Nenasytní Češi? Ne, jsme stále jen chudí příbuzní

Minimální mzda se zvyšuje pravidelně už pátým rokem v řadě. Naposledy letos v lednu na 13 350 korun. Hospodářská komora a zaměstnavatelé hovoří o neúnosném apetitu Čechů po vyšších mzdách a o možné ztrátě konkurenceschopnosti. Jenže v mezinárodním srovnání je u nás minimální mzda stále spíš podprůměrná, a co se týče cen za práci, už soutěžíme spíš s Rumunskem než se Slovinskem.

Vyšší minimální mzdu nemají letos zaměstnanci jen v západní Evropě, ale Česko už předstihly i některé středoevropské státy. Česká minimální mzda je šestá nejnižší z 22 států Evropské unie, které mají minimální mzdu stanovenou zákonem. Vyšší minimální mzdu mají letos Poláci, Estonci i Litevci. Právě Litva mimochodem zaznamenala letos spolu se Španělskem nejdynamičtější růst minimální mzdy.

Zatímco Česko stále dohání reálný propad, který utrpělo v letech 2006-2013, tedy za Topolánkovy, Fischerovy a Nečasovy vlády, které udržovaly tento důležitý mzdový parametr sedm let na stejné hodnotě (8 000 Kč). S neměnnou výší minimální mzdy se v tomto období propadla i životní úroveň českých zaměstnanců ve srovnání s jejich slovenskými či polskými kolegy.

Ani mohutné zvyšování minimální mzdy v posledních letech pod vedením sociálnědemokratických ministrů nestačilo na to, abychom se z evropského mzdového dna vyhrabali. Současná česká minimální mzda je srovnatelná s tou slovenskou. Velmi rychle nás přitom dobíhá Rumunsko, které celkově zažívá vůbec nejrychlejší růst mezd v celém postkomunistickém regionu, letos odhadovaný až na 10 procent.

Minimální mzda dle parity kupní síly

Dobře na tom nejsme ani při přepočtu minimální mzdy na paritu kupní síly, tedy se zohledněním cenové hladiny v jednotlivých státech. V tomto srovnání jsme čtvrtí nejhorší v EU. Za námi je jen Estonsko, Lotyšsko a Bulharsko.

Česko za sto let: máme na to, stát se silnou a technologicky vyspělou zemí

Stále nízká úroveň minimální mzdy v Česku ukazuje, že prostor pro mizerně placenou nekvalifikovanou práci v montovnách je u nás pořád obrovský. Nic na tom nemění ani dynamicky rostoucí medián mezd, který v posledních letech v Česku roste svižněji než průměrná mzda. To sice ukazuje na to, že hůře placení zaměstnanci si polepšili více, ale i tak lze dnes narazit na inzeráty, kterými by se Česko v roce 2019 nemělo příliš chlubit. Třeba jako tento:

Pokud chceme zlepšit atraktivitu a kvalitu učňovského školství, rozhodně si nepomůžeme direktivními opatřeními typu cut-off skóre při přijímacích testech na střední školy, což plánují někteří hejtmani z hnutí ANO. Přitažlivost učňovských oborů můžeme vylepšit právě zvyšováním mezd u manuálně pracujících zaměstnanců. Za 13 500 hrubého, tedy skoro za minimální mzdu, tuto práci nikdo s radostí dělat nebude. A pokud pomýšlíte na polské zedníky, tak ti už si doma vydělají o pár eur víc, při přepočtu na kupní sílu dokonce o čtvrtinu více.

Zdroj: Eurostat

Dále čtěte:

Zvýšení minimální mzdy ovlivní odvody, přivýdělek, nemocenskou či zaručenou mzdu

Velký průzkum týdeníku Euro: Jak platí české podniky?

Komentář: Rub rostoucích mezd

Komentář: Chcete víc? Stačí říct

Plat jako manažer? Ke starým zlatým časům mají řemeslníci stále daleko