AXA bude agresivnější než Winterthur, slibuje šéf skupiny pro ČR
Petr Žaluda (41) V roce 1989 dokončil studium na Vysokém učení technickém v Brně. Později absolvoval studijní programy na univerzitě v nizozemském Utrechtu a na britské Sheffield Business School. Profesionální kariéru zahájil v nizozemské poradenské společnosti Stork Demtec na pozici country managera. Mezi lety 1993 a 1996 působil jako branch office manager v Ernst & Young. V roce 1998 se Žaluda stal generálním ředitelem a předsedou představenstva Winterthur penzijního fondu. Od roku 2002 vede celou skupinu Winterthur v ČR a na Slovensku. Aktivně hraje golf, rád má i další sporty. Zajímá se automobilismus, je fanouškem značky Porsche. Je svobodný.
EURO: Před rokem a půl jste v rozhovoru pro týdeník EURO tvrdil, že návrat ke jménu Winterthur je definitivní změnou názvu. Neměl jste ve chvíli, kdy bylo oznámeno, že firmu koupí AXA, a v budoucnu tedy znovu dojde k přejmenování, chuť odejít? ŽALUDA: Takový pocit jsem neměl. Zatímco předchozí změny byly jen změnami jména a akcionář zůstával stejný, nyní se nejedná jen o přemalování štítu. Dochází ke změně akcionáře a celé struktury finanční skupiny. Oznámení z loňského léta, že Winterthur kupuje společnost AXA, bylo překvapením i pro lidi uvnitř včetně mne s ohledem na probíhající přípravu skupiny na IPO. Nabídka AXA ale byla nakonec taková, že ji nešlo odmítnout. Jelikož vím, že odborná veřejnost nehodnotí časté změny jména příznivě, opravdu jsem si myslel, že přeměna názvu z Credit Suisse zpět na Winterthur byla v rámci skupiny změnou poslední. Poučením z mých minulých výroků je, že člověk nesmí za žádných okolností říkat o něčem, že je definitivní. Současný globální svět je natolik globální, že opravdu nejde předvídat, co bude zítra. Nemá cenu se příliš zajímat, kdo bude mým akcionářem. Význam má jen soustředit se na byznys. Z tohoto pohledu se věc příliš nemění.
EURO: Co se pro Winterthur v ČR a na Slovensku změnilo či změní po příchodu nového akcionáře? ŽALUDA: Trochu se obmění strategie, naplňovat ji však bude stejné vedení. Hlavně je AXA několikanásobně větší firmou, než byl Winterthur. Navíc se jedná o velmi ambiciózní firmu s teprve dvacetiletou historií, jež vyrostla díky akvizicím do podoby jedné z největších světových pojišťoven. Pro nás je zajímavé být součástí takto agresivní skupiny, která má velkolepé cíle. AXA v roce 2005 analytikům a odborné veřejnosti oznámila, že součástí její vize do roku 2012 je zdvojnásobení příjmů a ztrojnásobení ziskovosti. To je velmi smělý cíl pro skupinu, jež je etablovaná především na vyspělých trzích v Evropě a ve Spojených státech, které nikterak dramaticky nerostou. Po oznámení cílů ale zatím byla po oba roky dokonce nad plánem. EURO: Pomineme-li jiný název, jak změnu akcionáře pocítí klienti? ŽALUDA: Pro stávající klienty se nic nezmění. Nemusí nic znovu podepisovat, nečeká je ani změna obchodních podmínek. Určitě ale přijdeme na trh s novými produkty.
EURO: Kdy se přejmenujete? ŽALUDA: Oficiálním datem, k němuž se mění zápisy v obchodním rejstříku, je 15. březen. Od dvacátého března pak začne velká reklamní kampaň. Transformaci, která přijde, neříkáme rebranding. Nejedná se totiž jen o výměnu loga, ale o uvedení skupiny AXA na český a slovenský trh.
