Obamova vláda se snaží...
Celý podtitul: Obamova vláda se snaží omezit vliv lobbistů a zájmových skupin, washingtonské vlivné kruhy však dokázaly mimořádně schopně přizpůsobit taktiku měnícím se podmínkám
Navzdory rétorice posledních osmnácti měsíců jen málokdo v hlavním městě věřil, že by lobbisté mohli přes noc zmizet jen proto, že nový prezident slavnostně oznámil změnu zavedené metody a Kongres zintenzívnil dohled. Je však pravda, že v současnosti musejí lobbisté brát v úvahu nová přísnější pravidla. Dárky a pozvání na golf takřka vymizely. Přesto se v Obamově Washingtonu lobbisté nadále prosazují.
Nebylo by správné tvrdit, že se nic nezměnilo. Demokraté prosadili výrazné a potenciálně transformační změny legislativy – kompletní reorganizace systému zdravotnictví, radikální návrh zákona o energetice a klimatických změnách, nová pravidla pro finanční trhy a mnohé další. „Byznys čelí spoustě problémů,“ říká Steve Elmendorf, dlouholetý asistent Dicka Gephardta, bývalý předseda demokratů ve Sněmovně reprezentantů, jenž v současnosti řídí vlastní lobbistickou firmu. „Jsou-li problémy, hledá se logicky pomoc.“
Vzhledem k rozsahu legislativních úprav a nových směrnic přizpůsobují lobbistické kruhy pracovní metody. Jistý lobbista uvádí, že tam, kde si dříve klient najal dvě firmy – jednu republikánskou a jednu demokratickou – si jich nyní najme pět včetně specialistů pro každou z komor Kongresu a minimálně jednoho poradce na celkovou strategii. Sociální sítě Twitter a Facebook či sofistikované internetové stránky se staly nevyhnutelnými nástroji k prosazování vlivu. Lobbisté také častěji spolupracují se zákonodárci – nebo se alespoň tváří, že to dělají – namísto toho, aby se jednoduše zaměřili na návrhy zákonů, jež pokládají za škodlivé.
V době, kdy je lobbování v nemilosti, jsou nejúspěšnější ti, kteří – technicky vzato – lobbisty nejsou. V souladu s právním řádem se musí každý lobbista registrovat u vládního úřadu, pokud nejméně dvakrát za čtvrtletí telefonicky nebo osobně kontaktuje zákonodárce, jejich spolupracovníky či nejvyšší vládní představitele s cílem ovlivnit politiku, a současně věnuje aspoň dvacet procent času „aktivitám souvisejícím s lobbováním“ v zájmu klienta. Být registrován jako lobbista je totéž, jako veřejně korzovat s cejchem cizoložnice, říká odborník na legislativu související s lobbováním. To patrně vysvětluje, proč tolik lobbistů ruší registraci a zakládá si podniky poskytující strategické poradenství. Tito lidé nekontaktují zákonodárce a členy vlády jménem klientů, ale nabízejí zasvěcené informace o zákonodárcích, kteří by mohli být příznivě nakloněni určitým argumentům, a o směru, jímž by se procedurální bitvy mohly vyvinout. Společnosti a obchodní skupiny musejí nyní řešit mnoho problémů současně, a proto je po takových radách poptávka. „Strategické myšlení je nyní vysoce ceněné,“ uvádí John Jonas, registrovaný lobbista, jenž se ve vlivné lobbistické firmě Patton Boggs zabývá problematikou zdravotnictví.
Thomas A. Daschle, bývalý předseda většiny v Senátu, jenž je v současnosti „zvláštním politickým poradcem“ a stratégem ve firmě Alston & Bird, se zaměřuje na otázky spojené jak se zdravotnictvím, tak s finančními službami. Bývalý poradce Bushovy vlády Ed Gillespie se rozhodl, že se nebude registrovat, přestože pracoval jako lobbista téměř celých posledních deset let. Namísto toho založil společnost Ed Gillespie Strategies, jež firmám nabízí „strategické plánování“, „vytváření a rozvoj zpráv zajímavých pro média“ a „krizový management“. K našemu článku se odmítl vyjádřit. Daschle tvrdí, že nelobbuje přímo, nýbrž nabízí zájemcům zasvěcený pohled na legislativní prostředí a na preference zákonodárců, jež dobře zná.
V některých případech „strategičtí“ lobbisté tvrdí, že si jejich klienti dělají výhodné známosti sami. Setkání s výkonným ředitelem velké firmy je totiž pro zákonodárce mnohem přitažlivější než oběd s lobbistou. Asociace The Managed Funds (MFA), jež zastupuje hedgeové fondy, zintenzivnila pravidelné návštěvy. Se zákonodárci se v poslední době setkalo více než tři sta vedoucích pracovníků Národní asociace výrobců (NAM). Také firma 3M patří mezi společnosti, jež vysílají šéfy mnohem častěji, říká John Woodworth, který v ní kontroluje dodavatelský řetězec. „Firma posílá zákonodárcům mnohem více žádostí, aby jí věnovali trochu času,“ dodává Woodworth.
