Exministr zdravotnictví a zřejmě hejtman chystá přísné kontroly privatizovaných nemocnic
David Rath (ČSSD) patří k nejkontroverznějším politikům posledních let. Bývalý předseda České lékařské komory a exministr zdravotnictví se nyní bude pro změnu ucházet o funkci hejtmana Středočeského kraje. Přestože ještě nejsou všechna mezistranická jednání ukončena, o svých prvních krocích v úřadě má kritik zdravotní reformy jasno– zrušit regulační poplatky a zastavit privatizaci nemocnic. „Krajské volby se netýkají kvality silnic. Lidé vyjadřují svůj názor na politickou atmosféru v zemi,“ tvrdí David Rath v rozhovoru pro týdeník EURO.
EURO: Co dle vás rozhodlo volby? Nepopulární reforma zdravotnictví, nebo spíše poslední kauzy okolo ODS? RATH: Krajské volby byly jednoznačně referendem o vládě ODS. To jsme říkali od počátku. To, že přišlo tolik lidí, a takto jednoznačně rozhodli, znamená, že naše argumentace byla správná a občané se s ní ztotožnili. Krajské volby se určitě netýkají toho, jestli jsou silnice lepší, nebo horší. Lidé přicházejí říct svůj názor na konkrétní politickou atmosféru v zemi.
EURO: Jak probíhají jednání o vedení kraje? A kdy předpokládáte, že skončí? RATH:. Doufám, že tento týden už bude jasno. Trváme na jednobarevné vládě. Chceme vládnout buď s podporou komunistů nebo ODS. Zatím to spíš vypadá na podporu komunistů, ale nevylučuji ani ODS, protože situace se každým dnem mění.
EURO: V předvolební kampani vaše strana slibovala lidem, že z krajských zastupitelstev ovlivní politiku na celorepublikové úrovni. Není to klam? RATH: My ji ovlivňovat můžeme. Jak vidíte, vítězství ČSSD začalo naprosto rozkládat současnou vládní koalici. Myslím, že je to poslední hřebíček do politické rakve Mirka Topolánka. Jestli mám pravdu, se uvidí v nejbližších dnech, ale vsadil bych si na to.
EURO: Vaším hlavním předvolebním slibem bylo zrušení vybírání regulačních poplatků v nemocnicích. Zakážete po jmenování všem nemocnicím v kraji vybírat poplatky? RATH: V tuto chvíli uvažujeme čistě o nemocnicích v majetku kraje. Jasně jim vzkážeme, že poplatky nemají vybírat, a kraj jim částku, o kterou přijdou, vrátí ve formě dotace. U praktických lékařů bude třeba změnit zákon, protože si nedovedu představit, že by kraj byl schopen zúřadovat tisíce lékařů. Snažíme se to řešit na úrovni zákona a usilujeme o úplné zrušení poplatků.
EURO: A co když bude někdo z principu chtít 30 korun zaplatit? RATH: Nikomu bránit nebudeme. Kdo bude chtít platit poplatek, může to činit dál. Dokonce trochu - berte to jako nadsázku - očekávám, že voliči ODS budou disciplinovaní a poplatky budou platit, i když je po nich nemocnice chtít nebudou. Takovým lidem bránit nebudeme. Pokud budou chtít přispět 30 korunami na provoz nemocnice, přivítáme to.
EURO: Máte už spočítáno, na kolik tyto „dotace“ Středočeský kraj přijdou? RATH: Ano. Plánujeme i jiné projekty, jako jsou školní autobusy pro děti z vesnických oblastí zdarma a mnoho dalších. S tím vším se dostaneme na 150 až 200 milionů korun. Je to částka, která v celkovém rozpočtu kraje není nijak dramatická. V loňském roce skončil Středočeský kraj s takzvaným neplánovaným přebytkem rozpočtu 800 milionů korun. Ale on byl dokonce schválený a těchto 800 milionů rozdělil Petr Bendl do různých dotací a podobných aktivit. A většina z nich budí velké rozpaky.
EURO: Jste velkým kritikem privatizace středočeských nemocnic. Jaké kroky chcete podniknout v této oblasti? RATH: Především musíme celý proces zastavit. Všechny nemocnice nebyly prodány. Pět jich zůstalo akciovými společnostmi. V tuto chvíli musíme tyto akciové společnosti, což jsou jakési čekárny na privatizaci, vrátit do režimu veřejných neziskových nemocnic. Mělo by se to podařit nejpozději do půl roku po nástupu do funkce.
