NEJASNÝ VÝKLAD ZÁKONA Náleží nemocenská také bývalým zaměstnancům, kteří se rozhodli podnikat? Ano, ale jen v některých případech. Podnikatelé si s tímto problémem nevěděli rady a obrátili se na Profit. Čtenáři Profitu nás upozornili na zajímavý problém s nemocenským pojištěním.
NEJASNÝ VÝKLAD ZÁKONA Náleží nemocenská také bývalým zaměstnancům, kteří se rozhodli podnikat? Ano, ale jen v některých případech. Podnikatelé si s tímto problémem nevěděli rady a obrátili se na Profit. Čtenáři Profitu nás upozornili na zajímavý problém s nemocenským pojištěním. V současnosti platný zákon totiž obsahuje ustanovení, podle kterého nemocenská v některých případech náleží také bývalým zaměstnancům, kteří jsou již evidováni jako osoby samostatně výdělečně činné (OSVČ). „Naše zaměstnankyně ukončila pracovní poměr v březnu. K 1. dubnu začala podnikat a byla přihlášena na okresní správě sociálního zabezpečení jako OSVČ - jen na důchodové pojištění, nikoliv na nemocenské. 20. dubna onemocněla a my jsme nevěděli, zda máme proplácet důchodové a nemocenské pojištění, když je už OSVČ a zároveň v ochranné lhůtě,“ popisuje problém Hana Hromádková z firmy Rudorfer z Ústí nad Labem. Dopátrat se správné odpovědi nebylo jednoduché, ale nakonec se to podařilo. NEMOCENSKÁ I BÝVALÝM ZAMĚSTNANCŮM?
Firma se s dotazem nejdříve obrátila na příslušné úřady. Odpovědi úředníků z jednotlivých poboček okresních správ sociálního zabezpečení (OSSZ) se však nejprve lišily. „Informace jsem získávala z několika pramenů a pochopitelně i od úřadu v místě sídla firmy. Ústně mi sdělili, že nemocenskou nemáme proplácet, protože OSVČ je přihlášena, což je vznik nového pracovního poměru,“ tvrdí Hromádková. Překvapila ji však odpověď dalšího úřadu: „Pracovník OSSZ v místě bydliště bývalého zaměstnance tvrdil, že důchodové a nemocenské pojištění máme v ochranné lhůtě proplatit,“ uvádí. Ochranná lhůta totiž obvykle činí 42 dnů od skončení zaměstnání. Společnost Rudorfer byla s prací bývalé zaměstnankyně spokojena, a tak chtěla situaci co nejdříve vyřešit. „Po dalším zvažování jsem se obrátila na kontrolní oddělení důchodového a nemocenského pojištění OSSZ v sídle firmy. Při osobní návštěvě jsem se setkala s velkým pochopením. Po vzájemné konzultaci a příslibu prověření ze strany OSSZ jsem byla telefonicky vyrozuměna, že nemocenskou musíme proplatit,“ říká Hromádková. Situace se tedy nakonec vyřešila. Ovšem ne všichni začínající podnikatelé mají stejné štěstí jako bývalá zaměstnankyně této firmy. ÚŘADY TENTOKRÁT NEPOCHYBILY
I když nás často podnikatelé upozorňují na rozporuplnost odpovědí z úřadů, správa sociálního zabezpečení v tomto případě nepochybila. Původní protichůdnost stanovisek způsobila především obecnost kladených dotazů: Ke správné odpovědi týkající se nemocenské u bývalých zaměstnanců, kteří jsou nyní OSVČ, bylo zapotřebí znát konkrétní detaily a zejména dobu, po jakou zaměstnanci pro firmu pracovali. „Z původního dotazu nebylo zřejmé, jak dlouho pracovnice v zaměstnání pracovala před ukončením zaměstnání, tudíž jak dlouho trvala ochranná lhůta, a zda proto byly splněny podmínky pro výplatu dávky. Pokud budeme zvažovat nejdelší možnou ochrannou lhůtu 42 dní, je povinností zaměstnavatele nemocenskou bývalé pracovnici vyplatit,“ vysvětluje Alena Fraňková z České správy sociálního zabezpečení. NOVÝ ZÁKON PROBLÉM NEŘEŠÍ? Podle platného zákona je tedy zaměstnavatel v některých případech povinen proplácet nemocenskou také svému bývalému pracovníkovi. To platí za několika předpokladů: Jedním z nich je skutečnost, že tento člověk je v současné době OSVČ a zároveň mu ještě běží ochranná lhůta z bývalého zaměstnání. I bývalí zaměstnanci tak mohou firmám přidělávat určité starosti. Profit zjistil, že ani nový zákon o nemocenské, který mimo jiné zavádí povinnost zaměstnavatelů platit pracovníkům prvních čtrnáct dní nemocenskou, problémovou situaci s OSVČ neřeší. „Platí stejný postup jako nyní,“ potvrzuje Kateřina Beránková, tisková mluvčí ministerstva práce a sociálních věcí. Podle Aleny Fraňkové nový zákon alespoň stanoví kratší ochrannou lhůtu pro nárok na nemocenskou, a to 14 kalendářních dnů ode dne zániku pojištění. Pokud pojištění trvalo kratší dobu, činí ochranná lhůta jen tolik kalendářních dnů, kolik trvalo pojištění. NA NEINFORMOVANOST DOPLÁCÍ OSVČ
Nízká informovanost OSVČ v oblasti nemocenské v praxi často způsobuje problémy jak samotným podnikatelům, tak jejich bývalým zaměstnancům. Odborníci z ministerstva práce a sociálních věcí nejčastěji řeší právě potíže se zánikem nemocenského pojištění OSVČ z důvodu nezaplacení pojistného. „Osoby samostatně výdělečně činné se například dožadují výplaty nemocenské nebo peněžité pomoci v mateřství. A to i v případě, že na tyto dávky nemají nárok, protože nezaplatily včas nebo ve správné výši pojistné, a proto jejich pojištění ze zákona zaniklo,“ vysvětluje Kateřina Beránková. * CO JE OCHRANNÁ LHŮTA
**Podle platného zákona o nemocenské (č. 54/1956 Sb.) činí ochranná lhůta 42 dnů od skončení zaměstnání. Pokud byl zaměstnanec naposled zaměstnán kratší dobu, je ochranná lhůta jen tolik dnů, kolik dnů byl naposledy zaměstnán. Výjimku tvoří lhůta u žen, jejichž zaměstnání skončilo v době těhotenství: V takovém případě trvá šest měsíců. Ochranná lhůta zaniká začátkem nové účasti na nemocenském pojištění.
