V posledních měsících se stále častěji objevují různé zprávy informující o tom, jak umělá inteligence v dohledné době výrazně změní naše životy. Někteří odborníci se domnívají, že kvůli chytrým jazykovým modelům dokonce někteří lidé přijdou o svá zaměstnání. Existují ale i ti, podle nichž situace zatím tak vážná nebude.
Jedním z nich je americký ekonom a držitel Nobelovy ceny Paul Krugman. Ten ve svém nedávném příspěvku pro New York Times uvedl, že na významnější změny způsobené umělou inteligencí si pravděpodobně ještě počkáme. „Velké jazykové modely by ve své současné podobě neměly ovlivnit ekonomické projekce pro příští rok a pravděpodobně ani pro jakýkoliv další rok v tomto desetiletí. ChatGPT a jeho případní následovníci nejspíše částečně změní ekonomiku až ve třicátých letech 20. století,“ domnívá se Krugman.
I počítačům trvalo, než ovlivnily trh
Známý ekonom již dříve o ChatGPT prohlásil, že může být schopen zvládnout určité úkoly efektivněji než lidé. Ve svém posledním příspěvku navíc dodal, že velké jazykové modely „učiní ekonomiku produktivnější, ale pravděpodobně také poškodí některé pracovníky, jejichž dovednosti budou znehodnoceny“. Týkat se to podle něj bude hlavně profesí souvisejících s psaním textu.
Krugman zároveň tvrdí, že celou situaci ovlivňuje mnoho faktorů. „Zatím není jisté, jak velké budou tyto účinky ani jak rychle se projeví. Historie nám ovšem naznačuje, že výraznější ekonomické efekty umělé inteligence se mohou dostavit mnohem později, než mnoho lidí v současnosti očekává,“ myslí si americký ekonom. Za příklad takového dění označil rozvoj počítačů v druhé polovině dvacátého století. I tehdy podle něj trvalo dlouho, než to ovlivnilo pracovní trh.
Laureát Nobelovy ceny zároveň kritizuje protichůdné názory, jež se ohledně budoucího vývoje těchto nástrojů objevují: „Někteří lidé předpovídají díky umělé inteligenci radikální zrychlení ekonomického růstu (což by vedlo k velkému nárůstu daňových příjmů), ale zároveň i budoucí fiskální krizi. To podle mě nedává moc smysl.“
Zastavení vývoje chce třeba Musk
Krugmanovy předpovědi jsou v částečném rozporu s tím, co si o situaci myslí někteří další odborníci. Tisíce vědců a podnikatelů v oboru totiž podepsalo dopis vyzývající ke zpomalení vývoje nových a výkonnějších jazykových modelů. Mezi signatáře této výzvy se přitom objevil třeba i Elon Musk.
Podle odborníků oslovených webem Business Insider je ale šestiměsíční moratorium na rozvoj těchto technologií spíše jen pohádkou, jež má velmi malou šanci na uskutečnění. Společnost OpenAI stojící za nástrojem ChatGPT totiž jeho vydáním odstartovala závod ve vývoji umělé inteligence, který nebude snadné zastavit.
Lidé už si na tyto nástroje začali postupně zvykat, což samozřejmě vytváří velkou poptávku, kterou chtějí firmy co nejvíce uspokojit. A právě to žene Google, Microsoft i další společnosti k co možná nejintenzivnějšímu vývoji nových technologií, jež jim mají pomoci ovládnout tento stále rostoucí trh.
Dopis od šéfů významných společností vyzýval k pozastavení vývoje nových modelů umělé inteligence, vůbec však neřešil stávající nástroje, jako je třeba GPT-4. I kvůli tomu se mnozí odborníci domnívají, že šance na jakoukoliv změnu je velmi malá. „Neexistuje způsob, jakým byste mohli něco pozastavit. Technologický průmysl by ale určitě mohl zahájit vzájemný dialog, jehož cílem by bylo vyřešit problémy, jež byly ve výzvě formulovány,“ domnívá se Jai Das, prezident a spoluzakladatel VC Sapphire Ventures.
