosvětově na prvním místě před Čínou a Ruskem.
Útlum by se dotkl zejména území bývalého NDR: Saska, Saska-Anhaltska a Braniborska. Panují obavy ze sociálních dopadů právě na východě země. Celkem těžba uhlí v Německu dává práci 21 tisícům lidí, z toho 11 tisícům na východě.
Sociálním nepokojům mají zabránit masivní investice například do obnovitelných zdrojů nebo další infrastruktury. Současná vláda chce v postižených regionech během čtyř let investovat 1,5 miliardy eur (39 miliard korun). Má to být první krok v transformaci ekonomiky.
Komise navrhuje, aby finanční prostředky byly vynaloženy okamžitě. Zástupci Saska, Saska-Anhaltska a Braniborska ale požadují za odklon od hnědého uhlí 60 miliard eur (1,6 bilionu korun) od vlády. S využíváním uhlí počítají alespoň do roku 2040.
Němečtí zastánci jádra:
Půl bilionu eur je pryč a stále pálíme uhlí
Podle komise by měla jít podpora také na kvalitu života a rozvoj občanské společnosti. V oblasti energetiky by mělo jít o výstavbu továren na výrobu syntetických paliv z obnovitelných zdrojů. Zejména se počítá s využitím větrné energie. Tyto zelené projekty podporuje firma Bosch a energetická skupina Uniper.
Region Lužice u polských hranic má zůstat průmyslovou zónou. Místo uhelných elektráren by zde měly vzniknout paroplynové elektrárny, které produkují o 70 procent méně emisí CO2.
V Porúří má vzniknout technologické centrum pro výzkum a rozvoj nízkouhlíkových technologií, jež je možné využít v těžkém průmyslu. Komise navrhuje také investice do železniční dopravy a internetových sítí s optickými vlákny.
Berlínský institut Climate Analytics tvrdí, že pokud chce Německo plnit limity snižování uhlíkových emisí podle pařížské klimatické dohody, musí ukončit využívání uhlí v energetice do roku 2030.
Dále čtěte: