Česká republika má velké rezervy v prezentaci svých produktů v zahraničí V Berlíně proběhl největší evropský potravinářský veletrh Grüne Woche. Letošní největší evropská agropotravinářská výstava - již 68. ročník Grüne Woche v německém Berlíně - opět přinesla několik zajímavých impulzů, od kterých lze odvíjet obchodní, marketingové i výrobní trendy.
Česká republika má velké rezervy v prezentaci svých produktů v zahraničí
V Berlíně proběhl největší evropský potravinářský veletrh Grüne Woche.
Letošní největší evropská agropotravinářská výstava - již 68. ročník Grüne Woche v německém Berlíně - opět přinesla několik zajímavých impulzů, od kterých lze odvíjet obchodní, marketingové i výrobní trendy. Na první pohled se letošní ročník „Zeleného týdne“, který skončil před několika dny, od předchozích let nijak významně nelišil. Jednotlivé národní expozice, včetně té české, si obvykle zachovaly svou strukturu z minulých ročníků. Také akcent na biopotraviny a produkty ekologického zemědělství nebyl letos ničím novým. Přesto byla tato akce velmi významná i pro Českou republiku.
Nejvíce potravin budeme exportovat do Německa
Podnikatelsky nejdůležitější podnět pro tuzemské producenty potravin, který byl na Grüne Woche patrný, vyplývá z pohledu německého spotřebitele na českou produkci. „Němci začali vnímat český výrobek jako ten, který jim nevadí, a jsou ochotni jej koupit bez jakýchkoli dalších dotazů, připomínek a prověrek, zatímco polským výrobkům nebo produktům z dalších kandidátských zemí nevěří,“ konstatoval v této souvislosti ředitel Potravinářské komory ČR (PK) Miroslav Koberna. Podle prezidenta PK Jaroslava Camplíka došli němečtí spotřebitelé k tomuto názoru na základě praktické zkušenosti s tuzemskou produkcí. Tyto zkušenosti bychom měli samozřejmě dále rozvíjet a využít. „EU totiž začala v poslední době projevovat obavy ze zboží z kandidátských zemí a neustále se všech ptají, jak se vyrovnáme s kvalitativními požadavky na výrobu potravin. My je už ale dávno splňujeme,“ zdůraznil Camplík. Podle celé řady tuzemských vystavovatelů je přitom německý trh pro odbyt českých potravin nejperspektivnější a již brzy předstihne dosavadní jedničku v mezinárodním agropotravinářském obchodu - Slovensko. Dynamika vývozu do Německa bude ale záviset na efektivním marketingu.
Český marketing ležící, spící
Právě v tom se ale ani rezortní ministerstvo, ani potravináři samotní na letošním Grüne Woche moc nevytáhli. Česká expozice byla stejně jako v předchozích letech pojata coby vesnické náměstí, kde se především na každém rohu točí pivo, ačkoli struktura tuzemské nabídky v potravinářství je „neskutečně“ širší. Zatímco ve většině zahraničních expozic zastavovala návštěvníky vůně připravovaných národních pokrmů a specialit, v českých prostorách gastronomie a kulinařina naprosto chyběla. Jistě, na výstavách tohoto typu se nevydělává - na tom se dlouhodobě shodují všichni, kteří se někdy v historii na Grüne Woche vyskytli. Stejně tak se ale shodují v tom, že přítomnost na tomto veletrhu, který je mimochodem z významných potravinářských světových akcí k území ČR nejblíže, podporuje následný odbyt produkce firmy na německý trh a vytváří seriózní a pozitivní image firmy. Rok před vstupem do EU by tedy bylo žádoucí takovou investici do budoucnosti vložit, přesto se tak nestalo. A to i přesto, že české ministerstvo zemědělství se významnou částí podílí na nákladech za pronájem výstavní plochy.
Náprava prý bude v příštím roce
Podle Camplíka by měl být alespoň na příštím berlínském potravinářském veletrhu v roce 2004 součástí české expozice samostatný stánek PK, a to se strukturovanou nabídkou českého sortimentu, jeho degustací a propagačními katalogy s kontakty na konkrétní výrobce. „Letos jsme o to neusilovali, spíše jsme se přijeli podívat, jestli by mělo takové pojetí smysl. Došli jsme přitom k názoru, že to smysl má, takže v příštím roce by měla být naše prezentace rozsáhlejší a pestřejší. Předpokládáme také, že bychom k tomu využili aktivit připravované Marketingové agentury,“ uvedl prezident PK. Určitá dominance pivovarů v současném pojetí prezentace českého potravinářství na Grüne Woche je však podle Koberny v zásadě logická. „Pivo se na německý trh významně exportuje, takže by se také mělo prezentovat. Jen ten záběr ostatních potravinářských produktů by měl být rozmanitější,“ domnívá se ředitel PK.
