Největší evropské ekonomice se nedostávají řemeslníci. Kdo staví rodinný dům nebo předělává byt, musí se smířit s tím, že si počká i tři měsíce, než přijde klempíř nebo truhlář provést odbornou práci. V případě instalatérů je situace ještě horší a nevypadá to, že by se měla vbrzku zlepšit.
Začala protékat záchodová mísa. Běžný problém, který vyřídí za pár minut instalatér, myslela si žena z bavorské metropole Mnichova. Jenže ouha. Sehnat řemeslníka je v Německu stále větší problém. Kdo má štěstí, počká si minimálně několik týdnů. Mnichovanka musela čekat dokonce devět měsíců, než se vytouženého instalatéra dočkala.
Podobné zkušenosti mají i další Němci, kteří nejsou manuálně zruční nebo nemají známé. Termín montáže nové pracovní desky v kuchyni truhlář jinému zákazníkovi odložil desetkrát. Častá odpověď řemeslníků zní: Nestíhám. Podle týdeníku Zeit se po celé osmdesátimilionové zemi Němci ptají, kam se poděli řemeslníci.
Problém zhoršuje stavební a realitní boom. Velké firmy nedostatkové řemeslníky přeplácejí, aby pracovali na velkých projektech, na drobné fušky nezbývá čas.
Zájem o Poláky v Británii trvá:
Chce brexit i Poláky. Britská firma je za levnou sílu z Východu ráda
„Hodnocení situace ve stavebnictví je opět lepší než v roce 2016,“ tvrdí Centrální asociace německých řemeslníků (ZDH). Podnikatelská nálada ve stavebnictví dokonce překonala euforii z roku 1992, kdy Německo po sjednocení zažívalo ve stavebnictví zlaté časy.
Pro tento rok počítá sektor s nárůstem obratu okolo šesti procent. V překladu pro zákazníky to ale znamená, že si na řemeslníka v průměru počkají 11 týdnů, tedy skoro tři měsíce, ve městech to je často mnohem déle. Na drobné opravy nezbývá mnohým už čas.
„Knihy objednávek jsou tak přeplněné, že si řemeslníci mohou vybírat, jakou zakázku vezmou nejdříve,“ popsal současný stav Jens Christopher Ulrich z komory řemeslníků pro Mnichov a Horní Bavorsko.
Lukrativní zakázky jsou samozřejmě upřednostňovány na úkor malých oprav. Někteří nadsazují své ceny do takové výše, aby se vůbec nevyplatilo drobnou opravu provádět.
Problém je s nedostatkem nových lidí. Až 40 procent stavebních firem, které mají volná místa, tvrdí, že odborně vyškolení lidé prostě nejsou. Míra nezaměstnanosti mezi řemeslníky dosahuje dvě procenta. V případě některých profesí, například elektrikář, se na sto míst hlásí podle úřadů práce jen 41 nezaměstnaných. Některé firmy už ani hledané pozice nehlásí, protože nepočítají s tím, že jim je úřady obsadí.
Integrace uprchlíků jde v Německu pomalu:
Integrace uprchlíků v Německu jde „podle plánu“. Do pěti let bude mít půlka z nich práci
Prezident Centrální asociace německých řemeslníků Hans Peter Wollseifer tvrdí, že nedostatek lidí už ohrožuje i ekonomický růst. Situaci zhoršuje i demografická situace, nejlepší řemeslníci odcházejí do důchodu, noví nepřicházejí. Podle mnohých rodičů je lepší, když děti studují a pracují v kanceláři. Jako řemeslníci by si ale mohli vydělat mnohem více peněz. Od roku 1997 se počet učňů v Německu snížil o 43 procent z 633 tisíc na 363 tisíc. Počet vyučených tesařů se oproti roku 2002 propadl o polovinu.
Ministerstvo práce předpokládá, že do roku 2030 bude ve výrobních profesích chybět 800 tisíc lidí. Počet instalatérů by se do roku 2030 mohl snížit o 26 procent, přitom už nyní je jich nedostatek. Úřady práce v Německu hledají řemeslníky i v okolních zemích.
Varování západních zemí před „polským instalatérem“, když 10 zemí ze střední a východní Evropy vstupovalo do EU, se nyní objevuje v obráceném gardu. Problémem je to, že zkušeným řemeslníkům se z Česka nebo Polska do Německa příliš nechce. Pro nekvalifikované síly tolik práce není. Navíc přílišná byrokracie německé firmy od zaměstnávání přistěhovalců odrazuje.
Dále čtěte: