(EURO 37/2006)
Autor komentáře polemizuje o nemocných, špinavých elektrárnách na základě sledování fosilního faktoru, které prezentovalo Hnutí Duha.
Fosilní faktor jako podíl mezi množstvím emitovaných skleníkových plynů a vyrobené elektrické energie je logický, jednoduchý ukazatel, který ovšem nedává obraz o tom, jestli výsledná hodnota je dílem úrovně technologie, nebo užitým palivem. Kromě omezené vypovídací schopnosti má fosilní faktor jedno velké úskalí v možnosti svého užití. Tento ukazatel se dá jednoduše použít pro hodnocení zdrojů vyrábějících pouze elektrickou energii, u zdrojů s kombinovanou výrobou je jeho aplikace podstatně složitější.
Seznamu nemocných špinavců, uvedených v tomto článku, vévodí s velkým náskokem PPC Vřesová (zkratka pro technologii integrovaného paroplynového cyklu). Pro uvedenou hodnotu fosilního faktoru 2,49 se obtížně hledá představa hrůzné technologie, která je schopna toho dosáhnout. Odbornou veřejností jsou totiž paroplynové technologie řazeny do kategorie čistých technologií. V případě hodnoty fosilního faktoru PPC Vřesová, uvedeného v tomto článku, se zdroj, ze kterého autor čerpal, dopustil pravděpodobně nějaké početní chyby.
Zdroj PPC Vřesová emitoval v roce 2005 množství CO2 ve výši 1 739 546,6 t. (auditovaný údaj), výroba elektrické energie v tomto období činila 1 899 697,8 MWh. Skutečný emisní faktor dosažený v roce 2005 touto technologií je 0,916 t CO2/MWh.
Sokolovská uhelná, právní nástupce, a. s., provozuje ve Zpracovatelské divizi ve Vřesové dva zdroje pro výrobu elektrické energie a tepla. Kromě již zmíněné PPC elektrárny je provozována klasická závodní teplárna s kombinovanou výrobou tepla a elektrické energie.
Při metodicky správném použití ukazatele fosilního faktoru pro kombinovanou výrobu ve zdroji teplárna, to je rozdělení celkové emise CO2 mezi výrobu elektrické energie a výrobu tepla, je hodnota fosilního faktoru dokonce v úrovni 0,79 t CO2/MWh.
Z uvedených hodnot je patrné, že i při využívání hnědého uhlí lze dosahovat dobrých výsledků v široké oblasti dalšího udržitelného rozvoje a že dnes módní tažení proti hnědému uhlí nemusí být vždy na místě.
Jan Havelka specialista úseku technického ředitele Sokolovské uhelné