EURO: Co máte v plánu s nemocnicemi, které už jsou v soukromých rukou? RATH: To je složitější. Budu asi trpělivě vyjednávat s majiteli. Samozřejmě, že jim nabídneme možnost zpětného odkupu krajem za stejných podmínek, za kterých je od kraje koupili. Pokud chtít nebudou, budeme je přesvědčovat, že by je měli převést z obchodních společností do režimu neziskových organizací. Jejich hospodaření bude sice podléhat veřejné kontrole, ale nebudou muset platit daně a získají možnost čerpat dotace z Evropské unie i z kraje.
EURO: Právě tyto již zprivatizované malé soukromé nemocnice jste tvrdě kritizoval za různé nedostatky v hospodaření i v péči o pacienty. Jak tomu chcete zabránit? RATH: Předpokládám, že záhy poté, co se stanu hejtmanem, uděláme sérii namátkových kontrol v jednotlivých zařízeních. Kraj má v kompetenci kontrolovat i soukromé objekty. Je třeba se podívat, zda mají dost kvalifikovaných doktorů a sester nebo jestli dodržují hygienické normy. Tyto kontroly nikdo nikdy v minulosti nedělal. Pokud zjistíme nesrovnalosti a budou-li hluboké, například bude scházet značný počet sester, může nastat i redukce nebo uzavření provozů. Bohužel mám– zatím neoficiální– informace, že někde je situace velmi problematická. Kraj bude muset rozšiřovat své krajské nemocnice kvůli převzetí kapacity těch, které neplní základní podmínky existence.
EURO: Můžete být konkrétnější a říct, kterým nemocním něco podobného hrozí? RATH: Vím, že velké problémy s personálem měla před několika měsíci nemocnice v Brandýse nad Labem, což zjistila kontrola VZP. Nevím, jestli se tam podařilo zjednat nápravu. Určité potíže mají i mělnická a neratovická nemocnice. Tyto dvě dokonce poměrně výrazně omezovaly provoz interních oddělení. Neratovice tvrdí, že malují, ale mám informace, že důvod byl skutečně personální nedostatek.
EURO: Plánuje nějaké větší změny na postech ředitelů krajských nemocnic? RATH: Ano, udělal to i můj předchůdce Bendl. Když kraje dostaly tyto nemocnice od státu, odvolal všechny ředitele. Budeme v tom postupovat analogicky. Nejen proto, že to nastalo v minulosti, ale mám mnoho poznatků o nesrovnalostech v postupu těchto managementů. Například privatizování výdělečných provozů nebo problematické investice.
EURO: Jedním z vašich dalších předvolebních výroků bylo, že necháte vypsat referendum o radaru v Brdech. Nezdá se vám to jako zbytečné plýtvání peněz? Stejně nebude pro vládu nijak závazné. RATH: Referendum není stejný slib jako zrušení poplatků a zastavení privatizace. Referendum jsem bral jako možnost, o které uvažujeme. Bude záležet na postupu vlády– jak moc bude spěchat s ratifikací smluv. Pokud by to skutečně tvrdě prosazovala a nechtěla vést seriozní debatu, pak referendum může být nátlakovým mechanismem. Bude záležet na krajských zastupitelích, zda budou pro, nebo proti. Jednou z možností je spojit referendum s evropskými volbami.
EURO: Máte konkrétní představu, jak by referendum vypadalo? RATH: Kraj bude dbát na striktní podmínky pro odpůrce i příznivce. Oslovili bychom vládu a řekli: Dejte argumenty, proč ano. Pak bychom oslovili odpůrce a řekli: Dejte argumenty, proč ne radar. Kraj by tyto dokumenty rozdistribuoval mezi občany a dal jim měsíc čas na přemýšlení. Lidé se pak mohou přijít svobodně rozhodnout. Myslím, že taková seriozní debata se nevedla. Jsem zastáncem švýcarského systému lidového hlasování a nebráním se vypsat referendum i na jiné důležité otázky než jen radar. Chtěl bych iniciovat zákon o krajském referendu, který chybí.
EURO: Téma radaru je však spíše geopolitickou než krajskou záležitostí. Neměl by odpovědnost za toto rozhodnutí nést právě Parlament? Obávám se, že většina občanů nemá dostatečné informace, aby mohla rozhodovat o protiraketovém obraném štítu ve střední Evropě. RATH: V tom je jeden velký problém. Vůbec se od vás neliším a nemám o nic více informací o radaru než vy. Tím, že sedím v poslanecké sněmovně, nejsem nadán nějakou nadpřirozenou silou. Bohužel nám vláda nedala jiné informace, než poskytla médiím. Nemáme ani o jednu větu navíc než běžný člověk. Pro mne je to rozhodování stejné jako pro pana Nováka z Rožmitálu pod Třemšínem. A on o tom zhruba ví to samé jako David Rath v Poslanecké sněmovně. Stejně budu muset zvednout, nebo nezvednout ruku dle vnitřního citu, nikoli proto, že bych měl více informací.
