(EURO 26/2007 a další)
Z komentátora Českého rozhlasu Petra Nováčka se stal „vrchní“ politický komentátor týdeníku EURO. O jeho komentářích se dá říci, že nepřinášejí žádný nový pohled na politické dění a spíše realitu banalizují. Jsou to texty, které žádným způsobem debatu o událostech na politické scéně neposunují. I na krátkém prostoru vrší diskutabilní závěry, které by měl opřít o věrohodné zdroje, nikoli je vypouštět jako definitivní.
Jedná se například o komentář Není nad ideály (EURO 26/2007), kde uvádí: „…frakce činí strany srozumitelnějšími, pro veřejnost přehlednějšími… navíc usnadňují vnitrostranickou výměnu názorů, poněvadž frakce s lídrem v čele sice musí respektovat zásadní programové cíle a usnesení stranického sjezdu, ale zároveň má právo zastávat v dílčích otázkách odlišný názor a prezentovat je ve straně i mimo ni.“
Působení frakcí v politických stranách je nutno posuzovat opatrně a jejich jednoznačně pozitivní vliv na stranickou politiku není příliš prokazatelný (viz bohatá politologická literatura k tématu, jíž Nováček nezohledňuje). Frakce mohou naopak způsobovat dezorientaci ve vnímání strany voličskými skupinami a ovlivňují výsledky ve volbách. Frakce mohou v důsledku stranu rozložit. Ostatně frakce byly určitým předstupněm moderních stran.
Vyjadřování odlišných názorů je třeba preferovat zejména ve vnitrostranické diskusi, nikoli v diskusi na veřejnosti. Potom se totiž od komentátorů můžeme dozvědět, že „strana neví, co chce“, „zní příliš mnoha hlasy a je pro voliče nesrozumitelná“ či „předseda si neumí udělat pořádek“. Politická strana (zejména ta velká) je složitá struktura, kde není nouze o třecí plochy a osobní ambice, ale navenek by měla působit jednotně, protože usiluje o politickou moc a není rozhodně pouhým diskusním (komentářovým) kroužkem, kde je prezentace celé škály názorů vítána. Frakce s lídrem v čele má usilovat o regulérní vítězství ve vnitrostranických volebních procesech.
Ing. Bc. Jan Maršák, PhD.
jan_marsak@seznam.cz
