Novela může zaříznout řadu začínajících podnikatelů
Odečitatelné položky, nezdanitelná minima a daňové sazby – to jsou hlavní plánované změny v dani z příjmů, s nimiž se nyní hrají šachy v Poslanecké sněmovně. V jejich stínu se nepozorovaně blíží strašidlo, které může řadě podniků, ale především podnikatelů a živnostníků, zlikvidovat jejich činnost už v úplném počátku. Živnostníci se už bojí. Chystaná změna se týká ztrát z činností, převáděných z jednoho účetního období do druhého. Doposud bylo možné schodek vytvořený v jednom roce zahrnout do daňového přiznání v následujících sedmi letech. Řekněme, že někdo vynaložil (nebo si na to alespoň sehnal dokumenty) během roku půl milionu korun na podnikání a získal na tržbách jen čtyři sta tisíc. Skončil se ztrátou sto tisíc korun. V následujícím roce naopak dvě stě tisíc vydělal. Díky převedení ztráty však zdanil pouze sto tisíc. Čistě formálně se postupuje tak, že se o minulou ztrátu, respektive její část, sníží příjmy po odečtení výdajů. Tedy daňový základ. Daňový poplatník si může sám určit, zda uplatní celý schodek, nebo jen jeho část a další kousek třeba zase za rok. Samozřejmě jen v rámci oněch sedmi let od okamžiku, kdy propad v hospodaření vznikl. Právě tento převod ztráty má ale chystaná novela znemožnit. „Pokud se to stane, nedovedu si vůbec představit, jak někdo začne s novým podnikáním. Já bych do toho rozhodně nešel, říká na adresu chystané úpravy například podnikatel Petr Maršál. Jeho firma PROMA uni, společnost s ručením omezeným, opravuje obuv, vyrábí klíče a provádí brašnářské práce. Právě pro takové podnikatele a živnostníky je plánovaná úprava nebezpečná. Za vodou a před vodou. Je logickým povahovým rysem především drobného podnikání (samozřejmě velice často i velkého), že v prvním roce podnikatel či živnostník vynaloží vůbec nejvyšší náklady na svoji činnost. K těm, za něž pořídí materiál, práci zaměstnanců, energii či pronájem prostor, se přidávají náklady na zařízení, případně pořízení nemovitosti. Ty se samozřejmě rozpouštějí postupně, do daní vstupují v podobě odpisů. Díky tomu se může stát, že podnikatel či živnostník vytvoří zisk, i když jej vlastně nevytvořil. A zaplatí daně. Naopak, pokud i tak skončil ve ztrátě, je logické, že si ji převedl do dalšího roku, kdy se například už dostavil zisk. Teď mu ale taková možnost zůstane odepřena. „Nás už se to netýká, my už jsme v zisku. Ale trvalo nám tři roky, než jsme vyvázli ze schodků a odvedli první daně, říká Petr Maršál. Nemožnost převádění ztrát z jednoho roku do druhého může mnoha podnikatelům přinést povinnost zaplatit daň ještě předtím, než skutečně získají alespoň tolik, kolik do svého podnikání vložili. Daň se jim potom v rozporu s logikou stane vlastně dalším nákladem. Nebudou ji platit ze skutečného, ale fiktivního zisku. Náklady na start podnikání se tak prostě zvýší. Nelogičnost záměru dokumentuje i předpokládané účetní zachycení ztráty. U jednoduchého účetnictví na konci roku prostě zanikne – kamsi se vypaří. U podvojného způsobí v následujícím roce třeba jakousi celkovou ztrátu, ale přesto podnik zaplatí daň z předchozího vytvořeného zisku – neopraveného ztrátou. A daň mu výslednou ztrátu zvýší. Velcí jsou klidnější. Úprava se týká všech právnických i fyzických osob. Tedy nejen živnostníků a drobných podnikatelů, nýbrž také velkých akciovek. Těch, které pravidelně vykazují zisk, se samozřejmě nedotkne. Ztrátovým ovšem značně rozhodí účetnictví. Nejenže je přinutí zaplatit vyšší daně, než jaké by platily nyní, ale ztrátu budou odečítat od čistého zisku a budou vypadat hůře, než jak na tom skutečně jsou. Jak je to možné? Jeden rok podnik vytvoří ztrátu. Druhý rok vytvoří zisk. Zaplatí z něho daně, ale účetně po započtení předchozí ztráty skončí třeba zase ve ztrátě – zvýšené o zaplacenou daň, protože o tu se sníží hrubý zisk. Následující rok opět vytvoří zisk, zaplatí daně, odečte znovu ztrátu – a třeba zase skončí nakonec v celkové ztrátě, kterou by při dnešních pravidlech už rozpustil v zisku. Rozpouštěl by totiž v hrubém, teď půjde do čistého. A tak dále, dokud nevytvoří zisk, který převýší předchozí kumulovanou ztrátu. Jak se zdá, malí podnikatelé z nebezpečí nového pravidla šílí. Velcí, soudě dle slabých lobbistických tlaků, zůstávají v klidu. Již založené firmy totiž tolik netrápí ony počáteční náklady. Mělo by je ale trápit, že budou příště vykazovat třeba ztrátu před zdaněním a ztrátu po zdanění. Jinými slovy, když vyprodukují zisk, zdaní jej a ztráta po zdanění bude vyšší, než kdyby v zisku nebyly.
