Před pár týdny evropští úředníci dali firmě Google pokutu 1,49 miliardy eur za to, že přes deset let zneužívala dominantní postavení na trhu s online reklamou. Byla to už třetí protikartelová pokuta, již Evropská komise americkému vyhledavači udělila, přičemž dohromady mu od roku 2017 vyměřila penále za víc než devět miliard eur.
První pokutu dostal Google před dvěma lety za to, že penalizoval webové stránky, které nabízely vlastní vyhledávací funkce. Komise tehdy tvrdila, že Google vyhledavačům od Microsoftu či Yahoo bránil, aby se jejich reklamy zobrazovaly mezi „klikatelnými“ výsledky, tj. v horních částech webové stránky. Google s touto praktikou začal v roce 2006 a ukončil ji až v roce 2016.
Ani vysoké postihy ovšem nijak výrazně neoslabily dominantní pozice Googlu na evropském internetu. Tržní podíl Googlu v online reklamě překročil 85 procent a za posledních deset let se globální hodnota Googlu zdesetinásobila na 874 miliard dolarů.
Evropští úředníci i regulátoři jinde po světě proto už nepřemýšlejí, jak vyhledavači zabránit, aby upřednostňoval své vlastní placené výsledky před ostatními obchodníky. Návrhy se spíš zaměřují na to, jak obří monopoly, jako jsou Google, Facebook či Amazon, redukovat nebo rozsekat na menší části, aby svého vlivu nezneužívaly. Google by tak mohl být přinucen prodat například svou navigaci pro řidiče Waze nebo firmu na chytré domácnosti Nest.
Abnormální výnosy
Než Evropa taková opatření zavede, bude to zřejmě ještě chvíli trvat. Technologické firmy v čele s Googlem totiž patří k největším evropským lobbistům, kteří čím dál intenzivněji komunikují s bruselskými s úředníky a čím dál víc do schůzek investují. Podle nové analýzy dvou akademiků, Kizkitzy Biguriové z Norwegian Business School a Jorga Stahla z Católica Lisbon School of Business & Economics, se jim to bohatě vyplácí.
Příklad Googlu je tady nejvýmluvnější. Firma mezi roky 2011 a 2017 zvýšila své roční výdaje na lobbing v evropských institucích z 0,6 milionu dolarů (14 milionů korun) na víc než šest milionů dolarů (138 milionů korun). Za poslední čtyři roky (do srpna 2018) pak měli lobbisté firmy celkem 202 schůzek s některým z úředníků komise nebo se samotnými komisaři.
Biguriová a Stahl, kteří zkoumali celkem 1413 schůzek představitelů Evropské komise se 121 veřejně obchodovanými americkými firmami, tvrdí, že mezi komunikací s evropskými úředníky a hodnotou firmy existuje prokazatelný pozitivní vztah (pozitivní pro firmu samozřejmě). Čím víc schůzek, tím se firmě lépe daří.
Přečtěte si komentář: Obsah beztrestně nevykradeš
Akademici zkoumali lobbistické schůzky na základě údajů z veřejných zdrojů, protože od listopadu 2014 musejí evropští komisaři a úředníci podrobně informovat o schůzkách s lobbisty a představiteli firem. Informace, které následně zpracovává například nezisková organizace EU Integrity Watch, obsahují jména účastníků, čas, místo i téma jednání.
„Ve studii přinášíme analýzu abnormálních výnosů, které akcie firem vykazují po schůzkách. Nadto dokládáme, že přístup k politikům zvyšuje hodnotu firem tím, že dostávají od Evropské komise příznivější regulatorní rozhodnutí,“ tvrdí Biguriová a Stahl v analýze Kdo navštěvuje Brusel? z ledna letošního roku.
Podle výpočtů studie se hodnota firem ve dnech bezprostředně následujících po schůzkách, zvýší v průměru o 0,44 procenta. Má se jednat o údaj, který je očištěný od ostatních vlivů, a tudíž teoreticky ovlivněný pouze informacemi týkajícími se schůzek, je to tedy poměrně velké číslo. Oba akademici si to vysvětlují velkými rozhodovacími pravomocemi, jimiž disponují komisaři i úředníci jednotlivých ředitelství.
Čtěte esej: Hromy budoucích bouří
Kromě růstu hodnoty akcií pak mají schůzky další efekty, protože firmy stýkající se s představiteli EU dostávají příznivější regulatorní rozhodnutí než firmy, které s nimi v kontaktu nejsou. Jde především o rozhodnutí týkající se fúzí a akvizic a také kartelových dohod. Studie nicméně přináší i zjištění, že americké firmy, které nejaktivněji lobbují, své evropské dceřiné společnosti ve velké většině případů umisťují do evropských daňových rájů, jako jsou Belgie, Irsko, Malta či Lucembursko, aby co nejvíc využily příznivých daňových podmínek a platily co nejmenší daně.
Zmíněný Google například využívá výhod jednotného evropského trhu, když své služby poskytuje hlavně přes mateřskou společnost v Irsku, kde platí velmi nízké korporátní daně, a v jednotlivých zemích vykazuje jen marginální činnosti, jako je například marketing.
Digitální daň
Evropská unie je, zejména pokud jde o korporátní daně, pro technologické firmy z USA zaslíbenou destinací. Česká pobočka internetového vyhledavače Google podle posledních čísel u nás přiznala za rok 2017 příjmy ve výši necelých 270 milionů a zaplatila daně ve výši 8,2 milionu korun. Konkurenční Seznam v témže období utržil 3,7 miliardy korun a státu odvedl přes 240 milionů. Třicetkrát víc. Obě firmy jsou přitom z hlediska tržního podílu srovnatelné.
Nyní však přichází změna. Nadnárodní internetové společnosti jako Google či Facebook mají podle plánu řady evropských vlád platit větší daně než dosud. Například Francie schválila zavedení digitální daně letos v dubnu a chystá se vybírat až tři procenta z příjmů velkých internetových společností. Změna se dotkne Googlu, Applu, Facebooku a Amazonu.
I v Česku se takový návrh připravuje. Kabinet premiéra Andreje Babiše chce technologické firmy pomocí nové digitální daně donutit, aby platily daně tam, kde peníze vydělávají. Vláda si od toho slibuje, že ročně vybere o jednu až tři miliardy korun navíc. Detaily návrhu však šéfka ministerstva financí Alena Schillerová zatím připravuje. Ještě tedy zbývá prostor trochu si zalobbovat.
Čtěte také:
Tažení proti internetovým gigantům pokračuje. Rakousko zavede digitální daň
Babišova kličkovaná. Premiér znovu odmítá možnost sektorové daně pro banky
Francie chce zkrotit internetové giganty, zatíží je tříprocentní daní z příjmu
Evropská komise prošetří Apple. Podle Spotify potlačoval konkurenci