Lobbisté stále více usilují o lidi – či alespoň o své lidi. Tento měsíc Americký farmářský fond (American Farmland Trust) – relativně malá farmářská lobby orientující se na ochranu přírody – plánuje mobilizaci 30 tisíc členů, aby vybídli senátory k podpoře návrhu zákona o obchodování s emisními povolenkami. Toto oborové sdružení chce pomocí článků v ekonomických periodicích, rozhlasových příspěvků, sociálních sítí Twitter a Facebook získat podporu senátorů zvolených za státy orientované na zemědělství. Někteří z těchto senátorů se totiž obávají, že by takové opatření ovlivnilo ceny paliva a elektřiny ve státech, jejichž hlavním zdrojem energie je uhlí.
Nejstarší obchodní lobby v zemi, firma Bipac, uvádí, že zájem o přímé ovlivňování řadových členů zákonodárné moci v poslední době roste. „Vzhledem k tomu, že je v tomto městě pro lobbisty stále obtížnější zajistit si osobní setkání s politickými činiteli, musejí si najít jinou cestu, jak jim sdělit názor,“ říká Gregory S. Casey, prezident a výkonný ředitel ropné společnosti Murphy Oil sídlící v arkansaském El Doradu. Tato firma vylepila na svých čerpacích stanicích letáky, jež varují, že „kvůli zamýšlené legislativní úpravě mohou narůst ceny pohonných hmot minimálně o 60 procent“. A odkazují zákazníky na internetové stránky provozované ve spolupráci s firmou Bipac. Na internetových stránkách jsou vyjmenovány argumenty proti zákonu o obchodování s emisními povolenkami. Casey dodává, že polovina návštěvníků klikne na ikonu „pošli zákonodárcům e-mail na toto téma“.
Vyzkoušené a spolehlivé taktiky jsou však stále účinné. Koncem června dokázali lobbisté, pohybující se v oblasti energetiky, na poslední chvíli prosadit do návrhu zákona o klimatických změnách dodatek, jenž zavádí prudké zvýšení cla na dováženou ocel a další výrobky obsahující uhlík. Je nepravděpodobné, že by se lobbistické a zájmové skupiny nyní pokoušely legislativní návrhy odmítat. „Chytrá strategie spočívá v tom, že na vás bude brán ohled. Nebo v tom, že přimějete (zákonodárce) změnit směr,“ říká Jonas, lobbista z firmy Patton Boggs. A dodává, že díky tomu, že farmaceutické firmy přistoupily na snahy Bílého domu reformovat zdravotnictví, „přestal být farmaceutický průmysl nepřítelem číslo jedna a stala se z něj tolerovaná tchýně“. Ostatní zdravotnické organizace jedna po druhé následovaly příkladu farmaceutů. Tvářit se, že spolupracujete, je nové jméno známé hry.
Popisek s. 43: Elmendorf uvádí, že obchodní subjekty si najímají lobbisty, aby jim pomohli se „spoustou problémů“.
Box-tabulka s. 44:
Kdo utrácí nejvíc za lobbování
Změna výdajů hlavních amerických organizací na lobbování v procentech, první pololetí 2008 oproti prvnímu pololetí 2009.
Společnost/organizace Nárůst (v %)
American Wind Energy 403
Dow Chemical 119
ConocoPhillips 108
CVS/Caremark 108
Chevron 104
Pramen: Středisko pro odpovědnou politiku (Center for Responsive Politics)
Box s. 44:
Byznys o Obamovi
JAMES HACKETT
výkonný ředitel společnosti Anadarko Petroleum
„Všichni řeční o problémech, jež všichni považujeme za důležité, jako je klimatická změna, zdravotnictví či ekonomika. Ve skutečnosti však jde o něco zcela jiného, než slýcháme. Většina opatření vytváří neuvěřitelný deficit, jenž bude ležet na bedrech našich dětí. Většina z nich se děje příliš ukvapeně a nesprávně. Nelíbí se nám, co se děje v oblasti fiskálních pobídek, klimatických změn a zdravotnictví. Nejde jen o to, že opatření jsou zaměřená proti ropnému průmyslu. Jde o to, že to není dobré pro USA.“
JEFFREY B. KINDLER
výkonný ředitel společnosti Pfizer
„Řekl bych, že Obamova reforma zdravotnictví přinese lepší výsledky, než většina lidí předpokládá. Schválení zákona Sněmovnou reprezentantů je na spadnutí a nepochybně projde. Nezdá se, že by někdo opustil jednací stůl. Někdo ho možná opustil, ale je zde dosud spousta lidí, kteří tvrdě pracují.“
MIKE JACKSON
výkonný ředitel společnosti AutoNation
„Aktivity ministerstva financí a centrální banky byly z hlediska krátkodobé krize velmi dobré. Stáli jsme na kraji bezedné propasti. Hrozba Armagedonu byla reálná. (Prozatím) se však schválený stimulační balíček, jenž byl zcela klíčový pro překonání recese, míjí účinkem. Je velmi nepříjemné, že Čína dokáže stimulační balíček využít mnohem efektivněji než my, přestože máme systém otevřené ekonomiky a volného trhu.“
Copyrighted 2009 by The McGraw-Hill Companies, Inc BusinessWeek
Překlad: Edita Jiráková
