Není to férové

Členské země Evropské unie možná úplně zruší offsety

Někdy se až mohlo zdát, že české vlády vyhlašují velké armádní zakázky jen proto, aby do země v rámci doprovodných offsetových programů nalákaly miliardové investice. Stíhačky měly původně přinést „na offsetech“ čtyřicet miliard korun, transportéry prý přitáhnou miliard bezmála třicet. S tím ale může být brzy konec: státy Evropské unie začaly jednat o harmonizaci offsetové politiky. Některé velké a vlivné země, jako třeba Velká Británie či Francie, přitom hodlají offsety zcela zrušit. Oficiální důvod zní: nejsou férové, kazí trh. Česká republika je ovšem proti.

Předvolební triky.

Vládní zdůvodnění pro využívání offsetů zní: Když už nakupujeme drahé zbraně od zahraničních firem a ne od tuzemských, musí nám dodavatel nahradit „ztráty na domácím trhu“, například nevyužité výrobní a pracovní síly.
Takže když v Česku získá zahraniční zbrojovka zakázku za více než půl miliardy, musí na základě platného zákona investovat minimálně sto procent její hodnoty zpět do české ekonomiky. Jednu pětinu přitom musí tvořit takzvané přímé offsety, tedy programy, které bezprostředně souvisejí s vyhraným kontraktem. V případě obrněných transportérů by to byla například výroba plechů ve Vítkovicích. Zbývajících osmdesát procent může souviset se zakázkou jen nepřímo: například to může být investice do automobilového průmyslu.
V praxi se ale ukázalo, že někteří politici v Česku považují offsety za skvělou příležitost, jak se blýsknout před voliči. Zvlášť před volbami. Tak například expremiér Miloš Zeman sliboval v době svého vládnutí voličům v severních Čechách a na severní Moravě obrovské investice a likvidaci nezaměstnanosti. Pomoci mu měla firma, která by získala zakázku na stíhačky pro armádu. Zřejmě i tento - nesplněný - slib pomohl jeho straně k volebnímu vítězství.
Právě kvůli podobným případům jsou ve světě a nyní už i na starém kontinentu offsety kritizovány: požadavky na ně totiž někdy zcela přebijí požadavky na poptávané zboží. Často se může dokonce zdát, že vládám nejde až tak o vlastní zbraňové systémy (mnohdy je armády ani nepotřebují), ale pouze o offsety a jejich ekonomický a politický efekt. Navíc se až příliš často stává, že firmy na své offsetové sliby po podpisu smlouvy a inkasování peněz zapomenou.
V roce 1999 sliboval výrobce stíhaček Gripen přesun kompletní montáže letounu do prostor vodochodského Aera a navíc pomoc při hledání investora, zachránce pro kopřivnickou Tatru. Jak říká prezident české Asociace obranného průmyslu: „U offsetů prostě neviditelná ruka trhu nefunguje.“ „Offsety mohou jen těžko splňovat nároky otevřeného trhu na transparentnost a rovnou soutěž,“ konstatují autoři analýzy Zbrojní zakázky v Evropské unii z Institutu pro bezpečnostní studie EU. „V praxi ovšem většina členských zemí považuje offsety za vysoce atraktivní. Často je proto při nákupu zbraňových systémů a technologií vyžadují. Takže se zdá být politicky nemožné offsety zcela eliminovat,“ pokračuje studie institutu publikovaná loni v květnu.
Za rok a dva měsíce se ale i v Bruselu přece jen něco změnilo. Na půdě nově ustavené Evropské obranné agentury EDA se zrodil Kodex chování při zbrojních zakázkách. Zbrojní obchody v Evropské unii mají být napříště otevřenější, férovější a transparentnější. Možná že tak tomu skutečně bude. Agentura EDA totiž sdružuje všechny členské země unie (vyjma Dánska) na úrovni ministrů obrany. Právě oni se pod nový, poměrně přísný, kodex podepsali.

Česko: nic nerušit.

