Nejprve je s vidinou snadného výdělku nakoupily, pak je hromadně hodily přes palubu. Tak nějak se německé banky zachovaly k dluhopisům zadlužených evropských zemí, konkrétně Portugalska, Řecka nebo Irska. Během posledních tří měsíců loňského roku expozice německých bankovních domů vůči zmíněným zemím klesla o 27 procent. Vyplývá to z čerstvě zveřejněné statistiky basilejské Banky pro mezinárodní platby (Bank for International Settlements).
Pikantní na tom je, že němečtí politici se velmi intenzivně zapojují do debat o řešení evropské dluhové krize. V případě Řecka je jejich návrh poměrně kontroverzní – na záchranné pomoci by se podle nich měli podílet také soukromí vlastníci dluhopisů (tedy donedávna právě německé banky). Především tím, že svolí s prodloužením splatnosti. A pokud nesvolí, měli by čelit velmi nákladným sankcím.
„Potřebujeme jasná pravidla. Pokud má Řecko dostat další záchrannou půjčku, musí tato akce do určité míry zahrnovat soukromé vlastníky řeckých dluhopisů,“ uvedl nedávno německý ministr financí Wolfgang Schäuble a vyvolal tím v EU poprask. Tento návrh rezolutně odmítla řada politiků, proti se postavil také prezident Evropské centrální banky Jean-Claude Trichet.
Zdaleka v největší míře se německé banky zbavovaly irských vládních i korporátních dluhopisů. Z celkové výše pohledávek 58 miliard eur, která byla mimochodem vůbec největší expozicí německých bank vůči cizí zemi, klesla tato hodnota na 28,5 miliardy, tedy téměř na polovinu. Právě v těchto dnech dochází k restrukturalizaci dluhů tří velkých irských bank (tedy „něco jako bankrot“). Podstatnou část zátěže nesou – jak jinak – také majitelé dluhopisů, kteří přijdou o 80 až 90 procent hodnoty svých investic.
Německé bankovní domy se tak téměř na poslední chvíli zbavily následků finančních potíží, na kterých se samy podílely. Absurdní je, že na celém procesu pravděpodobně vydělávají. Dluhopisy Irska, Řecka a Portugalska, které odepsaly ze svých portfolií, pravděpodobně zamířily na účty jejich irských, řeckých a portugalských dceřiných firem. Ty se tak dostanou do větších potíží a obdrží finanční pomoc od státu.
Jakkoli jde pouze o spekulaci, některé informace ji potvrzují. Například poradce spolkové vlády Peter Böfinger řekl v týdeníku Der Spiegel, že většina gigantických evropských záchranných balíčků končí hlavně v rukou německých bank.
