Zástupci vlády, odborů a zaměstnavatelů se neshodli na podobě návrhu zákona o nemocenském pojištění. Na jednání tripartity ho odmítli odboráři i představitelé zaměstnavatelů. Návrh zákona měl definitivně vyřešit podobu nemocenského pojištění, s jehož změnami začala již nedávno schválená novela.
Snížení nemocenských dávek v prvních dnech nemoci, s nímž návrh počítal, podle zaměstnavatelů i odborů nemocnost pracovníků nezmenší. Obě strany se obávají, že se lidé budou jen snažit být nemocní déle. Představitelé firem míní, že navržená norma nemůže zneužívání čerpání nemocenské zabránit, přenáší pouze ekonomickou zátěž na zaměstnavatele. Délka nemoci se v posledních letech kvůli rostoucí nezaměstnanosti podle odborářů prodloužila z průměrných 20 dní na 32. Zatímco podpora v nezaměstnanosti v souvislosti s kupní silou je zhruba poloviční ve srovnání se západoevropskými státy, nemocenská se zahraniční úrovni přibližuje. V tom vidí Štěch příčinu vysoké nemocnosti. „Když se někde příliš moc šetří, motivuje to lidi, aby šli jinam. Trpí tím jiný systém, v tomto případě nemocenského pojištění,“ říká. Nemocenskou za prvních deset pracovních dnů by měl vyplácet zaměstnavatel jako náhradu mzdy. Náhrada by měla v průměru odpovídat dosavadnímu příjmu z nemocenské. Zaměstnavatel bude moci zákonem stanovenou nemocenskou zvýšit. Autoři počítají s výplatou nemocenských dávek i v prvních třech dnech nemoci. Zatímco novela současného zákona snížila dávku v prvních dnech na 25 procent vyměřovacího základu, návrh předpokládá, že bude odpovídat 35 procentům. V prvních dvou týdnech by nemocný měl dostávat náhradu mzdy za pracovní dny, v dalším období by dostával nemocenské dávky za kalendářní dny. Náklady spojené s platbou dávek by měl zaměstnavatelům vynahradit pokles plateb na nemocenské pojištění z dosavadních 3,3 procenta na dvě procenta mezd.