Experti Evropské obranné agentury nyní po prvním úspěchu usilovně pracují i na nové právní úpravě offsetů. Týdeník EURO má informace, že navrhnou, aby offsetové požadavky byly vždy součástí podmínek výběrového řízení. Pokusí se také sladit finanční limit, kdy jednotlivé vlády mohou offsetové programy vyžadovat a pravděpodobně navrhnou zrušení nepřímých offsetů (tedy těch, které bezprostředně nesouvisí s danou zakázkou). Zřejmě se otevře i debata o zrušení těch přímých, a tedy o úplné likvidaci offsetových programů na půdě Evropské unie.
Pro zrušení nepřímých offsetů je například již zmiňovaný Institut pro bezpečnostní studie EU: „Nová offsetová úprava by měla docílit větší transparentnosti a rovnějšího přístupu k evropským dodavatelům. V podstatě by měla umožnit přímé offsety, ale zakázat nepřímé. Ty totiž často postrádají průhlednost, a dokonce mohou vést k deformaci civilních trhů.“ Zatím se ale o žádném rušení nahlas nemluví. Oficiálně se debatuje pouze o „celoevropské offsetové harmonizaci“. Odborníci z EDA sbírají informace v členských státech a kvůli zajištění nezávislého pohledu vyhlásili minulé pondělí výběrové řízení na studii o „dopadech offsetů na rozvoj evropského zbrojního průmyslu a trhu“. S uzávěrkou listopad 2006.
Právě letos na podzim by měli specialisté agentury odevzdat své závěry a závěry nezávislých expertů řídícímu výboru EDA a následně i evropským ministrům obrany.
Co se bude dít potom, nikdo netuší, jisté ale je, že kolem nové offsetové normy zuří v Bruselu tvrdé boje už dnes. Jde o to, že velké členské státy s významným zbrojním průmyslem offsety nijak nemilují a požadují jejich úplné zrušení. Nejsou pro ně totiž výhodné, protože většinu své zbrojní produkce vyvážejí. Zřejmě se rozhodly k prosazení svých zájmů využít právě debat o offsetové harmonizaci na půdě EDA.
Naopak menší státy obvykle technologicky složité zbraňové systémy vyvinout a vyrobit nedokážou, takže je musejí dovážet z ciziny. Praxe, kdy si v takovém případě mohou navíc „poručit“ offsety, jim proto vyhovuje.
„Ano, je pravda, že velké zbrojovky a velké země unie nemají na offsetech zájem,“ řekl týdeníku EURO Oldřich Souček se sekce vyzbrojování ministerstva obrany. Není tedy za „harmonizací“ skryta snaha offsety zrušit? „Nevím, kam to směřuje, a netuším, zda za tím jsou velké státy nebo velcí dodavatelé. Bude ale záležet na pozici všech zemí, tedy i těch malých. Včetně nás,“ tvrdí Souček. Pozice České republiky je jasná. „My samozřejmě budeme offsety bránit,“ ujišťuje expert na offsety z českého ministerstva obrany.

Přijde horký podzim.

Prezident Asociace obranného průmyslu Jiří Hynek věří, že Česko a ostatní státy bez silného zbrojního trhu svůj názor uhájí. „Malých států se stejnými zájmy, jako máme my, je v unii naštěstí hodně… Takže nevěřím, že v dohledné době budou offsety zrušeny bez nějaké dostatečné náhrady, například bez stanovení minimálního objemu podílu průmyslu nakupujícího státu. Když to ale jednou nastane, třeba za deset patnáct let, začnou být offsety přežitkem,“ řekl Hynek týdeníku EURO. Jednotlivé země teď sbírají informace a argumenty jako „střelivo“ pro podzimní bruselskou „přestřelku“. „Tak třeba všichni víme, že Francie a Velká Británie offsety oficiálně odmítají,“ říká Souček. „Nicméně my máme informace, že někdy i ony offsety skrytě uplatňují. Takže se jich pokusíme při vyjednávání využít ve svůj prospěch,“ řekl Oldřich Souček z ministerstva obrany.
Pokud zbrojní offsety letošní podzim přežijí, bude to hlavně výsledek diskriminačního přístupu americké administrativy ke vstupu evropských zbrojařů na trhy ve Spojených státech. „Rušit offsety by mohlo být dokonce i kontraproduktivní. Dokud bude zbrojní trh USA chráněn před evropskými investicemi a vývozy, není důvod nepožadovat po amerických firmách offsety jako 'vstupní poplatek' na evropský trh,“ uvádějí odborníci Institutu pro bezpečnostní studie EU. Evropské zbrojařské firmy obvykle v konkurenci s americkými nejsou schopné uspět. Nevyrábějí totiž své zbraně v tak velkých sériích a jejich výrobky jsou proto obvykle mnohem dražší.