Připlaťme si za biopotraviny
Odbyt potravin produkovaných k přírodě šetrnějšími technologiemi potřebuje větší marketingovou aktivitu než „klasické potraviny“. Tato teze byla, obrazně řečeno, hlavním marketingovým motivem expozice „Tradiční zemědělství“ sponzorované Spolkovým ministerstvem pro ochranu spotřebitelů, výživu a zemědělství pod záštitou ministryně Renate Künast. Německá představitelka ostatně v tomto duchu na Grüne Woche také sama vystoupila. Celá řada spotřebitelů by si díky změně životního stylu k přírodě šetrnější produkci koupila, jenže takové produkty jsou obvykle dražší. Ilustrativní cenový rozdíl pro tuzemského spotřebitele může být třeba pivo - zatímco standardní pivo stálo na Grüne Woche necelá tři eura, biopivo bylo za čtyři eura. I v zemích EU je přitom cena potravin pro spotřebitele rozhodující, a právě na to poukázala Künast v průběhu slavnostního zahájení veletrhu, když apelovala na spotřebitele, aby dbal na kvalitu kupovaných výrobků. „Německo prodělává zkušenost s vlnou snižování nákladů, ale co kvalita? A jaké to bude mít dlouhodobé dopady na konkurenceschopnost?“ tázala se ministryně Renate Künast s tím, že spotřebitel by měl přijmout tuto cestu a „zaplatit za potraviny férovou, tedy vyšší cenu“. Primárně se teze německé představitelky týkají zejména biopotravin, platí ale i obecně. Rozdíl mezi biopotravinami a klasickými potravinami je totiž stále menší.
Co jsou vlastně biopotraviny?
Podle prezidenta PK Camplíka je akcent na biopotraviny určitý marketingový balónek, neboť „neustálým zpřísňováním potravinářských předpisů se rozdíl mezi biopotravinami, ekopotravinami a dalšími výrobky prakticky stírá“. „Již dnes vyžadují obchodní řetězce doklady o původu masa - zda farma, ze které pochází, dodržuje kódy hygienické praxe, zdali používá nezávadné krmivo a podobně,“ tvrdí Camplík. Také zástupci pivovaru Krušovice, který se v Berlíně prezentoval, předpony bio v názvech potravinářských produktů zpochybňují. „Nechápeme třeba, co je to biopivo. My vaříme z vody, která prýští v křivoklátských lesích z hlubinných vrtů, používáme chmel z tradiční žatecké oblasti a protože jsme součástí nadnárodní společnosti, musíme dodržovat veškeré přísné technologické a hygienické předpisy,“ tvrdí ředitelka marketingu Krušovic Hana Fenclová. Biovýrobek navíc nemusí být vždy kvalitnější, neboť bioproducenti nedisponují náročnými technologiemi a propracovaným systémem kontroly jako velcí výrobci. Ten, kdo bioprodukty kupuje, vlastně podporuje určitou formu hospodaření a nakládání s přírodou, a je to spíše o filozofii než o kvalitě,“ domnívá se ředitel PK Koberna. Všichni se ale shodují, že odbyt biovýrobků poroste - patrně ale ne tak rychle a nedosáhne takového podílu, jak by si to producenti biopotravin představovali.
EU: Snížíme zemědělské dotace
Stejně jako v minulých letech posloužilo prostředí berlínského veletrhu komisaři EU pro zemědělství a rybolov Franzi Fischlerovi i letos k vyslání systémového signálu o změně současné společné zemědělské politiky EU. „Neexistuje žádný objektivní důvod, abychom se drželi stranou reformních návrhů. V uplynulých měsících tyto návrhy připravovala komise nejvyšší rychlostí,“ prohlásil Fischler. Podstatou reformy je přitom zejména oddělení přímých dotací od produkce a jejich postupné snižování. V rámci Světové obchodní organizace pak EU počítá s liberalizací mezinárodního obchodu, především se snížením celních bariér a výraznou redukcí dotovaných exportů. I tady lze vycítit poslání pro domácí producenty - akcent na přímé platby, tolik zdůrazňovaný, rozhodně není ani pro české zemědělce dlouhodobou vizí. A volání po ochranářských opatřeních, zejména vůči evropským zemím, také ne.
Struktura vystavovatelů z ČR na Grüne Woche v posledních pěti letech
Rok pivovary pečivo masné výr. mléko nápoje ostatní potr. Celkem
1999 4 4 2 - - 1 11
2000 5 3 1 - - 3 12
2001 4 4 - - 3 1 12
2002 4 5 - - - 2 11
2003 4 5 1 2 - 2 14
Pramen: MZe
