Německý manažer z Křetínského firmy věří na odklon od jádra

Šéf firmy Lausitz Energie (Leag) Helmar Rendez, kterou vlastní Energetický a Průmyslový Holding (EPH) českého podnikatele Daniela Křetínského, hovoří pozitivně o českých manažerech a o tom, že věří na německou energetickou koncepci bez jádra a v budoucnu i fosilních paliv. Bez uhlí se ale Německo podle něj dalších 25 let neobejde.

Pětapadesátiletý německý manažer Helmar Rendez pracoval 19 let pro švédský Vattenfall, od konce minulého roku nově vytvořená firma Lausitz Energie, jež těží hnědé uhlí a provozuje uhelné elektrárny v německé Lužici, připadla české skupině Energetický a průmyslový holding (EPH), kterou většinově ovládá Křetínský.

Rendez pro německý deník Neues Deutschland prohlásil, že pod českým investorem jedná s manažery, kteří nejsou starší než 38 let, přesto z jejich přístupu cítí zdvořilost a uznání za vykonanou práci.

Čeští manažeři nelpí na obsáhlých prezentacích, ale na jednoznačných faktech. Proto se firma vydává cestou digitalizace. Například drony létající nad elektrárnami a povrchovými doly přinášejí aktuální obrázky o stavu firmy. Tým deseti lidí má nápady digitalizace těžební společnosti přenést do praxe, jako je zavádění tabletů pro zaměstnance, mobilní aplikace pro výdaje služebních cest. Nová opatření mají firmu vést k větší efektivitě. „Je to jako ve sportu. Žádný rekord nevydrží navěky,“ řekl Rendez.

Křetínský a dotace z Bruselu:

Stovky unijních milionů pro Křetínského: Opatovice za ně sníží emise

I když firma těží nepopulární hnědé uhlí, šéf společnosti vidí v německé energetické koncepci, jež je postavena na odklonu od jaderné energie a omezování spotřeby fosilních paliv, budoucnost a podporuje ji.

„V dnešní době vedení žádné firmy neschválí výstavbu nové uhelné elektrárny. Je jedno, zda je černouhelná nebo hnědouhelná,“ je přesvědčen a ví, že využívání těchto paliv je u konce. „Pro německou energetickou koncepci panuje široká shoda v (německé) společnosti,“ dodal.

„My chceme ze změny energetické politiky také profitovat. Máme nové obchodní modely. Ale člověk nemůže jít přes most, dokud není hotov,“ míní.

Energie z uhlí do baterií. Čtěte více:

V Lužici začíná pilotní projekt Křetínského firmy Leag

Rendez v tomto ohledu nepřímo odkazuje na fakt, že německé hospodářství a zejména přenosová síť Německa stále není na uzavření všech jaderných elektráren do konce roku 2022 připravena. Případné výpadky z obnovitelných zdrojů (větrné a solární parky) budou muset vykrývat uhelné a plynové elektrárny.

I když v Německu zažívá boom větrná i solární energie a její podíl na německém energetickém mixu stoupá, musí mít záložní zdroje, jež spalují fosilní paliva. Zelená energie podle Spolkového svazu pro energie a vodní hospodářství (BDEW) v prvním pololetí tohoto roku činila 35 procent spotřeby nejsilnější evropské ekonomiky. Je to o pět procent více, než za prvních šest měsíců roku 2016.

Problémy německé přenosové sítě. Čtěte více:

Přenosová síť v Německu byla krok od zhroucení. Problémy trvají

Nejvíce se na tom podílejí větrné turbíny. Instalovaný výkon stoupl u větrných parků na moři o 50 procent na 9 miliard kilowatthodin, uvedl Frankfurter Allgemeine Zeitung s tím, že stabilizace německé přenosové sítě stojí okolo miliardy eur (26 miliard korun) ročně. Plynové a uhelné elektrárny na německém mixu drží nadpoloviční podíl.

Šéf hnědouhelné společnosti Leag je přesvědčen, že hnědé uhlí bude v Německu potřeba dalších 25 až 30 let. Podle Rendeze musí politici v Německu udělat po zářijových parlamentních volbách vážně míněnou inventuru a dát německé energetické koncepci realistické časové cíle.

Zdroj:cs.wikipedia.org/wiki/Energetický_a_průmyslový_holding

Dále čtěte:

Daimler věří českému lithiu. U Drážďan postaví továrnu na baterie

Bruselský zlepšovák. V každé nové budově dobíjecí stanice

Sonnen slibuje revoluci v energetice. V ČEZ si mnou ruce