Už před příchodem koronavirové krize byla situace automobilek v Německu v nejisté pozici. Prodeje oproti minulému roku klesly v lednu a únoru zhruba o deset procent, blížilo se představení nových zelených opatření Evropské komise a do toho přišlo kompletní zastavení normálního života a tím i celého průmyslu kvůli globální pandemii koronaviru.
Byly zavřeny prodejny, továrny, nepřicházely dodávky autodílů ze zahraničí a ani lidé v té chvíli nemysleli na nákup nového auta. V celé Evropské unii během dubna klesl prodej aut o tři čtvrtiny, prodalo se pouze 270 tisíc vozidel. Teď se šéfové největších automobilek jako BMW, Daimler a Volkswagen mohou modlit za silné léto. Tomu by měl pomoct i vládní balíček - daň z přidané hodnoty klesne z 19 procent na 16 procent, každé auto poháněné elektřinou pod 40 tisíc eur bude vládou podpořeno šesti tisíci eury a na každé benzínové pumpě by mělo být postaveno dobíjející zařízení.
Tímto krokem se německá vláda, která jinak v předešlých letech v Bruselu obhajovala německé automobilky, definitivně přihlásila k ambicím změnit jednou provždy automobilový průmysl. Vláda Angely Merkelové vsadí na elektromobilitu, ta má momentálně podíl zhruba sedm procent na evropském trhu s automobily.
Přístup Berlína k současné krizi vlády se značně liší od záchranných opatřeních z roku 2009. Tehdy se němečtí politici snažili ze všech sil zachránit automobilový průmysl, věnovali mu speciální pozornost a ve snaze znovu povzbudit prodeje aut zavedli tzv. šrotovné – za staré vyřazené auto stát podpořil nákup nového vozidla – bez výjimek.
Po stejném řešení volali zástupci BMW, Damiler a Volkswagenu i při aktuální krizi, avšak kladné odpovědi se tentokrát od Angely Merkelové nedočkali. Důvěra německé veřejnosti k výrobcům automobilů od finanční krize v roce 2009 se značně obrátila, dle průzkumu veřejného mínění televize ARD 63 procent Němců nyní nesouhlasí se „speciálním zacházením“ s automobilovým průmyslem.
Navzdory obrovské důležitosti pro německou politiku tak sami němečtí obyvatelé nechtějí, aby se historie opakovala. Důvodů je zřejmě celá řada, avšak jeden z nich vyčnívá – kauza Diselgate poškodila německé automobilky v očích veřejnosti značným způsobem.
I samotná pobídka pro německé občany, šest tisíc na nákup elektromobilu pod 40 tisíc eur, není pro německé výrobce aut zcela ideální. Podle Henrika Böhme pouze jedna čtvrtina aut, na které se pobídka vztahuje, jsou německé výroby – na vládním bonusu tak mohou vydělat hlavně korejské a francouzské automobilky.
Avšak to zřejmě může být zamýšleným prvkem celé vládní pomoci. „Princip vládní pomoci by měl být proevropský, v těchto časech by to bylo užitečné. Mohlo by to pomoci vnímání Německa na jihu Evropy,“ myslí si Jürgen Pieper, analytik ze společnosti Matzler. Německo je jedním z největších evropských trhů, a tak jeho ekonomické výsledky mají dopad na velkou část Evropy.
Koronavirová krize nakonec může šéfům automobilek i v nějakých směrech práci ulehčit. Kvůli klesající poptávce budou moci snížit počty zaměstnanců, což by v normálním stavu bylo kvůli silným odborům poměrně komplikované – ale v blízké době by k tomu kvůli automatizaci a modernějším technologiím stejně došlo.