EURO: Budete se chtít v případné funkci hejtmana Středočeského kraje nějak angažovat v privatizaci Ruzyňského letiště? RATH: Přiznám se, že nejsem zastáncem privatizace letiště. Pokud vím, kraj má pod letištěm nebo kolem něj nějaké pozemky. Musím to ještě podrobněji zmapovat. Pokud do privatizace bude mít Středočeský kraj možnost nějak zasáhnout, pak budu odpůrcem prodeje jako takového.
EURO: Existují nějaké podmínky, za kterých byste s ním souhlasil? RATH: Pokud by měla Praha několik letišť, problém by nebyl. Zdá se však, že letiště velmi slušně vydělává. Proč zaříznout slepici, která snáší zlatá vejce, abych si uvařil jedinou polévku?
EURO: Jak budete vůbec obě náročné funkce, hejtmanskou i poslaneckou, zvládat najednou? I když máte alespoň výhodu, že oba úřady jsou poměrně blízko u sebe. RATH: To je už takový bonmot, že pokud by bylo nějaké hlasování, i bez auta to stihnu za deset minut. Zvládají-li ostatní kolegové, třeba Jaroslav Kubera je primátorem i senátorem, nevidím v tom problém. Dle toho, jak jsou ze zákona definovány povinnosti hejtmana, si myslím, že by neměl být problém zvládnout pozici řadového poslance a hejtmana. Ve sněmovně máme i několik starostů, náměstků, což jsou obdobné pozice. Jsem však připraven složit funkci předsedy zdravotního výboru.
EURO: Kdybyste se však musel rozhodnout mezi oběmi funkcemi, které byste se vzdal? RATH: Zatím to neřeším. Nechám uběhnout tři měsíce a pak se rozhodnu, zda je reálné zvládat dál obojí.
Přetahovaná o špitály
„Krajské volby se budou týkat toho, zda se prosadí privatizace zdravotnictví podle ODS, anebo jestli dojde na hlavní motiv ČSSD, aby se poskytování veřejných služeb neřídilo ziskem,“ prohlásil už v roce 2004 tehdejší premiér Stanislav Gross za ČSSD. Proč je zdravotnictví stále oblíbeným tématem krajských voleb?
Když v roce 2000 nové samosprávné celky vznikaly, neměly takřka žádný majetek. Během následujících čtyř let se však situace výrazně změnila. Stát na kraje převedl značnou část nemovitého majetku včetně nemocnic. A protože předchozí dvě volební období měla ODS kraje pevně v rukou, začala navzdory centrální vládě ČSSD prosazovat jejich prodej soukromým investorům. Sociální demokraté si nebezpečí uvědomovali a snažili se privatizaci zabránit. Marně. V současnosti proto zažíváme tak trochu deja vu v obráceném gardu. Pouze sociálnědemokratickou vládu vystřídala občanskodemokratická a místo exministryně zdravotnictví Milady Emmerové je za volební průšvih obviňován současný ministr téhož resortu Tomáš Julínek.
Jestliže v parlamentních volbách 2006 byly hlavním tématem reformy, dvojnásob to platí pro krajské volby, co se týká zdravotnictví. Koaliční vládě se však za dva roky mnoho reformních kroků prosadit nepodařilo a pro opozici nebylo těžké vybrat si nejméně oblíbené regulační poplatky a využít je ve svůj prospěch.
Je však možné, že pár korun rozhodlo volby? Zřejmě ano. Především lidé ve středních Čechách museli nabýt dojmu, že volí spíše ministra zdravotnictví než hejtmana. A právě zřejmě dosluhující šéf kraje Petr Bendl je spojován se snahami využít pravomoci v oblasti zdravotnictví a provést to, co dříve nebylo na celostátní úrovni politicky průchodné. Během posledního volebního období zprivatizoval celkem deset zdravotnických zařízení, což mu jeho protikandidát, exministr David Rath, neodpustí. Nejraději by totiž z hejtmanského postu, do kterého pravděpodobně brzy zasedne, soukromé nemocnice odkoupil nazpět a stejně jako těm krajským jim zakázal vybírat poplatky.
Otázkou zůstává, jaký bude mít dopad protivládní politika hejtmanů ČSSD na reformu zdravotnictví. I kdyby ministr Julínek zvládl veškerou kritiku a podařilo se mu prosadit zbytek reformního balíčku, nemůže ani nejlepší zdravotní reforma fungovat krajským samosprávám navzdory. Krajské volby potvrdily polarizaci společnosti i politiky, ale soupeření dvou naprosto protichůdných politických programů na státní a krajské úrovni a přetahování se o pravomoci může do budoucna přinést víc problémů, než je pouze spor o třicet korun za lékaře.
