V Berlíně se dnes poprvé sešel nově zvolený parlament. Do jeho čela poslanci, kterých je rekordních 709, jasnou většinou zvolili dosavadního ministra financí Wolfganga Schäubleho (CDU). Ustavující schůzí parlamentu oficiálně končí funkční období vlády kancléřky Angely Merkelové (CDU).
Schäuble, jehož v čele ministerstva financí dočasně nahradí šéf kancléřství Peter Altmaier (CDU), dostal od zákonodárců 501 hlasů, 173 poslanců bylo proti a 30 se zdrželo. Pětasedmdesátiletý politik, který je po atentátu v roce 1990 na vozíčku, se po oznámení výsledků dočkal mohutného potlesku i gratulace od Merkelové a dalších předních politiků.
Schäuble je služebně nejstarším poslancem - ve Spolkovém sněmu zasedá od roku 1972 - a uznávají ho i zákonodárci ostatních stran, což byl jeden z důvodů, proč ho křesťanští demokraté na post nominovali. Dalším je očekávání, že díky svým rétorickým schopnostem bude schopen ukáznit i poslance protestní Alternativy pro Německo (AfD), bude-li to třeba.
Právě AfD, která je parlamentním nováčkem, na sebe upozornila hned v prvních minutách ustavující schůze. Strana totiž chtěla nechat hlasovat o tom, kdo dnešní zasedání do zvolení předsedy Spolkového sněmu povede. Všechny ostatní strany to ale odmítly.
Už na konci svého předchozího funkčního období se totiž Spolkový sněm dohodl, že ustavující schůzi nepovede, jak bylo zvykem, nejstarší poslanec, ale nejdéle sloužící poslanec. Strany se tak chtěly vyhnout tomu, aby první zasedání vedl politik AfD. Služebně nejstarším poslancem je právě Schäuble, který ale kvůli své kandidatuře vedení dnešní schůze přenechal Hermannu Ottovi Solmsovi z liberální FDP.
Nejsem populista, kvůli EET mě lidé nenávidí. Babiš rozmlouval Němcům srovnání s Orbánem
V dalších dnešních hlasováních, která se týkala například práv opozice, se už zřejmě projevila vyjednávání o příští vládě. Strany, které o ní diskutují, tedy konzervativní unie CDU/CSU, FDP a Zelení, totiž hlasovaly společně.
Na rozdíl od jednoznačné volby Schäubleho se očekává dramatičtější hlasování při rozhodování o místopředsednickém postu pro Alternativu pro Německo. Třetí nejsilnější parlamentní strana má sice jako všechny ostatní nárok na jedno křesel ve vedení Spolkového sněmu, je ale dobře možné, že jejího kandidáta Albrechta Glasera zákonodárci nezvolí. Vadí jim totiž jeho dřívější kritické výroky o islámu.
Vedle konzervativní unie CDU/CSU kancléřky Merkelové, FDP, Zelených a AfD v parlamentu zasedají také sociální demokraté a Levice.
Dále čtěte:
Triumf německé (ultra)pravice? Ne tak rychle
Pokažená párty. Trumpovy kroky proti Íránu netěší evropské firmy
