Náročné měsíce čekají na všechny mzdové účetní. Změnu výplat nemocenské, účinnou od letošního 1. ledna, totiž nedávno zrušil Ústavní soud. Vláda nyní navrhla, aby se systém během dalšího půl roku změnil hned třikrát.
Vládní návrh Mzdové účetní čeká několik „veselých“ měsíců bedlivých propočtů pro nemocné zaměstnance. V následujících sedmi měsících se totiž podmínky pro výplatu nemocenské změní hned třikrát. První změna přichází už za tři neděle. Bude výhodná pro marody: Dostanou totiž zaplaceny i první tři dny stonání. Možná ale jen na dva měsíce. Čeká se totiž na rozhodnutí zákonodárců, které padne už tento týden. Šedesát, pak pětadvacet Podle reformního balíčku vlády dnes zůstávají onemocnělí pracovníci první tři dny bez peněz, ovšem pojištění platit musejí. To se nelíbilo Ústavnímu soudu a příslušný paragraf novelizovaného zákona zrušil. Od července tak stát nemocným musí znovu proplácet náhradu mzdy za první tři dny nemoci ve výši 60 procent jejich vyměřovacího základu. Tento systém ale nejspíš bude platit jen v létě. Rozhodnutí soudu zaskočilo nejen vládní politiky, ale i podnikatele. „Podlamuje to ekonomiku v situaci, kdy všem podnikatelům bez výjimky chybějí pracovníci,“ říká nový šéf Hospodářské komory Petr Kužel. „Češi jsou zvyklí zneužívat existující systém pojištění a podle počtu návštěv u lékaře patří k nejvíce nemocným národům v Evropě,“ vysvětluje. Simulantům se tak o prázdninách vyplatí napsat si nemocenskou a čerpání dovolené si nechat na později. Už od září se totiž systém zpřísní. Pokud tento týden sněmovna schválí vládní návrh, spadne od září náhrada mzdy za první tři dny nemoci z 60 na 25 procent. Koalice tak bude sice respektovat rozhodnutí soudu, ale stlačí alespoň státní výdaje na výplatu nemocenské. „Už teď počítáme, že výdaje státu se zvýší o 160 milionů korun měsíčně. A to jen, pokud by se nezvýšila nemocnost,“ počítá ministr práce a sociálních věcí Petr Nečas. Myslí si ale, že marodů bude více, a náklady tak stoupnou až na 400 milionů. Změny budou pokračovat Další změny musí podnikové účtárny připravit na leden příštího roku. Jestli znovu nedojde k žalobě u Ústavního soudu a změně již odsouhlaseného zákona, budou nemocní zase první tři dny bez jakéhokoli nároku na nemocenské dávky. A to není všechno. Rok 2009 přináší i další nenápadnou změnu – už se nebude platit nemocenská za víkendy nebo svátky. Pokud tedy bude někdo chtít „cíleně“ onemocnět, vyplatí se mu nastoupit na nemocenskou v pátek. Za sobotu a neděli by stejně nic nedostal, od pondělka mu zato zaměstnavatel vyplatí dalších 14 dní náhradu mzdy ve výši 60 procent vyměřovacího základu. Pracovník s průměrným platem může počítat příští rok s nemocenskou za první týden jen ve výši 762 korun. Když onemocní v pondělí, dostane za první týden proplaceny jen dva dny: čtvrtek a pátek. První tři dny nemoci budou zdarma a přestanou se proplácet víkendy. Další týden už dosáhne na 2618 korun. Zaměstnancům i zaměstnavatelům, kteří mají vyplácet nemocným peníze od čtvrtého do 14. dne stonání, za to klesnou odvody na pojištění z 1,1 na 1,0 procenta hrubé mzdy. Od patnáctého dne by nemocenskou platil stát. Lépe placení dostanou při nemoci stejně**
Veškeré dohady o nákladech státu nebo firem na placení zaměstnanců jsou ale možná k ničemu. Statistici totiž před pár dny zveřejnili průměrnou mzdu zaměstnanců v podnikatelské sféře. Ta už dosáhla horní hranice toho, co je stát ochoten nemocným vyplatit.
Za čtrnáct dní nemoci totiž takový průměrně odměňovaný pracovník dostane 4114 korun nemocenských dávek. Pracovník s příjmem 30 tisíc (a víc) získá během stejné doby stonání jen o 210 korun více.
Takový systém dává firmám možnost, jak nalákat potřebné kvalifikované pracovníky. Právě doplatek čistého příjmu v prvních dnech nemoci se může stát jedním z výrazných benefitů k nalákání zaměstnanců.
Vedle poskytování stravenek na obědy tak může pracovník ocenit i nabídku tří až pěti dnů proplaceného volna během nemoci. V Česku to zatím nabízejí především nadnárodní společnosti, které počítají s tím, že zaměstnanci takový přístup ocení.
