Dosud tvořila jaderná energie zhruba čtvrtinu veškeré elektřiny vyrobené v Německu. To se ale letos coby první stát světa rozhodlo, že do roku 2022 ukončí provoz všech jaderných elektráren. Pro české firmy může být šancí jak sanace těchto elektráren, tak dodávky pro nové energetické systémy.
Foto: Profimedia.cz
Květnové rozhodnutí německé vlády odstavit do roku 2022 všechny jaderné elektrárny a úplně vymazat takto vyrobenou elektřinu ze svého energetického mixu (včetně dovozu) způsobí v budoucnosti zásadní změny v celém odvětví. Nejen v oblasti výroby elektřiny, ale v celém návazném dodavatelském řetězci. Jistě se také nabízí myšlenka, že může nastat propad mezi výrobou elektrické energie v Německu a její spotřebou, respektive dojít ke zvýšení ceny elektrické energie v Německu.
V této souvislosti se objevují spekulace, zda by pro okolní země včetně České republiky nebylo výhodné postavit vlastní zdroje a exportem do Německa si zajistit lukrativní příjmy. Jedno je ale po německém odklonu od jádra jisté: zásadním způsobem se změní technologie. Profitovat z tohoto trendu mohou i české firmy. Pokud ovšem včas na rodící se změny zareagují.
Ministerstvo průmyslu a obchodu a agentura CzechTrade už zpracovávají analýzy s cílem tyto příležitosti identifikovat a následně iniciovat podporu v oblasti vědy a výzkumu a vhodně nasměrovat podporu obchodu. „V posledních týdnech jsme uvedli do života poměrně detailně propracovaný systém foresightu, založený na sběru takzvaných měkkých signálů v různých odvětvích po celém světě. Analýzu budoucích změn v energetice po německém jaderném vetu bereme jako velmi zajímavý konkrétní projekt, kde lze tento nástroj použít,“ říká generální ředitel CzechTrade Ivan Jukl. „Nutno ale říci, že zrovna rozhodnutí německé vlády je spíše než klasickým signálem něčím, co moderní věštci nazývají divokou kartou. Zatímco měkké signály jsou nenápadné pozvolné změny, které vedou k vytváření nových trendů, divoká karta je nenadálá, stěží předvídatelná skutečnost, která má ovšem dalekosáhlé důsledky. A tím německý zákaz jaderné elektřiny bezesporu je. Nezáleží ani tak na tom, zda havárie elektrárny Fukušima byla skutečným důvodem nebo „jen“ záminkou návratu k později zastavenému plánu vlády Gerharda Schrödera z roku 2000 na odstoupení od jaderné energie,“ dodává Jukl.
Do letošního roku jaderná energie tvořila zhruba čtvrtinu celkového množství vyrobené elektřiny v Německu. A to ještě loni německá vláda naopak schválila prodloužení provozu jaderných elektráren v průměru o 12 let…
Třetinu energie mají dát obnovitelné zdroje
Německo hodlá v podstatě okamžitě trvale odstavit osm nejstarších jaderných elektráren a zbývajících devět reaktorů postupně utlumovat mezi lety 2015 a 2022. Elektřinu z těchto zdrojů bude nutné nahradit výrobou jinde. Část zřejmě nahradí výstavba paroplynových elektráren, ale velký podíl z tohoto koláče mají ukousnout nově budované obnovitelné zdroje. Německá vláda by ráda zvýšila podíl obnovitelných zdrojů na celkovém objemu výroby do roku 2020 na 35 procent ze současných 17. Ruku v ruce se změnou energetického mixu má jít i snižování spotřeby energie a snižování emisí CO2. Tyto plány se neobejdou bez vývoje a aplikace nových technologií včetně modernizace přenosových sítí. Německo bude sloužit do jisté míry jako „laboratoř“ pro vývoj nových řešení. A české firmy by se měly snažit v tomto mariáši divokou kartu využít jako trumfovou.
Že to nebude jednoduché, ukazují už analýzy dosavadní pozice českých výrobců energetických zařízení na německém trhu v kontextu mezinárodního obchodu. Pro tento typ analýzy využívá CzechTrade vlastní metodu „Trade Intelligence“ pracující s daty o mezinárodním obchodu za minulé roky s hlavním důrazem na identifikaci specializace jednotlivých zemí na konkrétní položky. Ve spolupráci s odborníky na energetiku z Ministerstva průmyslu a obchodu byly vytipovány ty položky energetických zařízení, které se jeví jako možné substituty jaderné energetiky a u nichž je možné očekávat zvýšení poptávky.
Výsledky analýzy Trade Intelligence jsou poměrně jednoznačné. Stejně jako u většiny ostatních odvětví i v energetických zařízeních kopíruje Česko z hlediska časového vývoje Německo, navíc s časovým zpožděním. „Jinými slovy, Česká republika doposud nenabízela v této oblasti Německu nic, co by si samo doma nevyrábělo a co by samo neexportovalo do dalších zemí,“ říká Ivan Jukl.
