Ostrov Sylt je oblíbeným turistickým cílem mnoha Němců. Písečné pláže jsou ale v ohrožení, protože vlny Severního moře působí erozi. Proto jsou zakázány i stavby hradů z písku, které urychlují mizení písku v moři. Pokuta činí tisíc eur. V Německu je v obecné rovině stále těžší získat povolení pro těžbu písku v nové lokalitě, stávající místa těžby se uzavírají kvůli občanským protestům. Přitom stavebnictví potřebuje stále více materiálu.
Německo má problém s nedostatkem písku. I když se zdá, že je ho v zemi a na pobřeží neomezeně, je stále větší problém získat povolení pro jeho těžbu. S tím, jak roste výstavba po celé zemi, roste i poptávka.
Navíc turistická letoviska u moře bojují s jeho udržením na plážích. Ukazuje to příklad ostrova Sylt, kde místní úřady zakázaly stavět z písku hrady na plážích. Pokuta za oblíbenou činnost dětí je tisíc eur (25 600 korun).
V Německu se ročně spotřebuje 4,6 tuny písku na jednoho obyvatele, celosvětově se ve stavebnictví loni použilo 40 miliard tun písku, což z této suroviny činí po vodě nejvíce používaný přírodní zdroj, napsal německý týdeník Wirtschaftswoche.
Těžba písku přináší konflikt
„V Německu už neexistuje místo těžby, které by bylo bezkonfliktní,“ tvrdí šéf asociace ISTE Thomas Beisswenger, jenž zastupuje těžaře hornin v Bádensku-Württembersku.
Vytěžit dostatek písku pro stavebnictví je podle něj stále těžší. Za poslední dekádu se v největší evropské ekonomice otevřelo jenom několik nových dolů pro těžbu písku, naopak okolo padesáti jich bylo uzavřeno. Většinou to bylo na základě nátlaku občanských iniciativ. Lidem vadí těžba v blízkosti jejich domů.
Například moderní pískovna v Göggingenu v Bádensku-Württembersku čeká na schválení pro otevření více než deset let. Má se tu těžit písek a vápenec. Dříve proti těžbě protestovaly zejména ekologické organizace, nyní to jsou hlavně občanské iniciativy místních obyvatel. Bojí se zejména hluku a prachu od projíždějících nákladních aut s vytěženým materiálem.
Získat povolení trvá 30 let
Těžaři musí počítat s tím, že naplánovat a získat povolení pro novou lokalitu může trvat také třicet let. Projekt musí schválit 40 různých německých úřadů a institucí. Německé úřady nepočítaly se současným stavebním boomem, a proto je písek v Německu nedostatkovým zbožím.
I když Harald Elsner z německého institutu pro přírodní zdroje v Hanoveru uvedl, že Německo disponuje „téměř nekonečnou“ zásobou písku, těžba většinou není možná, protože se ložiska z 85 procent nalézají pod městy, silnicemi a další infrastrukturou. I on potvrdil, že písek mizí i z pláží.
Odborníci zatím nemají jasnou představu, jak celý proces pohybu písku pod mořem vypadá. Proto ani studie počítající s těžbou písku pod mořem u pobřeží Šlesvicka-Holštýnska nemusí znamenat, že k těžbě v budoucnu dojde. „Nejprve musíme pochopit základní proces pohybu písku v mořích,“ prohlásil geolog Finn Mielck, který se výzkumu písků v mořích věnuje.
Tři čtvrtiny celosvětové populace žijí v pobřežních oblastech a devět z deseti písečných pláží ničí eroze. To je i případ ostrova Sylt, který bojuje s mořským živlem umělým navážením písku z větší hloubky před pláže. Pokud zmizí písečné pláže, zmizí i příjmy z turistického ruchu. Loni to bylo 661 milionů eur (17 miliard korun).
Dále čtěte:
Ropa a plyn pod palbou. Těžba v USA způsobuje zemětřesení
Ústřice v Bretani živí tisíce lidí a prodávají se za babku
Až přijdou těžaři. Zásoby lithia v Krušných horách jsou velké, ruda ale není vydatná
