Menu Zavřít

Neobvyklá laboratoř v japonském Silicon Valley

14. 3. 2007
Autor: Euro.cz

Módní návrhář Issey Miyake do důchodu nešel

MMF24

místo podtitulku
Část Tokia Roppongi měla ještě nedávno pověst čtvrti červených luceren a pochybných barů. Za poslední desetiletí se však proměnila v jakési japonské Silicon Valley, v němž se ovšem soustřeďují nejen progresivní IT firmy, ale i luxusní butiky, kosmopolitní knihkupectví, designové kavárny … Nyní přibude v Roppongi další výrazné lákadlo: centrum nazvané 21_21 Design Sight.

Centrum 21_21 má slavný japonský módní návrhář Issey Miyake otevřít 30. března. Společně s grafikem Takuem Satóem a produktovým designérem Naotem Fukasawou vytvořil unikátní projekt, který má spojovat módu, design, umění a technologii. Design v nejširším slova smyslu se má v centru jak vystavovat, tak i zkoumat a vytvářet. Výsledky by měly obohacovat ponejvíce „běžný život“. Koncept projektu 21_21 Design Sight se odráží už v názvu. Jedenadvacítka nesymbolizuje jen současné století, ale vychází hlavně z anglického termínu 20/20 vision, jenž označuje to, co normální člověk vidí ze vzdálenosti dvaceti stop. Tvůrci projektu 21_21 se chtějí přiblížit optice, která tyto hranice překračuje – vidět ostřeji a dále, tedy nahlížejí do budoucnosti. Taku Sató a Naoto Fukasawa, které si Miyake vybral k práci na projektu jako partnery, jsou o generaci mladší designéři. S oběma se Miyake již dlouho zná a spojuje je zájem o design obyčejných předmětů, se kterými každodenně přicházíme do styku a používáme je. Pod svým labelem Plus-Minus Zero produkoval Fukasawa například lampičku, jejíž nožka se dá použít zároveň jako talíř, ručník připomínající koupelnové dlaždičky nebo lesklé mističky na aromatické oleje, oceněné Good Design Award v roce 2005. Pro Miyakeho značku navrhl úspěšnou řadu náramkových hodinek. S výsledky práce Takua Satóa se Japonci setkávají téměř na každém rohu, tedy alespoň v každé samoobsluze. Patří mezi ně třeba obal na žvýkačky Xylitol nebo populární modrobílé Oiší gjúnjú – tedy Dobré mléko. Není nijak překvapující, že triumvirát Miyake - Sató - Fukusawa doplňuje architekt odpovídající úrovně Tadao Ando, jenž navrhl dvoukřídlou budovu centra 21_21. I s ním se Miyake přátelí již více než pětatřicet let. Při navrhování budovy chtěl dát Ando dle vlastních slov nový rozměr tradiční japonské estetice a inspiroval se i Miyakeho vizí A Piece of Cloth, tedy jediné, univerzální látky, která tvoří celý a mnohoúčelový oděv. Hlavním prvkem dvoukřídlé budovy je jediný plát oceli o délce až padesáti metrů, který pokrývá obě trojúhelníkové střechy, svažující se až k zemi. Nad nimi objekt opticky uzavírá hradba vzrostlých jehličnanů, což s velkorysým trávníkem před budovou evokuje pozvánku na piknik v parku, pro Tokio tak typický. box
Inovační mág
Když Issey Miyake založil v roce 2004 nadaci Issey Miyake Foundation s tím, že by chtěl vybudovat vlastní muzeum, nikdo nepochyboval, že si tento originální světový módní tvůrce osobní výstavní prostor zaslouží. Od roku 1970, kdy Miyake debutoval v módním světě, je nejen úspěšným módním návrhářem v klasickém slova smyslu, ale jeho přínos spočívá zejména v inovaci, vymýšlení nových technologií, střihů a vůbec v celkové redefinici toho, co je to oděv. Uskutečnil většinu svých neuvěřitelných nápadů: vytvořil oděv bez šití, přizpůsobil pružnost látky tak, aby uspokojila všechny základní konfekční velikosti najednou, vymyslel univerzální střih, který lze použít jako tričko, šaty, šálu nebo moderní sárí. Z mnoha textilních a módních inovací Isseye Miyakeho vzpomeňme alespoň geniální aplikování nových přístupů ke klasické metodě plisování, pro kterou vytvořil celou nezávislou značku Pleats Please (tedy Plisé, prosím). Miyakeho naplisovaná trička, šaty i kalhoty se nemačkají, jsou lehké, rychle schnou a samozřejmě se nemusejí žehlit. I po několika letech nošení neztrácejí jasnou barvu, původní tvar a díky neotřelému designu ani atraktivitu. Jsou ideální na cestování. Navíc i když dámy přiberou nebo otěhotní, naplisované sklady látky se přirozeně přizpůsobí novým tvarům těla. Další Miyakeho sublabel, A-POC, vychází z konceptu A Piece of Cloth, tedy kus látky, který naprosto staví na hlavu veškerou dosavadní masovou konfekci. Každý zákazník se stává aktivním designérem vlastního oděvu za pomoci nejnovější technologie, která nejen umožňuje absolutní individualizaci oděvu, ale také například eliminuje zbytkový materiál. Každý si prostě střihne oděv z jednoho kusu látky přesně pro sebe. Po téměř čtyřech desetiletích úspěšné kariéry předal Miyake otěže své hlavní značky mladšímu návrháři Naokimu Takizawamu a mnozí se domnívali, že japonská legenda s charakteristickým knírkem se už bude věnovat jen zahrádce. Projekt 21_21 ukazuje, jak velmi se mýlili.

  • Našli jste v článku chybu?
Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).