EURO: Kolik budou novinky stát? Jaké agentury používáte ke kampaním? ŽALUDA: Částku neuvedu. Kampaň je ale násobně větší než při minulých změnách jména z Winterthur na Credit Suisse a zpět. Chceme, aby o sobě dala AXA razantně najevo, že je zde a co nabízí. Vybrat agenturu nebylo úplně snadné, neboť většina z nich ctí to, že nedělá pro dva klienty ze stejného segmentu - tedy pro dvě banky nebo dvě pojišťovny. Nakonec jsme oslovili tři agentury a nedávno padlo rozhodnutí pro Jazz Communications.
EURO: S jakými přívlastky si budou klienti značku AXA spojovat? ŽALUDA: Těžko se na trhu výrazně odlišíte. Nikdo neříká, že chce být starý, nedynamický a nedůvěryhodný. Kromě tradičních hodnot, jakými jsou serióznost nebo dynamika, chceme být též spojováni s tím, že jsme blízko klientům. AXA hodně dbá na lokální přístup. Kampaň, kterou se zde budeme prezentovat, je kampaní vytvořenou speciálně pro Českou a Slovenskou republiku. To je jiný přístup, než bývá obvyklé. Například i Winterthur měl celoevropské kampaně a v tuzemsku se pouze lokalizovaly.
EURO: Čím konkrétně produktové portfolio rozšíříte? ŽALUDA: Budou to především různá investiční pojištění, která se od současných liší především svou vyšší flexibilitou. Klientovi velmi pružně umožňují měnit výši pojistného a dávají mu možnost se rozhodnout, kdy bude čerpat naspořenou částku. Navíc od března uvedeme na trh podílové fondy AXA, jak korunové, tak cizoměnové. Některé budeme spravovat místně, jiné budou celosvětové. AXA patří k jedněm z největších správců majetku. Globálně spravuje přes bilion eur majetku. Zákazníci tak dostanou nové možnosti, jak se pojistit, spořit a investovat.
EURO: Začnete také nabízet majetková pojištění? ŽALUDA: AXA se profiluje jako společnost specializovaná na finanční zabezpečení jednotlivců i firem. O vstupu do segmentu majetkových pojistek jsme stále nerozhodli. Tuto možnost však analyzujeme. Například v Polsku začala AXA nabízet neživotní pojištění přímými distribučními kanály. Chceme se podívat i na jejich zkušenosti.
EURO: O vstupu do oblasti podílových fondů jste hovořil již před rokem a půl. Je překvapivé, že jste za tu dobu příliš nepokročili. ŽALUDA: Ona úvaha tu byla tehdy připravena k realizaci, ale dospíváme k ní až teď. Produktová paleta AXA je nesrovnatelně širší než ta, kterou měl Winterthur.
EURO: Projevuje se agresivita AXA v tom, že má i její česká dcera ambicióznější cíle než měla pod Winterthurem? ŽALUDA: Ano, chceme růst mnohem rychleji než doposud. To vyžaduje mnohem větší investice. Není to ale nutně spojeno s tím, že budeme nabírat nové lidi. Naším cílem je získat větší tržní podíl v životním pojištění, penzijním připojištění i v podílových fondech.
EURO: Jak přispěje AXA v ČR a na Slovensku k celosvětovému záměru nárůstu ziskovosti? ŽALUDA: Neplánujeme žádnou revoluci. Tím, jak nám poroste objem produkce, poroste i naše ziskovost. Zisk z jedné koruny pojistného by ale měl zůstat na soudobé úrovni.
EURO: Změní se distribuční model. Budete spoléhat na jiné partnery? ŽALUDA: AXA má velmi podobný distribuční model. Určitě ale plánujeme získávat nové kanály. Díváme se, jak se AXA chová v jiných zemích. Nově zvažujeme distribuci prostřednictvím všech distributorů nefinančních produktů. Chceme mít ale i více vlastních distribučních míst. V současnosti vlastníme patnáct poboček a rádi bychom je minimálně o dalších deset rozšířili. Produkty typu podílových fondů si totiž lidé nejraději nakupují sami na filiálce.
