EURO: Kdy jste se seznámil s golfem?
NEVRLA: Poprvé jsem si všiml golfového hřiště v Austrálii, kde jsem pracoval v letech 1982–1986. Můj kolega byl vášnivým golfistou. Vzal mě na hřiště a dá se říci, že byl mým prvním učitelem. Nebyl sice profesionál, ale hrál dlouhá léta poměrně slušně. Tuším, že měl handicap asi 16.
EURO: Měl jste profesionálního trenéra?
NEVRLA: Bohužel ne. V Melbourne samotném je více jak 100 golfových hřišť. Za poplatek pět dolarů se dá pak přes víkend hrát na jakémkoliv osmnáctijamkovém hřišti. Myslím si, že můj hlavní problém byl, že jsem si nenajal profesionálního trenérem, ale jsem v podstatě samouk.
EURO: Co následovalo po vašem návratu?
NEVRLA: Když jsem se vrátil, přihlásil jsem se do Motola, kde jsem členem od roku 1986. Tam jsem měl prvních pár lekcí. Po letech jsem začal znovu se Slávou Syřištěm na Karlštejně. Nikdy jsem ale nedisponoval dostatkem času, abych trénink dotáhl do konce. Hrál jsem vždycky víceméně pro radost.
EURO: Sledujete profesionální golf?
NEVRLA: Dost často se dívám na satelitní televizi na PGA Tour. Neřekl bych, že mám nějaké favority, ale podvědomě držím palce Normanovi. To mi zbylo ještě z Austrálie, kde je Big White Shark populární. Těší mě samozřejmě, když vidím pěknou ránu, ať už ji zahraje kdokoliv.
EURO: Máte za sebou nějaký výraznější sportovní úspěch?
NEVRLA: Vyhrál jsem ve své kategorii na turnaji IC Private Golf Cup. Měj jsem asi šťastný den, protože se mi podařilo poprvé v životě zahrát Eagle. Na jamce číslo 7. par 4, jsem zahrál jamku na dva údery. Bylo to samozřejmě neuvěřitelné štěstí. Jinak měří tuším 330 metrů. Druhá rána byla tedy více než 140 m dlouhá. Abych to doplnil, můj úspěšný den byl zakončen tím, že jsem byl vylosován a vyhrál jsem zájezd na Seychely. Něco takového se mi stalo poprvé v životě.
EURO: A máte nějaké zahraniční zkušenosti?
NEVRLA: Moc ne. Hraji v Motole, kde mám členství. V poslední době jsem ale více na Karlštejně, kde mám nejen osobní, ale také firemní členství. Za ta léta jsme hrál řadu turnajů v Mariánských Lázních, Karlových Varech, Poděbradech nebo Cihelnách. Můj problém je ale čas. Moc se na hřiště nedostanu, a tak jsem vděčný za každou herní příležitost. Jednou jsem byl ale na turnaji, který pořádala naše partnerská společnost Huyndai v Koreji. Hrálo se na soukromém hřišti firmy. Zajímavý byl především systém s nosiči holí (caddies). Dva pánové měli vždy jednu dámu, která nosila hole a dělala vše co má správný caddie dělat. Dámy svoji práci vykonávaly s asijským šarmem a úslužností.
EURO: Máte svůj golfový cíl?
NEVRLA: Jestli se dožiji důchodu, chtěl bych se začít golfu věnovat pravidelně. Cílem je uhrát slušný handicap. Nemyslím si, že bych se dostal na opravdu nízké číslo, ale rád bych se pohyboval někde kolem pětadvaceti. Myslím si, že pokud se mi podaří hrát každý týden, není to zase tak nereálné.
