V souvislosti s událostmi kolem zavedení nucené správy do Investiční a Poštovní banky a jejího rychlého prodeje Československé obchodní bance (ČSOB) se v českých finančních kruzích objevila hypotéza, že transakci ovlivnil jistý belgický bankéř, který před několika lety pracoval v oddělení bankovního dohledu České národní banky (ČNB) jako poradce vrchního ředitele Oty Kaftana. Jmenoval se Dirk Vermeiren, měl tedy stejné příjmení jako prezident belgické KBC a předseda dozorčí rady ČSOB Remi F. Vermeiren.
„V Praze jsem působil pár měsíců, od dubna do prosince roku 1996. Přijel jsem pouze na překlenovací období mezi dvěma programy Evropské unie, které zajišťovaly poradenské služby pro ČNB. Jako poradce mne do Prahy vyslala Belgie, protože v rámci Mezinárodního měnového fondu je partnerskou zemí České republiky,“ řekl v rozhovoru pro týdeník EURO Dirk Vermeiren s tím, že s Remi Vermeirenem není v žádném příbuzenském vztahu. Týdeník EURO zjistil, že na manažerských postech v belgickém finančním sektoru pracuje minimálně 69 lidí se jménem Vermeiren.
Dirk Vermeiren byl – jak říká - po dobu svého pobytu placen ze zdrojů Belgické národní banky. Tuto informaci týdeníku EURO potvrdil i Pavel Zúbek z tiskového oddělení ČNB.
Vermeiren se podle svých slov v oddělení bankovního dohledu ČNB zabýval především interním poradenstvím. Do rukou se mu prý dostala pouze agregovaná statistická data. „Ke složkám týkajícím se konkrétních bank jsem neměl přístup,“ řekl týdeníku EURO. Spolupráci s ostatními zaměstnanci ČNB si Dirk Vermeiren pochvaloval a stále s některými udržuje kontakt. „Vzájemně si posíláme pohlednice k Vánocům, avšak příliš často spolu nekomunikujeme,“ vysvětluje. S děním v Česku prý nemá bezprostřední kontakt, pouze občas se podívá na internetové stránky listu The Prague Post. Poslední čtyři roky pracuje v oddělení vnitřního auditu Belgické národní banky.
Jak tvrdí, v době svého pobytu v Praze se setkal s tříčlennou delegací belgické KBC Bank, která později nákupem ČSOB získala vedoucí úlohu v českém bankovnictví. Vermeiren popsal schůzku jako zdvořilostní záležitost, která je v belgické komunitě v Čechách zcela běžnou záležitostí. Podobným způsobem se prý stýkal třeba s představiteli Glaverbelu a jiných velkých belgických společností, které měly zájem u nás podnikat. Podobná setkání zpravidla netrvala dlouhou dobu a probíhala často na letišti. Vermeiren říká, že přijíždějícím podnikatelům většinou poskytl základní kontakty, aby jim usnadnil jednání s českými podniky a úřady. „Schůzka s tříčlennou delegací KBC, ve které byl i pan Remi Vermeiren, proběhla v podobném duchu. Setkali jsme se dvakrát, vždy asi na patnáct minut. KBC v té době řešila problémy s Bankou Haná, ve které držela minoritní podíl a která byla také zařazena do ozdravného programu ČNB,“ tvrdí a dodává, že se svým jmenovcem Remim od doby svého pobytu v Praze se nesetkal a otázky týkající se českého bankovnictví s KBC nekonzultoval.
