Vláda připravila změnu ve zdravotním pojištění. Prvních 14 dní nemoci nebude zaměstnanci platit stát, ale jeho zaměstnavatel. Podle státu je tato změna výhodná, zaměstnavatelé se však bouří. Stát zaručuje snížení povinného nemocenského pojistného z 3,3 na 1,4 procenta a slibuje, že celý systém bude efektivnější.
Vláda připravila změnu ve zdravotním pojištění. Prvních 14 dní nemoci nebude zaměstnanci platit stát, ale jeho zaměstnavatel. Podle státu je tato změna výhodná, zaměstnavatelé
se však bouří.
Stát zaručuje snížení povinného nemocenského pojistného z 3,3 na 1,4 procenta a slibuje, že celý systém bude efektivnější.
Zaměstnavatel si bude moci sám kontrolovat, jestli je jeho zaměstnanec nemocný, nebo jestli se jenom „hodil marod“. Ale jak to bude podnikatel dělat? Místo po své práci půjde po zaměstnancích, bude na ně zvonit, zjišťovat, jestli jsou doma, jakou vlastně mají diagnózu a jaké berou léky. Vzhledem k tomu, že lékaři píší diagnózy latinsky a často nečitelně, bude to jistě zajímavé.
Na to, na co má státní správa kvalifikované kontrolory, by měli najednou stačit samotní zaměstnavatelé. Jak to zvládnou? Těžko, to víme už teď. Pokud zákony umožní, aby si podnikatelé mohli na tuto práci najímat specializované agentury, které zaměstnají právníky i lékaře, lze si fungování takového systému představit. Soukromé agentury by v konkurenčním prostředí mohly pracovat i efektivněji než stát. Jenže to je notně idealizovaná varianta. Úspory na pojištění budou jen stěží takové, aby si všichni podnikatelé mohli něco takového dovolit.
Praxe narazí i na tisíce právních problémů. Může zaměstnavatel takové agentuře poskytnout osobní údaje svého zaměstnance? V zemi, kde si nemůžete zapsat ani nacionále zloděje, kterého jste chytli přímo při krádeži v samoobsluze, to bude těžké. A hlásit někam ten nejcitlivější údaj -totiž jeho chorobu? Tak to už vůbec.
Zdá se, že podobné problémy stát příliš nezajímají. Úřady si návrhem zákona uvolnily ruce a svázaly je živnostníkům: kontrolujte si sami, svými prostředky a za své. Ale nám musíte odvádět pravidelná hlášení. Nesplnění povinnosti je pokutováno. To je známý tón, jimiž úřady rády komunikují.
Nabízí se otázka, jak takové přehození starostí ze státu na soukromníky souvisí s prioritami vládního prohlášení Jiřího Paroubka, mezi něž má patřit i podpora podnikání. Vstřícný postoj projevil ministr práce a sociálních věcí Zdeněk Škromach. Po jednání s hospodářskou komorou souhlasil s návrhem, že by si firmy mohly vybrat, zda přestoupí na nový model, nebo zůstanou u starého. Jenže jedna vlaštovka jménem Škromach mezi podnikateli jaro neudělá. A navíc s takovým kompromisem souhlasil až poté, co vláda odsouhlasila návrh, který s ničím takovým nepočítá. Mnohem spíš projde její návrh než dodatečné soukromé sliby ministra Škromacha.
Ani jedna, ani druhá varianta však neřeší to, oč tu běží. Totiž zneužívání nemocenské ve velkém. Tomu by nejlépe zabránilo snížení její úrovně, která je zatím obzvlášť pro ty méně vydělávající, doslova luxusní. Pak by bylo lépe. Ale to je rajská hudba, měli bychom být rádi, když alespoň nebude hůře.
Úřady si návrhem zákona uvolnily ruce. Svážou je naopak živnostníkům.
O autorovi| JAN ŠMÍD, autor je politolog