EURO: Podílové fondy renomovaných zahraničních finančních skupin se v ČR prodávají již více než deset let. Jaký bude argument, kterým chcete přilákat klienty do fondů AXA? ŽALUDA: Podílové fondy mají tu výhodu, že se klienti rozhodují dle minulé výkonnosti. To je jasně měřitelná věc. Zahraniční fondy AXA se mohou prokázat výbornou výkonností a samozřejmě chceme, aby byly stejně dobré i naše připravované lokální fondy. To, že fondy umíme i lokálně úspěšně řídit, jsme si již vyzkoušeli na fondech, jež jsou součástí našich investičních životních pojistek.
EURO: Jak jste daleko při zakládání realitního fondu? ŽALUDA: V současnosti jsme ve fázi, kdy Česká národní banka udělila investiční společnosti AXA povolení k vytvoření pěti standardních podílových fondů. V další fázi bychom rádi založili fond fondů, který bude investovat do realitních fondů a akciových společností působících na realitním trhu. Co se zmíněného fondu fondů týče, chtěli bychom požádat ČNB o povolení ve druhém čtvrtletí tohoto roku.
EURO: Kolik očekáváte, že do nového realitního segmentu poplyne peněz? ŽALUDA: Předpokládáme, že půjde o stovky milionů korun ročně.
EURO: Váš penzijní fond před nedávnem ztratil pozici penzijního fondu s největším objemem majetku ve správě. Je vaší ambicí tuto pozici získat zpět? ŽALUDA: Být v segmentu penzijního připojištění jedničkou, je pro nás důležitým kritériem úspěšnosti. Musíme zlepšit distribuci, začít partnerům poskytovat lepší servis. Výsledkem by mělo být navýšení našeho prodeje a zisk více klientů.
EURO: Můžete své ambice konkretizovat na číslech? ŽALUDA: V životním pojištění máme dlouhodobě okolo tří procent českého trhu. Během tří let plánujeme zvýšení na pět procent. Ve stejném horizontu chceme být znovu jedničkou mezi penzijními fondy.
EURO: Rozvinete spolupráci s bankovními partnery? ŽALUDA: Již několik let spolupracujeme s HVB Bank. Vydáváme například společnou co-brandovanou kreditní kartu a tuto spolupráci budeme dále rozvíjet. Nikde jsme nenarazili na žádný konflikt zájmů; ani když HVB Bank stejně jako my změnila vlastníka.
EURO: Plánuje AXA v ČR organický růst, nebo nevylučuje další akvizice? Prý se počátkem roku zajímala o Českou pojišťovnu. ŽALUDA: AXA další akvizice určitě nevylučuje. Je to firma „vyrostlá“ na akvizicích a prakticky každý týden podává někde na světě nabídku na koupi pojišťovny. Česká pojišťovna by byla určitě zajímavá. Je to jen otázka ceny a toho, kdy bude chtít současný majitel prodat a jaké budou jeho představy o ceně.
EURO: Nová slovenská vláda Roberta Fica loni na podzim plánovala omezit odvody do druhého spořicího penzijního pilíře. Je již toto nebezpečí zažehnáno? ŽALUDA: Zažehnáno není nikdy. Tato idea se tam periodicky objevuje a mizí. Současná vláda si už ale naštěstí uvědomuje, že reformy minulé vlády nebyly vůbec špatné a že prospěly ekonomice. Myslím, že se tento nápad znovu objeví, až bude vláda sestavovat rozpočet. Snažíme se však, aby ke změně parametrů nedošlo. Považujeme za nešťastné, aby se každé dva roky měnily. Varující je příklad Maďarska, kde se parametry systému po jeho zavedení třikrát změnily. Výsledkem je, že tamní systém si vede špatně z hlediska nákladů i výnosů. Na Slovensku se 1,5 milionu lidí rozhodlo přejít ze státního systému do soukromého. Jejich rozhodování by bylo určitě jiné, kdyby lidé věděli, že část peněz, kterou plánovali naspořit, zůstane ve státním pilíři. Vláda si uvědomuje, že mezi klienty soukromých penzijních fondů je i velké procento voličů Smeru. Ty fondy navíc mají excelentní výkonnost a vydělávají klientům peníze. Myslím, že vlastně všichni jsou se stávající podobou systému spokojeni.
