Z d r a v o t n i c t v í
Ministr zdravotnictví Ivan David dodal svým kritikům další munici. Podle návrhu vyhlášky, kterou resort v těchto dnech rozesílá nemocnicím, by od poloviny roku měly ve všech zdravotnických zařízeních, jež mají více než dvacet zaměstnanců, vzniknout dozorčí rady. Složené by měly být napůl z členů okresních shromáždění či obecních zastupitelstev, napůl ze zaměstnanců. Podle představ ministerstva by dohlížely na celý chod zařízení, od stížností pacientů po zadávání veřejných zakázek a hospodaření s penězi. Pokud by zjistili závažná pochybení, členové dozorčích rad by mohli navrhnout odvolání vedoucích pracovníků, u soukromých subjektů dokonce zrušení registrace.
„Účelem je řešit zásadní právní mezeru v kontrole zdravotnictví, píše se v důvodové zprávě, která návrh vyhlášky provází. Zejména kvůli tomu, že ministerstvo nenavrhuje zavedení dozorčích rad jen u státních zařízení, ale i u privátních poskytovatelů zdravotní péče, sklízí nyní David vlnu kritiky. Může ministerstvo jen formou vyhlášky zasahovat do hospodaření soukromých subjektů? Odborníci se domnívají, že podobný krok je natolik radikální, že by měl mít oporu v zákoně. „Nemůžeme za to, že zdravotnictví nemá moderní zákon. Chystáme jej, ale zdědili jsme dluh předchozích ministrů, zdůvodnil formu vyhlášky tiskový mluvčí ministerstva zdravotnictví Pavel Verner. V současné době resort vychází ze zákona o zdraví lidu z roku 1966, který s možností soukromého zdravotnictví nepočítá.
Otázka, zda ministerstvo může nařizovat zřízení dozorčích rad soukromým zařízením, není ale jediná. Stejně tak není jasné, kdo by měl dozorčí rady platit, či co by se mělo stát s dozorčími a správními radami společností, které je již mají. Na druhou stranu má ministr i své obhájce. Podle nich je větší kontrola na místě, protože i privátní subjekty hospodaří s veřejnými penězi ze zdravotního pojištění.