Ve vytipovaných položkách je v průměru za sledované období (2003 až 2010) mezi exportéry Německo hlavním a nejdůležitějším hráčem a dokáže zásobovat i svůj vlastní trh. Výrobně se specializuje na téměř všechny pro analýzu vybrané položky. Česká republika se řadí mezi průměrné až silnější evropské konkurenty, ale vzhledem k Německu je zatím jeho následovníkem. Není žádným překvapením, že český export je tažen německou potřebou a exportem (například v rámci subdodávek). S ohledem na tento dosavadní vývoj by se tedy dalo konstatovat, že ony budoucí příležitosti pro Česko vyplývají spíše jen ze zvýšené potřeby Německa ať už exportovat nebo více a rychleji zásobovat vlastní trh než z větší specializace nebo konkurenceschopnosti ČR. Ale ona divoká karta, kartou do hry vložila německá vláda, zcela zásadně mění celý trh a mění (nikoli pouze zvyšuje) potřeby Německa. „Pokud budeme dobře číst karty, nemusíme hrát jen roli následovníka,“ dodává Ivan Jukl.
Tady poslouží další analýzy CzechTrade a Ministerstva průmyslu a obchodu, které jsou v současné době rozpracovány. Jedná se o již zmíněné mapování rodících se příležitostí a pohled do budoucnosti na základě měkkých a slabších signálů, které je možné již nyní zaznamenat. Například jde o investiční programy německé vlády a spolkových zemí, analýzy strategických a koncepčních materiálů v oblasti energetiky Německa či vystupování zástupců této země na poli EU.
Spolková vláda již nyní v souvislosti s utlumením výroby elektřiny z jaderné energie připravuje komplexní program investic do obnovitelných zdrojů, přenosových sítí a návazných moderních energetických technologií.
Například jde o technologie zásobníků. Elektřina je doposud s výjimkou technologie využití přečerpávacích nádrží považována za v podstatě neskladovatelné médium. Pracuje se na vývoji větrných elektráren, které by byly schopny efektivního provozu i v méně větrných oblastech. Německo je v současné době největším světovým producentem elektřiny ze slunce a největším světovým trhem pro fotovoltaiku. Jak vyplývá i z nedávného prohlášení kancléřky Merkelové, přednost ale v budoucnu dostanou jiné, levnější obnovitelné zdroje. I přes světové prvenství se solární energie podílí na celkové výrobě v Německu jen dvěma procenty, spotřebovává ale polovinu veškeré podpory obnovitelných zdrojů.
Jádro v Německu nekončí úplně
Německý energetický gigant Siemens (jehož dodavateli je řada českých firem) již oznámil ukončení všech projektů v jaderné energetice. Nechápejme to ovšem doslova. Dle zastoupení CzechTrade v SRN se zdá, že Siemens ukončuje své působení v rámci jaderného ostrova, ale je dále připraven nabízet a dodávat další zařízení v konvenční části včetně turbin pro jaderné elektrárny (což je samo o sobě poměrně silný signál) a pracuje na vývoji bezpřevodových turbín. Spolková vláda do vývoje nových technologií, ale i do výzkumu a vývoje obnovitelných zdrojů, na sanaci budov a do zvyšování energetických úspor bydlení hodlá investovat v následujících třech letech tři miliardy eur ročně. Peníze by se měly shromažďovat v nově zřízeném energetickém a klimatickém fondu (Energie- und Klimafonds). Tento fond bude od roku 2012 plně financován z výnosů z prodeje emisních povolenek (v současnosti je financován ze zvláštní daně uvalené na provozovatele atomových elektráren).
V souvislosti s rozmachem využívání nekonvenčních zdrojů energie v SRN je určitě zajímavé zamyslet se také nad potenciálem jaderné fúze pro německou (a českou) energetiku. V německém Greifswaldu má totiž během několika příštích roků vyrůst pokusný reaktor na bázi termonukleární fúze Wendelstein 7-X, na jehož stavbu bylo z rozpočtu spolkové vlády, zemských vlád a americkým ministerstvem energetiky vyčleněno téměř 400 milionů eur. Účelem pokusného reaktoru je posoudit vhodnost jeho hlavních komponent pro budoucí komerční fúzní reaktor. Pokud tento výzkumný reaktor ukáže relevantnost stávajícího řešení pro využitelnost jaderné fúze v energetickém sektoru, je pravděpodobné, že SRN do tohoto odvětví nasměruje značné investiční prostředky, ze kterých by za předpokladu jejich připravenosti mohli profitovat i čeští vědci a výrobci.
Na likvidace elektráren a paliva půjde až 30 miliard eur
Spolková vláda provozuje rozsáhlou databázi dotačních a podpůrných programů (Förderdatenbank) na národní úrovni, spolkových zemí i EU, v níž se v kategorii energetiky v současnosti nachází více než 139 konkrétních programů. V těch je možné získat dotace a finanční příspěvky na energetické projekty. Již nyní se jeví jako zajímavé například uvažování nad příležitostmi, které může znamenat budoucí likvidaci provozů odstavených jaderných elektráren. Podle dosavadních odhadů se vyšplhají náklady na likvidaci všech 17 německých jaderných elektráren na 18 miliard eur, spolu s nutnou likvidací paliva to může být až 30 miliard eur.
To je zatím jen hrubý výčet již dnes známých změn na německém energetickém trhu. Další signály bude Ministerstvo průmyslu a obchodu s pomocí CzechTrade průběžně analyzovat a zapracovávat do svých podpůrných programů.
Aleš Řiháček je ředitelem business development agentury CzechTrade a Jaroslav Vomastek je ředitelem odboru ekonomických analýz Ministerstva průmyslu a obchodu.