EURO: Ještě před startem slovenské reformy jste měli svou vizi reforem českého penzijního systému. Posunuly se vaše představy za posledního dva a půl roku? ŽALUDA: Ne, nic jsme neměnili. Zkušenosti ze Slovenska však ukázaly, že se jedná opravdu o rozumný systém a čeští politici by udělali nejlépe, kdyby jej vzali a zde aplikovali. Když jsem poslouchal na podzimní konferenci o penzijní reformě ministra Petra Nečase, neslyšel jsem v jeho příspěvku, že by se reforma měla dělat jinak. Zaznělo pouze, že by o reformě měla panovat politická shoda, aby jsme se vyvarovali možnosti systémových změn po dalších volbách.
EURO: Váš návrh počítá se šestiprocentními odvody z hrubé mzdy do soukromých fondů. Proč navrhujete méně, než mají na Slovensku? ŽALUDA: Česká republika je větší, a větší by proto byl i deficit v průběžně financovaných důchodech z rozpočtu. Devítiprocentní odvody by zdejší stát jen stěží unesl. Slovensko bylo navíc ve větších problémech, než je momentálně Česko, a proto mohlo situaci řešit radikálněji. Slováci si navíc vyčlenili peníze na financování deficitu, tady jsme si žádnou rezervu nevytvořili.
EURO: Petr Nečas je ministrem práce půl roku. Přiblížila se ČR za tu dobu penzijní reformě? ŽALUDA: Penzijní reforma je reálnější především proto, že máme vládu s mandátem. Všechny politické strany se shodují na potřebě reformu udělat a zároveň změnit i třetí dobrovolný pilíř. Myslím, že je proto reálná - vydrží-li stávající vláda - reforma slovenského typu v ČR k počátku roku 2009.
EURO: Jakým způsobem by se podle vás měly současné penzijní fondy zatraktivnit? ŽALUDA: Určitě by fungovalo zvýšení státního příspěvku a daňového zvýhodnění. V návrhu je posunout maximální příspěvek státu ze současných 150 korun na vložené pětisetkoruně na částku 300 korun na vložené tisícikoruně. Považuji za nesmyslné, že si lidé mohou úspory včetně státního příspěvku po pěti letech vybrat. Parametricky by se penzijní připojištění mělo významně odlišit od stavebního spoření a krátkodobých produktů. Velkým zatraktivněním bude i oddělení majetku. Není pravda, že by stávající penzijní fondy byly proti reformě třetího dobrovolného pilíře proti oddělení vlastního a klientského majetku, jak tvrdí bývalý náměstek ministra financí Tomáš Prouza. To je lež. Všechny penzijní fondy v ČR s oddělením majetku souhlasí a už dva roky říkají, že jsou pro změny, které by z dobrovolného penzijního spoření udělaly opravdu dlouhodobý produkt. Jediné, co je třeba vyřešit, je způsob úhrady minulých akvizičních nákladů. To ale nepředstavuje žádný výrazný problém.
EURO: Je trh s penzijními fondy rozdělen, nebo předpokládáte, že některé menší budou časem ke koupi? ŽALUDA: Domníváme se, že trh je už rozdělen. Strategičtí vlastníci budou i ty menší, nepříliš úspěšné fondy držet i z toho důvodu, že budou vyčkávat na penzijní reformu.
