Německá železniční doprava dosáhla během středy jednoho historického milníku. Ve spolkové zemi Dolní Sasko, konkrétně v okolí zhruba dvacetitisícového města Bremervörde, totiž byla otevřena vůbec první plně vodíková trať na světě. Postaraly se o to státní podnik LVNG spravující místní železnice a francouzská společnost Alstom, která zdejšímu dopravci Elbe-Weser Railways dodala pět z celkem čtrnácti plánovaných vlakových souprav Coradia iLint.
Vlaky Coradia iLint se na první pohled od konvenčních ,lokálek‘ nijak neliší. Pakliže by ale člověk nahlédl do jejich ,vnitřností‘, byl by dost možná překvapen. Žádné dieselové agregáty by v útrobách totiž nenašel. Namísto toho by na střeše jednotky zpozoroval jakési ,nádoby‘, jež zastávají úlohu zásobníků na vodík. Ten z nich proudí do palivového článku, kde se smísí se vzduchem. Výsledkem této chemické reakce je teplo, jež se následně přemění na kinetickou energii pohánějící samotný vlak.
Zakázka za dvě a čtvrt miliardy
Vlaky Coradia iLint v Německu již pár let jezdí, jedná se však o vůbec první případ, kdy z nějaké trasy kompletně vystrnadí své dieselové předchůdce. Jinými slovy, pakliže budou chtít cestující mezi severoněmeckými městy Cuxhaven, Bremerhaven, Bremervörde a hanzovním Buxtehude využít železniční dopravu, mají stoprocentní jistotu, že se svezou právě vlakem poháněným vodíkem. Tedy počínaje začátkem nového roku, kdy bude do provozu uvedeno i zbývajících devět vlakových souprav.
Celková hodnota zakázky činí 93 milionů eur (zhruba dvě a čtvrt miliardy korun) a její realizace trvá de facto 10 let. Jak totiž s odkazem na informace LVNG uvádí server Rail Business Daily, k prvotním námluvám mezi státním podnikem a francouzským výrobcem došlo již v roce 2012, přičemž o šest let později zahájil Alstom na několika zdejších tratích zkušební provoz.
„Bezemisní mobilita je jedním z nejdůležitějších cílů vedoucích k zajištění udržitelné budoucnosti a Alstom má ambice stát se, pokud jde o alternativní železniční pohonné systémy, jasným světovým lídrem,“ zdůrazňuje šéf francouzské firmy Henri Poupart-Lafarge.
Vzor pro zbytek světa
Dojezd vlakové soupravy činí rovných tisíc kilometrů, s jednou nádrží si tedy vystačí na celý den. Tankovací vodíková stanice se nachází poblíž zmíněného Bremervörde. Vlaky mohou teoreticky vyvinout rychlost až 140 kilometrů za hodinu, ve skutečnosti ale budou jezdit o něco pomaleji – konkrétně mezi 80 až 120 kilometry v hodině.
Podle premiéra Dolního Saska Stephana Weila představuje zprovoznění první zcela vodíkové železniční linky v jeho spolkové zemi „vzor pro zbytek světa“ a „milník na cestě ke klimatické neutralitě v dopravě“.
V Německu jsou aktuálně v provozu na čtyři tisíce dieselových lokomotiv. Postupně by se však jejich počet měl snižovat právě ve prospěch vlaků na vodík. Dalším městem, kde se mají stát součástí běžného provozu, bude Frankfurt nad Mohanem. Místní dopravní podnik si jich objednal hned sedmadvacet.
O moderní Alstomy je navíc zájem i v dalších zemích Evropy, včetně domovské Francie či sousední Itálie. Vozy Coradia iLint byly v minulosti testovány rovněž v Rakousku, Švédku či Nizozemsku. Letos na jaře se pak v rámci propagační kampaně Českých drah podívaly i do České republiky. Kdy by mohly tuzemské železnice brázdit na pravidelné bázi, ale prozatím jasné není.
